Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
m (formátování obrázků)
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.
Program ICP Waters neboli Mezinárodní program pro hodnocení a monitorování řek a jezer byl vytvořen v červenci roku 1985 jako jeden ze šesti mezinárodních programů (ICPs) úmluvy [[CLRTAP]] (Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států). Tato úmluva vznikla v rámci [[EHK OSN|UNECE – Hospodářské komise OSN pro Evropu]]. Koordinačním centrem programu ICP Waters je norský Institute for Water Research (NIVA) v Oslu.


ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí.  
ICP Waters monitoruje vlivy kyselých dešťů a znečištění ovzduší na vodu a vodní ekosystémy. Depozice oxidů síry a dusíku, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, způsobila okyselení (acidifikaci) vodního prostředí, tedy snížení pH vody. Tyto chemické změny pak způsobily změny biologické – ve složení vodních společenstev, jejich diverzitě a potravních řetězcích. Monitorovány jsou jak chemické tak biologické parametry vodních toků a nádrží. Data pro centrální databázi v NIVA poskytuje 20 zemí (18 evropských, USA, Kanada) z více než 200 povodí. <ref>[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref> <ref>[http://www.unece.org/env/lrtap/WorkingGroups/wge/waters.htm ICP Waters na webu UNECE]
</ref>
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]
[[soubor:lokalityEvropa.jpg|thumb|right|Lokality v Evropě]] [[soubor:lokalityAmerika.jpg|thumb|right|Lokality v Severní Americe]]


Řádek 8: Řádek 9:
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).
Chemické parametry: vždy se měří pH, alkalinita, vodivost, koncentrace hlavních iontů (Na<sup>+</sup>, K<sup>+</sup>, Mg<sup>2+</sup>, Ca<sup>2+</sup>, NH<sub>4</sub><sup>+</sup>, Cl<sup>–</sup>, SO<sub>4</sub><sup>2–</sup>, NO<sub>3</sub><sup>–</sup>, Al<sub>3</sub><sup>+</sup>), rozpuštěný organický uhlík. Na některých místech se navíc měří množství živin (dusík, fosfor), těžké kovy nebo perzistentní organické látky (POPs).


Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.  
Biologické parametry: zjišťuje se druhové složení a abundance rozsivek, bezobratlých dna (bentos) i otevřené vody (pelagiál), ryb. Různé druhy organismů mají specifické nároky na chemizmus vody a slouží tak jako indikátory acidifikace. Acidosenzitivní druhy při poklesu pH vody zmizí, zatímco acidotolerantní zůstanou. Rozsivky v sedimentu poskytují údaje o historii kvality vody v ekosystému.<ref>[http://www.icp-waters.no ICP Waters]</ref>


== Cíle programu ==
== Cíle programu ==
Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže. V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování.
Cíle programu jsou: stanovit stupeň a plošný rozsah acidifikace povrchových vod, zjišťovat vztahy mezi chemizmem vody a biologickou odpovědí, popsat a vyhodnotit dlouhodobé trendy v chemizmu a biotě vod, stanovovat kritické zátěže.<ref>Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780. </ref> V posledních letech dochází v souvislosti se snížením množství acidifikujících emisí na řadě sledovaných lokalit k zotavování ekosystémů z acidifikace. Tyto změny se ICP Waters snaží popsat, stejně jako vliv klimatické změny a chování dusíku v ekosystémech na zotavování.


Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP.
Program usiluje o rozvíjení mezinárodní sítě monitorovaných lokalit, sjednocení monitorovacích postupů, vyvíjí chemické a biologické metody pro účely monitorování, každoročně informuje o plnění cílů, řídí semináře zaměřené na problematiku acidifikace vod a spolupracuje v otázkách vod a dalšími programy ICP.
Řádek 22: Řádek 23:


== Zdroje ==
== Zdroje ==
<references/>
* Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.  
* Kvaeven, B., Ulstein, M. J., Skjelkvale, B. L., Raddum, G. G., and Hovind, H. (2001) ICP Waters - An international programme for surface water monitoring. Water Air And Soil Pollution 130 :775-780.  
* [http://www.icp-waters.no ICP Waters]
* [http://www.icp-waters.no ICP Waters]
237

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu