Sorpční komplex: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 592 bajtů ,  27. 11. 2008
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 17: Řádek 17:
:*obdělávatelnost půdy
:*obdělávatelnost půdy
:*vodní a vzdušný režim
:*vodní a vzdušný režim
:*biologickou aktivitu půdy <ref>Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>
:*biologickou aktivitu půdy <ref name="pudoznalstvi">Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E. (2001): Půdoznalství. Skriptum. MZLU, Brno, 140 s. [Citováno 2008-11-27]</ref>




Řádek 43: Řádek 43:
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
===Komplex nasycený dvojmocnými kationty===
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>  
Převažují v něm ionty Ca a Mg. Humus je tvořen kondenzovanými huminovými kyselinami, které jsou v půdě nepohyblivé. Půdy s tímto druhem sorpčního komplexu se nazývají '''''půdy sorpčně nasycené'''''. Tvoří se v sušším až mírně vlhkém klimatu, jejich reakce je kolem neutrální hodnoty. Mají dobrou agregační schopnost a vodostálou strukturu a poskytují tak dobré podmínky pro růst kulturních plodin.<ref name="agrokrom"> </ref>  
==Změny sorpčního komplexu==
Stav a vlastnosti sorpčního komplexu se mění vlivem chemické dynamiky, biologické činnosti, klimatu, ale také díky zákrokům člověka do půdy. Dochází k různým typům změn sorpčního komplexu.
Při '''regradaci''' ( stabilizaci ) sorpčního komplexu se v různé míře zlepšují vlastnosti půd. Při '''degradaci''' naopak dochází k porušení jeho stability, ale ne koloidního aniontového podílu ( jádra ). Postupně se zhoršují fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Dochází k vytěsňování dvojmocných kationtů Ca a Mg ze sorpčního komplexu jednomocnými kationty H nebo Na. Velký vliv má v tomto případě zvýšení humidity klimatu. Jestliže jsou rozrušeny půdní koloidy a rozpadá se jádro koloidní mycely, jde o '''destrukci''' sorpčního komplexu. Koloidní složky jsou dehydratovány a postupně se tak stabilizují ve formě nereaktivních půdních novotvarů.<ref name="pudoznalstvi"> </ref>
Destrukce sorpčního komplexu může nastat vlivem kyseliny uhličité v nadbytku, a to především v tropech. Dochází k tzv. lateritizaci, kdy se na povrchu hromadí rozptýlené sesquioxidy a kyselina křemičitá je převáděna do spodin. Vlivem kyselého humusu, hlavně pohyblivých fulvokyselin v něm, dochází k podzolizačnímu a glejovému procesu. <ref name="agrokrom"> </ref>




Řádek 62: Řádek 68:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===


*[http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_%28pedologie%29 Půda na české Wikipedii]
*[http://www.vukrom.cz Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž]




 
[[Kategorie:Půda a horninové prostředí]]
[[Kategorie:Skupina E]]
43

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu