Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 077 bajtů ,  25. 2. 2019, 16:24
m
[[Soubor:kcov-koberov.jpg|frame|right|Kořenová čistírna v Koberovech]]
== '''Definice''' ==Kořenová čistírna odpadních vod (KČOV) patří mezi přírodní čístírny, které využívají přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody. Jedná se tedy o umělý [[wikipedia:cs: Mokřad |mokřad]], což je komplex [[zvodnělého ]] nebo mělce zaplaveného zemního lože, [[wikipedia:cs: Vegetace| vegetace]], živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady.Kořenové čistírny tedy využívají [[samočistící]] pochody, které probíhají v porézním půdním prostředí pomocí [[w:cs:mikroorganismus|mikroorganismů]] a za spoluúčasti [[wikipedia:cs:Rostliny|rostlin]].<ref>Sommer, L.: Malé čistírny odpadních vod. MZe ČR, Praha, 1993, 186 str., ISBN 80-7084-059-5</ref>
 =='''Základní charakteristika'''==
Základní charakteristikou umělých mokřadů je použitá vegetace, půda a hydrologické poměry. Podle druhů rostlin, které jsou využity, lze umělé mokřady dělit na:
* [[wikipedia:cs:Mokřad|mokřady ]] s plovoucími rostlinami
* mokřady se submerzními [[submerzní]]mi (ponořenými) rostlinami
* mokřady s emerzními [[emerzní]]mi (vynořenými) rostlinami
Jako '''kořenové čistírny ''' odpadních vod jsou označovány systémy umělých mokřadů s podpovrchovým horizontálním tokem, jejichž základním principem čištění je horizontální průtok odpadní vody propustným substrátem, kde jsou vysázeny mokřadní rostliny. Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti [[wikipedia:cs:Bakterie|bakterií ]] odstraňovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují [[wikipedia:cs:Substrát|substrát a ]] poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Kořeny rostlin (zejména rákosu) rovněž vylučují látky, které odstraňují bakterie, indikující [[fekální znečistění]]. Touto metodou se odstraňují především rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky a s menší účinností také dusíkaté a fosforečné znečištění. [[wikipedia:cs:Odpadní voda |Odpadní voda]] je přiváděna potrubím tak, aby rovnoměrně protékala kořenovým ložem, kde dochází k odstraňování znečištění díky kombinaci biologických, chemických a fyzikálních procesů. Na konci kořenového lože je vyčištěná odpadní voda odváděna drénem.<ref>Vymazal, J.: Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách. Třeboň. , 1995, 146 str.</ref>
=== Předčištění ===
V kořenových čistírnách odpadních vod probíhá pouze biologické [[wikipedia:cs: Čištění odpadních vod|čištění]], proto je nutné provést mechanické předčištění. V případě nedokonalého předčištění se dostatečně neodstraní nerozpuštěné látky, které mohou následně ucpat vlastní [[filtrační lože]]. Pro malé zdroje znečištění (domácnost) lze použít [[wikipedia:cs: Septik|septik ]] nebo [[wikipedia:cs: Sedimentační nádrž|sedimentační nádrž ]] a pro větší zdroje (malá obec) je vhodné použít kombinaci [[wikipedia:cs: Česle|česlí ]] a [[štěrbinové nádrže]].
=== Filtrační lože ===
Materiál použitý ve filtračním loži musí být dostatečně propustný, aby nedocházelo k ucpání. Nejčastěji se používá [[wikipedia:cs: Písek|písek]], [[wikipedia:cs: Štěrk|štěrk ]] nebo drcené [[wikipedia:cs: Kamenivo|kamenivo]]. V rozvodných a sběrných zónách se využívá hrubé kamenivo, kvůli dobrému rozvodu odpadní vody. Hloubka kořenového lože je volena s ohledem na druh vysázené vegetace. V ČR najdeme nejčastěji 0,6-0,8m 8 m hluboké filtrační lože. Filtrační lože bývá od podloží odděleno nepropustnou [[wikipedia:cs: Fólie|fólií]], aby nedošlo k průsakům. Používá se nejčastěji plastová fólie, která bývá z obou stran kryta [[wikipedia:cs: Geotextilie|geotextilií]].
=== Vegetace ===
V kořenových čistírnách odpadních vod se nejčastěji využívají mokřadní rostliny, které rychle rostou, vytváří velké množství [[wikipedia:cs: Biomasa|biomasy ]] a jsou schopny maximálně využít dostupné [[wikipedia:cs: Živina|živiny]]. Mezi nejčastěji vysazované druhy patří: * Rákos obecný – Phragmites australis  * Orobinec širokolistý (Typha latifolia)
* [[w:cs:Rákos|Rákos obecný (Phragmites australis)]]* [[w:cs:Typha latifolia|Orobinec širokolistý (Typha latifolia)]]* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Typha_angustifolia Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) ]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zblochan Zblochan vodní (Glyceria maxima)]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrastice_(rod_rostlin) Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)]
* [[w:cs:Skřípinec|Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris)]]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zevar_vzp%C5%99%C3%ADmen%C3%BD Zevar vzpřímený (Sparganium erectum)] * [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADtinovit%C3%A9 Sítina rozkladitá (Juncus effusus)]
* Sítina rozkladitá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosatec_%C5%BElut%C3%BD Kosatec žlutý (Juncus effususIris pseudacorus)]
*Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)
Mokřadní rostliny plní v kořenových čistírnách řadu významných funkcí např. zajišťují dostatečné množství [[Souborwikipedia:cs:rakos.jpgKyslík|nonekyslíku]] tak, aby mezi [[wikipedia:cs: Kořen|framekořeny]] docházelo k [[wikipedia:cs: Aerobní|Rákos obecný (Phragmites australis)aerobnímu]]odstraňování organických látek, poskytují dobrý podklad pro růst bakterií a mají i velkou estetickou hodnotu.
== Použití ==
Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění [[splaškových]] odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí na 1 [[ekvivalentní obyvatel|ekvivalentního obyvatele]] činí minimálně 5 m<sup>2</sup>, v případě zasakování do podzemních vod je lepší plocha o více jak 5ti m<sup>2</sup> na 1 EO. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného [[wikipedia:cs:Odpad|odpadu]], odpadních vod z výroby papíru a papíroven, odpadních vod z jatek a výroby masa a také k odstraňování organického znečištění v zemědělství (živočišná výroba). S výhodou malých provozních nákladů oproti konvčním chemickým čistírnám, se mokřadní systémy využívají také při čištění [[důlní vody|důlních vod]].
Mokřadní rostliny plní == Současný stav v kořenových čistírnách řadu významných funkcí napřČR == V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 250..<ref>Šnajdr, M. : Kořenová čistírna odpadních vod. zajišťují dostatečné množství kyslíku takEkologie a společnost 3/2008, aby mezi kořeny docházelo k aerobnímu odstraňování organických látekstr.22-23, poskytují dobrý podklad ISSN 1210-4728</ref> Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro růst bakterií 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí (pro 700 a mají i velkou estetickou hodnotupro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKKI, Třeboň, 2004,14 str.</ref> [[Soubor:rokvystavby.jpg]]
== Výhody a nevýhody ==*'''PoužitíVýhody''' ==:**nenarušují ráz krajiny**jsou schopny čistit odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek**jsou odolné vůči [[wikipedia:cs:Povodeň|povodním]]Kořenové čistírny odpadních vod **lépe se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 500 až 1000 obyvatel. Doporučená plocha filtračních polí vyrovnávají s kolísáním množství i jakosti vody**mají nižší náklady na 1 obyvatele činí 4 až 5 m2. Dále se využívají především na čištění průsaků ze skládek pevného odpadu, odpadních vod z výroby papíru a papíroven ,odpadních vod z jatek a výroby masa aj.údržbu
== *'''Současný stav v ČRNevýhody''' ==V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v provozu asi 190. Největší KČOV u nás jsou v Osové Bítýšce (pro 1000 obyvatel), v Čisté u Rakovníka (pro 800 obyvatel), v Obecnici u Příbrami (pro 800 obyvatel, předpoklad nárůstu až **mají velké nároky na 1200 obyvatel), ve Spáleném Poříčí plochu**musí mít mechanické předčištění**mají nižší účinnost při odstraňování živin (pro 700 sloučeniny [[wikipedia:cs:Dusík|dusíku]] a pro 800 obyvatel. Nejvíce KČOV je však navrženo jako domovní čistírny pro méně než 10 obyvatel.<ref>Vymazal, J.[[wikipedia:cs: Kořenové čistírny Fosfor|fosforu]]) z odpadních vod(tato nevýhoda je však řešena vylepšenými kořenovými čistírnami II. ENKKI, Třeboň, 2004, 14 str.</ref>generace)**čištění nelze tak snadno regulovat
== Zdroje ==
<references/>
* [[Znečištění vody]]
* [[Ochrana vod]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://kcov.wz.cz Kořenové čistírny odpadních vod - prodej a výsadba bahenních rostlin]* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mok%C5%99ady Mokřad]* [http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1kos Rákos]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%ADrna_odpadn%C3%ADch_vod Čistírna odpadních vod]
* [http://kcov.wz.cz/KCOV.php Kořenové čistírny odpadních vod]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_odpadn%C3%ADch_vod Čištění odpadních vod]
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ci%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_vody Čištění vody]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna Informace o kořenových čistírnách odpadních vod]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/funkce-korenove-cistirny/ Funkce kořenové čistírny]
* [http://www.grania.cz/korenova-cistirna/jak-postavit-korenovku/ Stavba kořenové čistírny]
[[Kategorie:Skupina BOdpadové hospodářství]][[Kategorie:Vodní hospodářství]][[Kategorie:Povrchové a podzemní vody]]
978

editací

Navigační menu