Střední narušení: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 5 291 bajtů ,  26. 11. 2008
bez shrnutí editace
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
__NOTOC__
__NOTOC__
Hypotéza středního narušení (The Intermediate Disturbance Hypothesis) předpokládá, že největší druhová diverzita ekologických společenstev je spojena se středními hodnotami narušení. <ref name="IDH">Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310</ref> Brzy po [[disturbance|disturbanci]] se do uvolněného prostoru dostávají různé organismy především ve formě rostlinných diaspor (například semena a spory) nebo jsou již v daném místě přítomny v dormantním stavu a po změně podmínek se začnou rozvíjet. <ref name="Begon">Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc</ref> Jejich úspěšnost závisí především na čtyřech faktorech disturbance:


'''Vlastní text stránky'''
*Frekvence
Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF nadpisů různých úrovní]
*Intenzita
Do textu musí být vloženy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Vzhled_a_styl#Reference odkazy] na citovanou literaturu a zdroje.
*Doba trvání
*Rozsah


A po vlastním textu stránky mohou být uvedeny následující informace (pokud následují, tak v tomto pořadí a na této úrovni nadpisu)
===Frekvence===
Frekvence disturbance udává, jak často k narušení dochází a uvádí se jako reciproká hodnota času mezi dvěma po sobě následujícími disturbancemi. Jsou-li narušení příliš častá, nemůže sukcese na disturbovaných plochách dospět do vyšších stádií. V systému pak převládají krátkověké druhy, zatímco druhy dlouhověké se nestihnou uchytit a celková druhová diverzita je nízká. V opačném případě, při nízké frekvenci disturbancí, dojde k vytlačení [[pionýrský druh|pionýrských druhů]] konkurenčně silnějšími, převážně dlouhověkými druhy. Po čase zůstane v systému pouze několik nejúspěšnějších druhů, což opět vede k nízké [[diverzita|diverzitě]]. Systém tedy může dosáhnou nejvyšší druhové diverzity při střední fekvenci disturbancí. <ref name="Shea">Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508</ref>
 
===Intenzita===
Intenzitu disturbance lze vyjádřit jako její sílu a skládá se ze dvou částí. Jedna část je samotná síla působení disturbančního činitele, kterou lze měřit a vyjádřit pro všechny postižené organismy stejně. Druhou část tvoří intenzita dopadu na jednotlivé druhy organismů a jedince a  pohybuje se od neznatelného poškození až k možnému úhynu organismu. Liší se mezi jednotlivými druhy, ale záleží i na fázi vývoje, ve kterém se jedinec nachází. U každé disturbance existuje příčina, vliv na druhy v narušené lokalitě a jejich následná odpověď. Například oheň jakožto příčina způsobuje odstranění vegetace, tedy vliv, což vyvolá odpověď v podobě vyklíčení mnoha semenáčků.<ref name="Shea"/>
 
===Rozsah===
Rozsah disturbance lze uvádět jako plochu, případně objem ovlivněný narušením.<ref name="Shea"/>
 
 
Otázkou středního narušení se zabývaly vědecké práce od 50. let 20. století, nicméně Hypotéza byla prvně formulována J. H. Connellem v roce 1978 na základě výzkumu v tropických deštných lesích a na korálových útesech. Řada výzkumů z různých prostředí vedla k obdobným výsledkům]].<ref name="Sousa">Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91</ref> <ref name="Cremene"> Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618</ref>, ale existují i výzkumy v různých ekosystémech, které hypotézu nepotvrdily.<ref name="Li"> Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the  measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26 </ref> Například studie požárů prérijní vysokostébelné vegetace odhalily opačnou závislost. Heterogenita zde byla nejnižší na plochách se středními frekvencemi požárů. <ref name="Collins1">Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York</ref><ref name="Collins et al"> Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492</ref>
 
==Některá úskalí hypotézy==
Samotné nalezení středních hodnot disturbance může být obtížné. Nejmenší pozorované narušení nemusí být zároveň nejmenším možným a bez definovaného počátku není snadné určit střed. Z hlediska frekvence je možné vztahovat střední narušení k délce života druhu v daném společenstvu. Pak se k odhadu střední frekvence používá polovina této doby. <ref name="Hobbs et al"> Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976</ref>
Dalším problémem je fakt, že střední hodnota jednoho disturbancčního faktoru neodpovídá středním hodnotám ostatních. .<ref name="Li"/> Vzniká zde tedy otázka, kterým z nich se řídit. Řada prací se v jejich výběru liší. Nejčastěji se objevuje frekvence<ref name="Collins1"/><ref name="Collins et al"/> a na druhém místě intenzita .<ref name="IDH"/>


== Témata ==
== Témata ==
Zde by měly být odkazy na další stránky v Enviwiki, které jsou "nedílnou" součástí hlavního tématu.
*[[Disturbance]]
Vyjímečně mohou odkazovat na externí stránky (lépe uvádět v odkazech)
Vytvořte [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz.C5.AF seznam témat pomocí hvězdiček]
   
   
== Zdroje ==
== Zdroje ==
  Zde jsou uvedeny zdroje, využité k tvorbě této stránky/hesla.
  <references/>
Tvorba [[Seznam použité literatury|seznamu použité literatury a dalších zdrojů]] je významnou součástí práce s textem.
Musí být ve správném formátu - využijte nápovědy pro [[Help:Citace a bibliografické údaje|správné citování]].
 
== Odkazy ==
== Odkazy ==
  Měly by být [[Anotace|stručně anotované]]. Tuto část dělíme na následující podskupiny:
   
=== Literatura ===
*Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. (1997): Ekologie: jedinci, populace a společenstva, 1. vydání – Vydavatelství Univezity Palackého v Olomouci, Olomouc
*Collins, S. L. (1992): Fire Frequency and Community Heterogenity in Tallgrass Prairie Vegetation – In: Sampson, F. B., Knopf, F. L. (Editors): Ecosystem Maagement: Selected Readings – 1996 Springer-Verlag New York
*Collins, S. L., Glenn, S. M., Gibson, D. J. (1995): Experimental Analysis of Intermediate Disturbance and Initial Floristic Composition: Decoupling Cause and Effect. Ecology, 76 (2): 486-492
*Connell, J. H. (1978): Diversity in Tropical Rain Forests and Coral Reefs. Science 199 (4335): 1302-1310
*Cremene, C., Groza, G., Rakosy, L., Schileyko, A. A., Baur, A., Erhardt, A., Baur, B. (2004): Alterations of Steppe-Like Grasslands in Eastern Europe: a Threat to Regional Biodiversity Hotspot. Conservation Biology, 19 (5): 1606-1618
*Hobbs, R. J., Huenneke, L. F. (1992): Diversity, and Invasion: Implications for Conservation. Conservation Biology, 6 (3): 324-337
*Hobbs, R. J., Mallik, A. U., Gimingham, C. H. (1984): Studies on Fire in Scottish Heathland Communities: III. Vital Attributes of the Species. The Journal of Ecology, 72 (3): 963-976
*Li, J., Loneragan, W. A., Duggin, J.A., Grant, C.D. (2004): Issues affecting the  measurement of disturbance response patterns in herbaceous vegetation – A test of the intermediate disturbance hypothesis. Plant Ecology, 172: 11-26
*Shea, K., Roxburgh, S. H., Rauschert, E. S. J. (2004): Moving from pattern to process: coexistence mechanisms under intermediate disturbance regimes. Ecology Letters (2004) 7: 491–508
*Sousa, W. P. (1984): The role of disturbance in natural communities. Annual Reviews Ecol. Syst. 15: 353-91


=== Související stránky ===
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
=== Externí odkazy ===
Důležité externí on-line zdroje, které se stránkou volně souvisejí.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy elektronických dokumentů|bibliografické záznamy elektronických dokumentů]].
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]


[[Kategorie:Skupina D]]
[[Kategorie:Skupina D]]
45

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu