Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 072 bajtů ,  26. 11. 2008, 03:42
bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:     
== Anaerobní digesce ==
 
== Anaerobní digesce ==
Anaerobní digesce je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.
+
Anaerobní digesce (anaerobní fermentace) je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají organický materiál bez přístupu vzduchu. Může probíhat samovolně v přírodě nebo řízenou metodou v bioplynových stanicích.
 
Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:
 
Celý proces probíhá ve čtyřech základních fázích:
 
* hydrolýza
 
* hydrolýza
Řádek 25: Řádek 25:  
== Produkty anaerobní digesce ==
 
== Produkty anaerobní digesce ==
 
* '''Bioplyn'''
 
* '''Bioplyn'''
:Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: Biomasa – obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.</ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]].  
+
:Bioplyn je tvořen převážně methanem a oxidem uhličitým. Obsah methanu se pohybuje mezi 50 a 75%.<ref>PASTOREK, Z.; KÁRA, J.; JEVIČ, P.: ''Biomasa – obnovitelný zdroj energie''. Praha: FCC PUBLIC s.r.o., 2004. 286 s.</ref> Bioplyn se využívá pro přímou výrobu tepla nebo ke [[Kogenerace|kogeneraci]].  
 
* '''Digestát'''
 
* '''Digestát'''
 
:Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.
 
:Tuhý zbytek po vyhnití se sníženým obsahem biologicky rozložitelných látek se nazývá digestát. Tento stabilní materiál lze využít jako hnojivo, přídavek do kompostu nebo k úpravě povrchu terénu.
Řádek 32: Řádek 32:     
== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==
 
== Bioplynové stanice v ČR a v zahraničí ==
Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic <ref>BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. Biom.cz [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.</ref>, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Každý rok je zprovozněno několik nových stanic, dosud však panuje nedůvěra k tomuto způsobu zpracování bioodpadu. Důvodem jsou hlavně vysoké investiční náklady, mnohé legislativní a administrativní bariéry a také neznalost technologie.
+
Na začátku roku 2008 bylo na našem území v provozu asi 23 bioplynových stanic <ref>BAČÍK, Ondřej: Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu. ''Biom.cz'' [online]. 2008-01-14 [cit. 2008-11-24]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=2067753>. ISSN: 1801-2655.</ref>, z nichž převážná většina zpracovává bioodpady ze zemědělství. Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.<ref>KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. ''Biom.cz'' [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.</ref> Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově. České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.<ref>CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. ''Biom.cz'' [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655.</ref>
Nejdéle fungujícím zařízením na zpracování zemědělských odpadů v ČR je bioplynová stanice v Třeboni. V provozu je nepřetržitě od roku 1974 a zpracovává kejdu z velkovýkrmny prasat spolu s čistírenskými kaly.<ref>KAJAN, M.: Bioplynová stanice Třeboň. Biom.cz [online]. 2004-06-07 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=183796>. ISSN: 1801-2655.</ref> Další stanice jsou například v Kroměříži, Velkých Albrechticích, Mimoni, Kladrubech nebo Trhovém Štěpánově.
+
 
České sdružení pro biomasu odhaduje reálný potenciál počtu bioplynových stanic v ČR na 400 zařízení do roku 2015.<ref>CZ Biom, : Bioplyn může zásobovat obnovitelnou elektřinou tisíce českých domácností. Biom.cz [online]. 2007-03-15 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/index.shtml?x=1975599>. ISSN: 1801-2655.</ref>
+
Z evropských zemí má nejvíce zkušeností s bioplynovou technologií Německo, kde je v současné době v provozu přes 3500 fermentačních zařízení především komunálního charakteru. V Dánsku funguje systém tzv. centralizovaných bioplynových stanic. Ke každé stanici je odpad svážen z okolních oblastí a stanice jsou umisťovány tak, aby se jejich svozové zóny nepřekrývaly. <ref>STRAKA, F. a kol.: ''Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů''. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.</ref> Ve Švédsku se bioplyn kromě vytápění a výroby elektrické energie využívá i pro pohon vozidel a nedávno zde byl také zprovozněn první vlak poháněný bioplynem na světě.
NEDOKONČENO
+
 
 +
==DESATERO BIOPLYNOVÝCH STANIC==
 +
Zájem o výstavbu bioplynových stanic na našem území v posledních letech stoupá. Kvalitně zpracovaný projekt a důsledné dodržování zásad udržitelného provozu mohou předejít mnohým problémům, které provoz bioplynové stanice často doprovázejí. České sdružení pro biomasu proto zpracovalo Desatero bioplynových stanic, které má poskytnout základní informace všem zájemcům o výstavbu zemědělských bioplynových stanic.
 +
Zkrácená verze desatera: <ref>BAČÍK, O.: Desatero bioplynových stanic. ''Biom – Odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu''. 2007. č. 2, s. 2. Dostupné z WWW: http://biom.cz/biom/eBIOM-27-2007.pdf</ref>
 +
 
 +
1. Precizní příprava projektu
 +
 
 +
2. Dostatek kvalitních vstupních surovin
 +
 
 +
3. Výtěžnost bioplynu z jednotlivých materiálů
 +
 
 +
4. Komunikace se samosprávou a veřejností
 +
 
 +
5. Spolehlivá a ověřená technologie
 +
 
 +
6. Optimalizace investičních nákladů
 +
 
 +
7. Volba vhodné kogenerační jednotky
 +
 
 +
8. Využití odpadního tepla
 +
 
 +
9. Nakládání s digestátem – kvalitní hnojivo
 +
 
 +
10. Další možnosti využití bioplynu
 +
 
 
   
 
   
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
 
<references/>
 
<references/>
   −
SCHULZ, H.; EDER, B.: Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.
     −
STRAKA, F. a kol.: Bioplyn – příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů. Praha: GAS s.r.o., 2006, 706 s.
+
 
 +
 
       
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
  −
=== Související stránky ===
  −
Zde uvádíme stránky Enviwiki, které se stránkou volně souvisejí (jsou důležité pro pochopení širších souvislostí).
  −
Tvorba vnitřních Wiki odkazů viz [[Nápověda:Jak editovat stránku|Nápověda]].
      
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 61: Řádek 81:     
[http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu  
 
[http://www.biom.cz CZ Biom] České sdružení pro biomasu  
 +
 +
[http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/Desatero.pdf Desatero bioplynových stanic] na stránkách MZe
    
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
Důležité off-line (tištěné) zdroje, které by měly sloužit k podrobnému studiu tématu.
+
SCHULZ, H.; EDER, B.: ''Bioplyn v praxi – Teorie, projektování, stavba zařízení, příklady''. Ostrava: HEL, 2004. 166 s.
Citujte správně: [[Help:Citace a bibliografické údaje#Bibliografické záznamy tradičních dokumentů |bibliografické záznamy tradičních dokumentů]] nebo použijte [[:Kategorie:Šablony pro citování|citačních šablon]]
      
[[Kategorie:Skupina B]]
 
[[Kategorie:Skupina B]]
88

editací

Navigační menu