Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:  +
Bioekonomika je často spojována s udržitelným rozvojem. Se spojením těchto dvou konceptů se setkáme především v bioekonomických strategiích a politických dokumentech.
 +
 +
Vědecké články naproti tomu poukazují na možné konflikty bioekonomických cílů se 17ti i globálními cíli udržitelného rozvoje (SDGs), formulovanými v Agendě 2030. K hlavním konfliktům patří ty, které souvisí s konkurencí o využití základních přírodních zdrojů - půdy, vody, biomasy a dřeva. Zmíněná rizika jsou patrná především z pohledu na bioekonomiku v globálních souvislostech.
 +
 +
Praktickým předpokladem pro bioekonomický rozvoj je, kromě finanční a politické podpory, dostupnost dostatečného množství biomasy odpovídající kvality, která by měla být získávána udržitelnou produkcí.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = van Dam
 +
| jméno = Jan E.G.
 +
| příjmení2 = de Klerk-Engels
 +
| jméno2 = Barbara
 +
| příjmení3 = Struik
 +
| jméno3 = Paul C.
 +
| titul = Securing renewable resource supplies for changing market demands in a bio-based economy
 +
| periodikum = Industrial Crops and Products
 +
| datum vydání = 2005-01
 +
| ročník = 21
 +
| číslo = 1
 +
| strany = 129–144
 +
| doi = 10.1016/j.indcrop.2004.02.003
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0926669004000329
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref> Nicméně analýza strategií biohospodářství různých zemí podle Staffas, Gustavsson a McCormick (2013),<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Staffas
 +
| jméno = Louise
 +
| příjmení2 = Gustavsson
 +
| jméno2 = Mathias
 +
| příjmení3 = McCormick
 +
| jméno3 = Kes
 +
| titul = Strategies and Policies for the Bioeconomy and Bio-Based Economy: An Analysis of Official National Approaches
 +
| periodikum = Sustainability
 +
| datum vydání = 2013-06-20
 +
| ročník = 5
 +
| číslo = 6
 +
| strany = 2751–2769
 +
| issn = 2071-1050
 +
| doi = 10.3390/su5062751
 +
| jazyk = en
 +
| url = http://www.mdpi.com/2071-1050/5/6/2751
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref> překvapivě ukazuje, že ve většině národních strategií chybí strategie pro zajištění (udržitelné) dodávky biomasy. Absence strategie udržitelné produkce biomasy vede pak k situaci, kdy hlavní výhoda bioekonomiky - obnovitelná produkce zdrojů na polích, v lesích a oceánech - se mění v nevýhodu v podobě hospodářského tlaku na půdu, odlesňování nebo konkurenci s výrobou potravin.
 +
 +
== Biopaliva versus zemědělská půda a země třetího světa ==
 +
V EU byla historicky první podporovanou oblastí bioekonomiky výroba „udržitelných biopaliv“. Pro výrobu biopaliv v objemu odpovídající cílům EU není ale dostatek domácích zdrojů biomasy. V takové situaci je vysoká pravděpodobnost, že dojde k využívání zdrojů ze zemí globálního Jihu, což je spojeno se záborem půdy, zvyšováním cen potravin a celkovou degradací přírodních zdrojů.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Levidow
 +
| jméno = Les
 +
| titul = EU criteria for sustainable biofuels: Accounting for carbon, depoliticising plunder
 +
| periodikum = Geoforum
 +
| datum vydání = 2013-01
 +
| ročník = 44
 +
| strany = 211–223
 +
| doi = 10.1016/j.geoforum.2012.09.005
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S001671851200190X
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref>
 +
 +
Podle většiny odhadů se velký potenciál představující asi 80 % světové nabídky palivového dřeva nachází v Africe, Asii a Jižní Americe a v regionech, které jsou vzdálené od trhů s biomasou, a tedy i míst možné poptávky.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Lewandowski
 +
| jméno = Iris
 +
| titul = Securing a sustainable biomass supply in a growing bioeconomy
 +
| periodikum = Global Food Security
 +
| datum vydání = 2015-10
 +
| ročník = 6
 +
| strany = 34–42
 +
| doi = 10.1016/j.gfs.2015.10.001
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2211912415300079
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref> Za takových podmínek by biomasa mohla být obchodována na mezinárodní úrovni a EU by byla jedním z regionů, jehož zdroje pro bioekonomiku by v budoucnu pravděpodobně závisely na světovém trhu s biomasou. Hlavní zdroj biomasy by s největší pravděpodobností pocházel z výše uvedených regionů Afriky, Asie a Jižní Ameriky, které mají nízkou potravinovou bezpečnost, a kde zemědělská produkce často není považována za „udržitelnou“ (např. v důsledku odlesňování za účelem rozšíření zemědělské produkce). Takový scénář je z hlediska kritérií udržitelného rozvoje velmi kontroverzní.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Pavanan
 +
| jméno = Krishna C.
 +
| příjmení2 = Bosch
 +
| jméno2 = Roeland A.
 +
| příjmení3 = Cornelissen
 +
| jméno3 = Rob
 +
| titul = Biomass sustainability and certification
 +
| periodikum = Trends in Biotechnology
 +
| datum vydání = 2013-07
 +
| ročník = 31
 +
| číslo = 7
 +
| strany = 385–387
 +
| doi = 10.1016/j.tibtech.2013.01.014
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0167779913000279
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref>
 +
 +
Podmínky pro výrobu na bázi biomasy v EU mají závažné dopady i z hlediska ekologické stopy. Podle ekologické stopy je EU „čistým dovozcem“ zemědělské půdy.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Bringezu
 +
| jméno = Stefan
 +
| příjmení2 = O’Brien
 +
| jméno2 = Meghan
 +
| příjmení3 = Schütz
 +
| jméno3 = Helmut
 +
| titul = Beyond biofuels: Assessing global land use for domestic consumption of biomass
 +
| periodikum = Land Use Policy
 +
| datum vydání = 2012-01
 +
| ročník = 29
 +
| číslo = 1
 +
| strany = 224–232
 +
| doi = 10.1016/j.landusepol.2011.06.010
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837711000640
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref> Ve srovnání s rozlohou globální zemědělské půdy na jednoho obyvatele, využívala EU v roce 2007 přibližně o jednu třetinu větší rozlohu než je celosvětový průměr. To vyvolává otázky týkající se udržitelnosti bioekonomické strategie a toho, zda nebude znamenat potřebu dalších záborů půdy ze strany EU.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = O’Brien
 +
| jméno = Meghan
 +
| příjmení2 = Schütz
 +
| jméno2 = Helmut
 +
| příjmení3 = Bringezu
 +
| jméno3 = Stefan
 +
| titul = The land footprint of the EU bioeconomy: Monitoring tools, gaps and needs
 +
| periodikum = Land Use Policy
 +
| datum vydání = 2015-09
 +
| ročník = 47
 +
| strany = 235–246
 +
| doi = 10.1016/j.landusepol.2015.04.012
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0264837715001118
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref>
 +
 +
== Podpora bioekonomiky v souladu s principy a cíli SDGs ==
 +
Identifikace a efektivní politické spojení protichůdných cílů bioekonomického rozvoje s principy udržitelnosti je hlavní výzvou pro politiku a strategie zaměřené na udržitelnou formu aplikace bioekonomiky.
 +
 +
Státy mají v zásadě k dispozici řadu různých mechanismů na podporu bioekonomiky. Tyto mechanismy mohou zahrnovat strategie výzkumu a vývoje v oblasti biologických produktů, zvyšování konkurenceschopnosti produktů na bázi biologických produktů prostřednictvím dotací nebo prováděním kampaní na zvyšování povědomí a účasti společnosti
 +
 +
Existují čtyři transformační cesty k bioekonomice a k hospodářství, které je na ní založeno:
 +
 +
# nahrazení fosilních paliv surovinou na biologickém základě,
 +
# zvýšení produktivity v primárních odvětvích založených na biotechnologiích,
 +
# zvýšení účinnosti ve využití biomasy,
 +
# tvorba přidané hodnoty pomocí biologických principů v procesech oddělených od velkovýroby biomasy.
 +
 +
Otázkou zůstává, která z cest nebo jejich kombinací bude ekonomicky nejefektivnější a zároveň v souladu s cíli udržitelného rozvoje.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Dietz
 +
| jméno = Thomas
 +
| příjmení2 = Börner
 +
| jméno2 = Jan
 +
| příjmení3 = Förster
 +
| jméno3 = Jan
 +
| titul = Governance of the Bioeconomy: A Global Comparative Study of National Bioeconomy Strategies
 +
| periodikum = Sustainability
 +
| datum vydání = 2018-09-06
 +
| ročník = 10
 +
| číslo = 9
 +
| strany = 3190
 +
| issn = 2071-1050
 +
| doi = 10.3390/su10093190
 +
| jazyk = en
 +
| url = https://www.researchgate.net/publication/327488588_Governance_of_the_Bioeconomy_A_Global_Comparative_Study_of_National_Bioeconomy_Strategies
 +
| datum přístupu = 2021-02-13
 +
}}</ref>
 +
 +
Obecné předpoklady souladu bioekonomiky s principy udržitelnosti lze vyjádřit ve dvou zásadách:
 +
 +
# lokální měřítko aplikace nových bioekonomických přístupů,
 +
# preference odpadní biomasy jako hlavního zdroje produkce.
 +
 +
Pokud jsou tyto předpoklady splněny, je možné pohlížet na bioekonomiku jako na udržitelnou alternativu budoucího rozvoje společnosti.
 +
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Reference ===
 +
<references />
 +
 +
 +
 +
'''LITERATURA'''
 +
 +
BRINGEZU, S., O’BRIEN, M., SCHÜTZ, H. (2012). Beyond biofuels: Assessing global land use for domestic consumption of biomass. A conceptual and empirical contribution to sustainable management of global resources, ''Land Use Policy,'' vol, 29, NO. 1, pp. 224–232. DOI 10.1016/j.landusepol.2011.06.010
 +
 +
 +
DIETZ, T., BÖRNER,J., FÖRSTER,J,J., AND VON BRAUN,J.(2018). Governance of the bioeconomy: A global comparative study of national bioeconomy strategies, Bonn, July 2018, ZEF-Discussion Papers on Development Policy No. 264
 +
 +
LEVIDOW, L. (2013). EU criteria for sustainable biofuels: Accounting for carbon, depoliticising plunder. Geoforum, vol. 44, pp. 211–223. DOI 10.1016/j.geoforum.2012.09.005
 +
 +
LEWANDOWSKI, I. (2015). Securing a sustainable biomass supply in a growing bioeconomy, Global. ''Food Security'', vol. 6, pp. 34–42. DOI 10.1016/j.gfs.2015.10.001
 +
 +
 +
O’BRIEN, M., SCHÜTZ, H., BRINGEZU, S. (2015). The land footprint of the EU bioeconomy: Monitoring tools, gaps and needs. ''Land Use Policy'', vol. 47, pp.235–246. DOI 10.1016/j.gfs.2015.10.001
 +
 +
 +
PAVANAN, K. C., ROELAND A. B., CORNELISSEN R., PHILP, J. C. (2013). Biomass sustainability and certification. ''Trends in Biotechnology,'' vol. 31, NO. 7, pp. 385–387. DOI 10.1016/j.tibtech.2013.01.014
 +
 +
STAFFAS, L., GUSTAVSSON, M., MCCORMICK, K. (2013). Strategies and Policies for the Bio-economy and  bio-based economy: Analysis of Official National Approaches. Sustainability, vol. 5, pp. 2751-2769. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su5062751.
 +
 +
VAN DAM, J. E. G., DE KLERK-ENGELS, B., STRUIK, P. C., RABBINGE, R. (2005). Securing renewable resource supplies for changing market demands in a bio-based economy. ''Ind. Crops Prod''., vol. 21, no. 1, pp. 129-144. DOI doi.org/10.1016/j.indcrop.2004.02.003
 +
 +
{{licence cc|Cudlínová, Eva}}
 +
 
[[Kategorie:Bioekonomika]]
 
[[Kategorie:Bioekonomika]]
{{Upravit}}{{MAS}}
+
 
 +
 
 +
{{MAS}}

Navigační menu