Hodnocení životního cyklu výrobku: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vyňaty Kategorie dopadu
(Doplněno Praktické použití)
(Vyňaty Kategorie dopadu)
Řádek 4: Řádek 4:


==Historie==
==Historie==
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, kterým jsou vlivy na životní prostředí z různých fází životního cyklu přiřazovány jednotlivým kategoriím dopadu. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny a vytvářejí a doplňují se jednotné databáze.
První porovnávání dopadů výrobků na životní prostředí se nazývalo „Resource and Environmental Profile Analysis (REPA)“ – Analýza zdrojů a environmentální profil. První studie REPA byla vypracována pro společnost [[w:cs:Coca-Cola|Coca-Cola]] již v roce 1969. V 70. letech v Evropě bylo vypracováno mnoho studií, které se zabývaly všemi fázemi „života“ výrobků, byly zaměřené především na odpadové hospodářství a obaly. Koncem 80. let zájem o tyto studie narůstal a proto bylo nutné sjednotit metodu, aby byly studie vzájemně porovnatelné. Název LCA (Life Cycle Asessment – česky: posuzování životního cyklu) byl poprvé použitý na workshopu v srpnu roku 1990, výstupem byla kniha, ve které byly definované dodnes platné pojmy. V průběhu 90. let byl vypracován dnes rozšířený způsob, kterým jsou vlivy na životní prostředí z různých fází životního cyklu přiřazovány jednotlivým [[Kategorie dopadu výroby|'''kategoriím dopadu''']]. V současnosti jsou základní metodické postupy sjednoceny a vytvářejí a doplňují se jednotné databáze.
 
==Kategorie dopadu==
Nejznámější kategorií dopadu je '''globální oteplování'''. Teplota Země je ovlivněna množstvím tepla uvnitř zemské atmosféry. Teplo na Zemi pochází ze Slunce dopadajícího na Zemi, ale je třeba, aby bylo v dopadající teplo v rovnováze s teplem unikajícím z atmosféry Země. Čím hůře teplo z atmosféry uniká, tím se teplota Země zvyšuje. Tomuto jevu (zadržování tepla v atmosféře Země) se říká globální oteplování. Schopnost atmosféry zadržovat teplo se říká skleníkový jev, tento jev je důležitý pro život na Zemi, bez tohoto jevu by byla teplota Země průměrně o 33°C nižší. Skleníkový jev je způsobený skleníkovými plyny, které jsou schopné zachycovat teplo unikající ze Země a tím planetu ohřívat. Skleníkové plyny jsou velmi stabilní a vydrží v atmosféře po dlouhou dobu. Ovšem zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře vede k vyššímu zadržování tepla a tím se zvyšuje globální teplota. (Pozor neplést s klimatickými změnami, tedy se změnami v počasí. Klimatické změny jsou způsobeny mnoha různými faktory, mezi které patří i globální oteplování, ale také například změny krajiny (rozsáhlé pole a malé lesy) nebo hospodaření s vodou.) Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý (CO<sub>2</sub>), vzniká při spalování organických paliv (benzin, nafta, uhlí, dřevo,…) a při dýchání organismů a je zpět vázán do rostlin, řas a sinic fotosyntézou. V přírodě byla produkce a spotřeba CO<sub>2</sub> vyvážená, ovšem v důsledku snižování množství zeleně a zvyšování spalování paliv již rovnováha není a je produkováno příliš mnoho CO<sub>2</sub>. Ostatní skleníkové plyny se v porovnání s množstvím CO<sub>2</sub> vyskytují v atmosféře jen ve velmi malém množství, ovšem jejich schopnost ohřívat Zemi je mnohonásobně vyšší a také v atmosféře zůstávají mnohem déle. Příklady dalších skleníkových plynů: metan (vzniká při těžbě zemního plynu, chovu dobytka, pěstování rýže, skládkování pevného odpadu a bioodpadu,..), oxid dusný, který vzniká např. při spalování paliva v motorech, halogenované uhlovodíky, používané v chladicích směsích, izolačních pěnách[R1] . Dopad na globální oteplování se metodou LCA vyjadřuje v jednotkách kg CO<sub>2</sub> eq. Všechny skleníkové plyny se přepočítávají na množství CO<sub>2</sub> pomocí mezinárodně uznaných charakterizačních faktorů. Charakterizační faktor vlastně udává, kolikrát více či méně způsobuje 1 kg jiného plynu globální oteplování než 1 kg CO<sub>2</sub>. Obvykle se počítá globální oteplování v horizontu 100 let. Například metan způsobuje 7x více globální oteplování než CO<sub>2</sub> a na fluoroform (používaný při výrobě plochých obrazovek nebo jako chladivo) má vliv na globální oteplování 10000x větší než CO<sub>2</sub>.
 
Další kategorie dopadu:
 
===Úbytek stratosférického ozónu===
Úbytek stratosférického ozónu vede k většímu pronikání slunečního UV záření na zemský povrch. Stratosférický ozon vytváří štít, který chrání před pronikáním škodlivé části UV záření ze slunce. Toto UV záření (konkrétně UV-B) negativně ovlivňuje zdraví lidí, živočichů, kvalitu přírodního prostředí, přírodních zdrojů i staveb. Ozon (O<sub>3</sub>) je poměrně stabilní molekulou, avšak dochází i k jeho přirozenému rozkladu působením dalších látek. Jeho množství v atmosféře je však přirozeně stabilní. Lidskou činností dochází k vypouštění látek do ovzduší, které urychlují rozklad ozonu a tím snižují jeho množství v atmosféře. Nejvíce ozon narušují halogenované uhlovodíky, metan a oxidy dusíku. Používání halogenovaných uhlovodíků se nejvíce rozmohlo ve 20. letech 20. století, kdy pod souhrnným názvem freony byly hojně používány jako chladící média, dále jako hnací plyny do rozprašovačů, či jako čisticí prostředky a také v protipožární technice. Došlo k výraznému omezení používání těchto látek, ale obnovu ozonové vrstvy můžeme čekat nejdříve druhé polovině 21. století a to jen v případě důsledného omezování látek, které ji poškozují. V současnosti je stále hojně využíváno bromovaných látek, jejich výroba a používání stále narůstá.
 
Důsledky úbytku stratosférického ozonu jsou pro lidskou populaci hlavně: častější vznik kožních nemocí, nádorových onemocnění, šedého zákalu a snížení přirozené imunity. Příroda je pak poškozena zvýšeným pronikáním UV záření, které poškozuje fotosyntetický aparát řas, vyšších rostlin a mořského fytoplanktonu, v důsledku čehož nejsou rostliny schopny dostatečně produkovat kyslík, zhoršuje se i schopnost odstraňovat CO<sub>2</sub>.
 
Nejznámějším freonem je CFC-11, proto je také používán jako referenční jednotka pro kategorii dopadu úbytek stratosférického ozónu. Všechny látky způsobující poškození ozonové vrstvy jsou přepočítávány mezinárodně standardizovaným faktorem na množství CFC-11 obdobně jako jsou přepočítávány látky způsobující globální oteplování na kg CO<sub>2</sub> eq.
 
===Lidské zdraví a humánní toxicita===
Do této kategorie dopadu jsou shrnuty všechny látky a toky, které přímo či nepřímo ovlivňují lidské zdraví. Některé látky působí otravu organismu, jiné způsobují dýchací nemoci nebo zvyšují četnost výskytu rakoviny atp. Působení látek na lidský organismus je složité, a proto je tato kategorie velice obtížně uchopitelná a dochází k jejímu značnému zjednodušení.
 
Jednak se humánní toxicita vyjadřuje v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg, kdy se přepočítávají jednotlivé látky, které poškozují lidský organismus na kg 1,4-dichlorbenzenu obdobně jako v předchozích kategoriích. A jednak je možné tuto kategorii dopadu vyjádřit v jednotkách DALY, které udávají počet roků života ovlivněných nezpůsobilostí. Jednotky DALY se počítají na základě počtu úmrtí na danou chorobu a počtu let, o které byl život v důsledku choroby zkrácen, dále na základě množství výskytu onemocnění, jeho závažnosti a doby trvání onemocnění.
 
===Ekotoxicita===
Ekotoxicita vyjadřuje nepříznivé dopady škodlivých látek na přírodní prostředí obdobně, jako předchozí kategorie vyjadřovala dopady na lidské zdraví. Hlavní látky, které škodlivě působí na přírodu, jsou kovy a organické látky obsažené v průmyslových i komunálních odpadech, dále pak pesticidy hojně využívané v zemědělství anebo léky.
 
Ekotoxicita se vyjadřuje buď v jednotkách kg 1,4-dichlorbenzen eq/kg jako předchozí kategorie dopadu. Nebo v jednotkách PAF = podíl ovlivněných druhů. Jednotka PAF se počítá z počtu druhů žijících v podmínkách, které překračují možnou koncentraci škodliviny v prostředí.
 
===Acidifikace===
Acidifikace je proces okyselování půd či vodního prostředí. Okyselené srážky dopadají do půdy nebo do vody a tím prostředí okyselují. Kyselé prostředí je škodlivé pro rostliny, které po velmi výrazném okyselení hynou. Látky, které způsobují acidifikaci, jsou oxid siřičitý, oxidy dusíku, sirovodík, čpavek a další. Oxid siřičitý vzniká nejvíce při spalování uhlí, oxidy dusíku při spalování paliv v dopravě. Nejznámějším důsledkem acidifikace je úhyn ryb ve skandinávských jezerech, úhyn lesů ve středoevropských horách (např. Krušné hory) a v neposlední řadě rovněž poškození kulturních památek kyselým deštěm. Typickým projevem acidifikace je tzv. londýnský neboli zimní smog, který vzniká v zimě při inverzi v místech, kde dochází k výraznému spalování pevných paliv.
 
Acidifikace se vyjadřuje nejčastěji v jednotkách kg SO<sub>2</sub> eq/kg nebo v jednotkách PDF=podíl chybějících druhů. PDF je podíl druhů, které se v dané lokalitě pravděpodobně nevyskytují z důvodu nepříznivých podmínek.
 
===Eutrofizace===
Eutrofizace je proces nadměrného obohacování prostředí živinami. Jedná se o problém povrchových vod, moří a půd. Výskyt živin je přirozený, ovšem v důsledku lidské činnosti se v prostředí některých živiny vyskytuje příliš a dochází k nepříznivým projevům, jako je například růst sinic a řas na vodních plochách. Dalším důsledkem eutrofizace je úbytek kyslíku ve vodách či zhoršená kvalita pitné vody.
 
Pro vývoj rostlin jsou důležitými prvky uhlík, kyslík a vodík a pak také fosfor, dusík a křemík, právě zvýšené emise fosforu a dusíku způsobují eutrofizaci vod. K nadměrnému průniku těchto látek do prostředí dochází v důsledku hnojení polí dusíkatými hnojivy, ale také vypouštěním odpadních vod do vodních toků (především fosfor z pracích prostředků).
 
Eutrofizace se vyčísluje v jednotkách kg PO<sub>4</sub><sup>3-eq</sup>/kg nebo kg NO<sub>3</sub><sup>-</sup> eq/kg.
 
===Vznik fotooxidantů===
Jedná se o kategorii dopadu spojenou s nepříznivými účinky ozónu a dalších reaktivních látek v přízemní vrstvě atmosféry. Ozón je sice potřebný ve vyšších vrstvách atmosféry, jak bylo řečeno výše, ale blízko u země působí velmi negativně. Jedná se o reaktivní molekulu, která tak působí toxicky na živé organismy i na různé materiály. Ke vzniku fotooxidantů dochází v místech s vysokým stupněm dopravy. Jedná se o okamžitý jev, který se nejčastěji vyskytuje v odpoledních hodinách ve městech a průmyslových zónách, kdy dochází k nahromadění látek v ovzduší. Ozón je vysoce reaktivní a proto na buňky působí zhoubně a dochází tak k vyššímu výskytu nádorových onemocnění, zvyšuje riziko krevních sraženin, urychluje proces stárnutí, ovlivňuje pravděpodobně vznik a průběh cukrovky, artritidy, ale i dalších nervových onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Nejprve při kontaktu s ozónem dochází k dráždění a poškození dýchacích orgánů.
 
Vznik fotooxidantů se vyjadřuje v jednotkách kg C<sub>2</sub>H<sub>4</sub> eq/kg nebo již zmíněných jednotkách DALY.
 
===Úbytek surovin===
Zahrnuje vliv lidských činností na nevratné využívání neobnovitelných surovin a na nadměrné spotřebovávání obnovitelných zdrojů jako jsou voda, lesy či půda. Lidská společnost využívá neobnovitelné zdroje nevratným způsobem tak, že není možné je použít v budoucnosti. Jedná se například o spalování fosilních paliv, či o těžbu některých kovů a dalších prvků, například se při současné spotřebě odhaduje, že jako první z pro lidstvo nepostradatelných prvků dojde fosfor. Nepříznivým důsledkem této kategorie je nedostatek surovin v budoucnosti nebo větší energetická náročnost na jejich získání v budoucnosti. Jedná se o nepříliš propracovanou kategorii dopadu z ohledu LCA.
 
Tato kategorie dopadu se vyjadřuje v množství dané suroviny (kg suroviny) nebo v MJ, kdy se jedná o množství energie potřebné na získání dané suroviny v budoucnosti.


==Metoda posuzování==
==Metoda posuzování==
Řádek 75: Řádek 31:
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.
*směrem k využití/ použití (a konečně odložení jako odpadu) výrobku nebo služby konečným spotřebitelem.


=== Způsoby použití v praxi ===
===Způsoby použití v praxi===
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.
Při aplikaci metody LCA lze obecně najít optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, což přispěje k efektivnímu řešení současných problémů.


Řádek 84: Řádek 40:
LCA studie rovněž bývají podkladem pro udělení tzv. ekoznačky tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:
LCA studie rovněž bývají podkladem pro udělení tzv. ekoznačky tam, kde dopady nepřekročí určitou hranici. Existují 3 typy značení:


* Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat
*Typ I: udělují výrobcům státy, znamená, že daný výrobek je šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné výrobky, stát může značku opět odebrat
* Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu
*Typ II: je vlastním environmentálním prohlášením výrobců, kteří mají za úkol informovat spotřebitele o vlastnostech produktu
* Typ III: environmentální deklarace o produktu (EPD) se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.
*Typ III: environmentální deklarace o produktu (EPD) se provádí na základě studií LCA provedených podle norem a návodů pro vypracování. EPD slouží především pro výrobce, ale i pro spotřebitele. Pokud výrobce plánuje udělení EPD svému výrobku, vybere si dodavatele, kteří EPD již na své výrobky mají. Ve skandinávských zemích se tímto způsobem například stavějí obytné domy. Již ve stadiu projekce si architekti volí díly od subdodavatelů, kteří mají na své výrobky certifikaci EPD. Udělené certifikáty EPD jsou k dispozici v angličtině na webu: www.environdec.com.


To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat environmentálně šetrnější výrobek.
To že výrobek má udělený certifikát EPD neznamená, že je šetrný k životnímu prostředí, ale znamená jen to, že si tuto studii nechal výrobce zpracovat a případný spotřebitel si může na základě veřejně dostupných studií vybrat environmentálně šetrnější výrobek.
Řádek 92: Řádek 48:
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo. Tímto přenosem je myšleno především:
Například ve Velké Británii je metoda LCA využívána při plánování v odpadovém hospodářství, ať už v podnikovém nebo v plánech odpadového hospodářství obcí. V oblasti odstraňování škodlivých látek z prostředí může metoda LCA pomoci vybrat vhodný způsob řešení problému, aby nedošlo jen k jeho přenosu z místa na místo. Tímto přenosem je myšleno především:


* Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.
*Přenos znečištění z jedné kategorie dopadu do druhé: například při odstraňování nějaké látky z prostředí mohou chemickou reakcí vznikat skleníkové plyny a tak se znečištění z kategorie ekotoxicita přenese do kategorie změny klimatu.
* Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.
*Přenos geografický: často odstraňování látek z prostředí bývá energeticky náročné, ale energii je nutné někde vyrobit, takže se znečištění přenese do místa, kde je elektrárna vyrábějící energii.


Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.
Metoda LCA obecně svou aplikací nalezne optimum těžby přírodních zdrojů a produkce odpadů, se kterým je příroda schopna se vyrovnat sama, takto přispěje analýza k efektivnímu řešení současných problémů.
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu