Sokol: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 6 bajtů ,  29. 5. 2020
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici ne…“)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  
'''Sokol (Česká obec sokolská)''' je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace.  


== Historie a vznik ==
==Historie a vznik==
První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.<ref name=":0">{{Citace monografie
První česká tělovýchovná organizace, Tělocvičná jednota pražská byla založena 16. února roku 1862. O založení sokolského hnutí se postarali Miroslav Tyrš, Jindřich Fügner, JUDr. J. Greg a prof. Tonner. Tělocvičná jednota pražská byla od roku 1864 Sokol Pražský. Téhož roku bylo v Čechách založeno dalších 9 jednot.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Dolanský
| příjmení = Dolanský
Řádek 21: Řádek 21:
V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.<ref name=":0" />
V Tělocvičné jednotě pražské byly vytvořeny dva směry. Tyrš se svými cvičiteli představoval směr turnérský a říkali si „bratři činu“, na druhé straně pak byli vlastenecky političtí radikálové, kteří se nazývali „strana parádníků“. Tu vedli bratři Grégové, prof. Em. Tonner a redaktor Josef Barák. Těm na druhou stranu šlo spíše o vnější rozmach sokola, než o samotný tělocvik.<ref name=":0" />


== Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner ==
==Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner==


=== Miroslav Tyrš ===
===Miroslav Tyrš===
[[w:cs:Miroslav Tyrš]] se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.<ref name=":1">{{Citace monografie
[[w:cs:Miroslav Tyrš|Miroslav Tyrš]] se narodil 17. září roku 1832 v Děčíně. Jeho otec, zámecký lékař, zemřel a Miroslav Tyrš ve svých sedmi letech osiřel. Zajímal se o tělovýchovu, protože byl často nemocný. Roku 1855 dokončil své studium na filozofické fakultě univerzitě pražské. Zabýval se tělocvičným názvoslovím a v roce 1860 byl promován na doktora filozofie. S pomocí dalších vlastenců v roce 1862 zakládají v Praze Tělocvičnou jednotu Pražskou. Později se stal náčelníkem této jednoty.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Novotný
| příjmení = Novotný
| jméno = Jan
| jméno = Jan
| příjmení2 =  
| příjmení2 =  
| jméno2 =  
| jméno2 =  
| titul = Sokol v životě národa
| titul = Sokol v životě národa
| vydání = 1.
| vydání = 1.
| vydavatel = Melantrich
| vydavatel = Melantrich
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok vydání = 1990
| rok vydání = 1990
| počet stran = 40
| počet stran = 40
| strany =  
| strany =  
| isbn =  
| isbn =  
}}</ref>
}}</ref>


=== Jindřich Fügner ===
===Jindřich Fügner===
[[w:cs:Jindřich Fügner]] se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.<ref name=":1" />
[[w:cs:Jindřich Fügner|Jindřich Fügner]] se narodil 12. září roku 1822 v Praze do zámožné obchodnické rodiny. Se zájmem o obchod procestoval několik evropských zemí. Sebevzdělával se celý život a patřil ke vzdělaným měšťanům, zastávajícím demokratické ideje. Roku 1861 byl zvolen do pražského obecního zastupitelstva. V Tělocvičné jednotě Pražské zastával funkci starosty.<ref name=":1" />


== Vývoj Sokola ==
==Vývoj Sokola==
Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.<ref>{{Citace periodika
Sokol se rychle šířil do dalších míst české republiky, ale i dále za hranice. Tři roky po založení Tělocvičné jednoty Pražské bylo už 21 činných sokolských tělocvičných jednot. V tomto roce také zemřel první starosta Sokola Jindřich Fügner (⸸1865). V Sokole se cvičila prostná, nářaďový tělocvik, šerm, rohování, zápas, ale i branná cvičení. Roku 1882 se na Střeleckém ostrově uskutečnil 1. všesokolský slet. Cvičení se účastnilo 696 mužů z různých sokolských jednot v jednotném cvičebním úboru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Dufková
| příjmení = Dufková
Řádek 60: Řádek 60:
}}</ref>
}}</ref>


== Přehled tělocvičných jednot ==
==Přehled tělocvičných jednot==
Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:
Mezi největší tělocvičné jednoty sokolské patří:


=== Sokol Pražský ===
===Sokol Pražský===
Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.<ref>{{Citace elektronického periodika
Cvičení v Sokole Pražském bylo zahájeno 9. prosince 1863. 29. listopadu roku 1969 v Sokole Pražském, vznikl spolek paní a dívek pražských. V roce 187 vyšlo první číslo časopisu Sokol. Dnes Sokol Pražský nadále působí v místech svého vzniku a navazuje tak na tradice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sokol Pražský
| titul = Sokol Pražský
Řádek 72: Řádek 72:
}}</ref>
}}</ref>


=== Sokol Příbram ===
===Sokol Příbram===
Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
Sokol Příbram byl založen na popud lékárníka Čeňka Hnilici a krupaře Jana Šembery. 18. srpna roku 1862 se sešlo na padesát vlastenců z Příbrami, kteří v hostinci u Heroldů vyhlásili založení Sokola Příbram. Místo pro stavbu sokolovny získali sokolové až koncem roku 1902. Sokolovna byla slavnostně otevřena 25. července roku 1903.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram
| titul = Sokol Příbram – Oficiální stránky Sokola Příbram
Řádek 82: Řádek 82:
Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.
Dalšími velkými jednotami jsou například Sokol Brno, Sokol Písek, Sokol Plzeň, Sokol Černošice a mnoho dalších.


=== Sokol Paříž ===
===Sokol Paříž===
Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.<ref>{{Citace monografie
Sokol Paříž byl založen českým novinářem a politikem Josefem Václavem Fričem. Ten se svým přítelem Františkem Zachem založil roku 1859 Česko-Moravskou besedu. Scházeli se každý čtvrtek a po pěti letech od založení měla již 80 členů. Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži potom dostala toto jméno 24. listopadu roku 1892. Prvním starostou se stal Norbert Fröhlich. Prvním cvičitelem a později i náčelníkem se stal Václav Chalupa. Na všesokolské slety v Praze roku 1895 a 1902 byly vyslány ze Sokola v Paříži početné skupiny cvičenců.<ref>{{Citace monografie
| titul = Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.
| titul = Sokol Paříž = Sokol de Paris : 1892-2007.
Řádek 94: Řádek 94:
}}</ref>
}}</ref>


== 5. Všesokolský slet ==
==5. Všesokolský slet==
Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.<ref>{{Citace monografie
Všesokolské slety jsou vždy vyvrcholeném sokolské činnosti. Nedílnou součástí všesokolských sletů jsou i doprovodné kulturní, sportovní, ale také i společenské akce. V roce 2000 tak proběhla řada soutěží a turisté vystupovali na celkem 13 sletových vrcholech.<ref>{{Citace monografie
| titul = XIII. všesokolský slet : Praha 2000
| titul = XIII. všesokolský slet : Praha 2000
Řádek 106: Řádek 106:
}}</ref>
}}</ref>


* I. všesokolský slet 1882
*I. všesokolský slet 1882
* II. všesokolský slet 1891
*II. všesokolský slet 1891
* III. všesokolský slet 1895
*III. všesokolský slet 1895
* IV. všesokolský slet 1901
*IV. všesokolský slet 1901
* V. všesokolský slet 1907
*V. všesokolský slet 1907
* VI. všesokolský slet 1912
*VI. všesokolský slet 1912
* VII. všesokolský slet 1920
*VII. všesokolský slet 1920
* VIII. všesokolský slet 1926
*VIII. všesokolský slet 1926
* IX. všesokolský slet 1932
*IX. všesokolský slet 1932
* X. všesokolský slet 1938
*X. všesokolský slet 1938
* XI. všesokolský slet 1948
*XI. všesokolský slet 1948
* XII. všesokolský slet 1994
*XII. všesokolský slet 1994
* XIII. všesokolský slet 2000
*XIII. všesokolský slet 2000
* XIV. všesokolský slet 2006
*XIV. všesokolský slet 2006
* XV. všesokolský slet 2012
*XV. všesokolský slet 2012
* XVI. všesokolský slet 2018
*XVI. všesokolský slet 2018


== Sokol a příroda ==
==Sokol a příroda==
Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.
Sokol se účastní mnoha akcí v přírodě od různých přespolních závodů, až po letní dětské tábory a výlety do přírody.


Řádek 142: Řádek 142:
Příklady celotáborových her:
Příklady celotáborových her:


* Pravěk
*Pravěk
* V říši pohádek
*V říši pohádek
* Stroj času
*Stroj času
* Plavba kolem světa
*Plavba kolem světa


=== Hry v přírodě ===
===Hry v přírodě===
Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.<ref>{{Citace monografie
Hry v přírodě svými hodnotami cvičí tělo i ducha. Vedle toho ale také rozvíjejí pohybové schopnosti, zdokonalují postřeh a bystří smysly. Patří mezi nejúčinnější formy rekreace a obnovují fyzické i psychické síly. Především u dětí během her dochází k uvolňování přebytečné energie a díky tomu si vybíjejí skrytou agresivitu. Během hraní v přírodě dochází u každého jedince k sebeuplatnění a tak i ti nejmenší členové oddílu se mohou zapojit do činnosti. Dítě má pak pocit, že ve hře vyniká.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zapletal
| příjmení = Zapletal
Řádek 219: Řádek 219:
}}</ref>
}}</ref>


== 7. Závěr ==
==7. Závěr==
Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.
Organizace Sokol je vhodná pro cvičence kteréhokoli věku. Každým rokem se nám hlásí víc dětí, kteří chtějí prožít hry v přírodě. Ať už rodiče své děti přihlásí do jakékoli sportovní organizace, je to správný krok pro rozvoj mládeže.


== Odkazy ==
==Odkazy==


=== Reference ===
===Reference===
<references />
<references />
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu