13
editací
Zajištěné cesty v rakouských Alpách: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
===Negativní vliv=== | ===Negativní vliv=== | ||
Mnoho negativních vlivů má používání ferrat společné s ostatními outdoorovými sporty. | Mnoho negativních vlivů má používání ferrat společné s ostatními outdoorovými sporty. Turista lačný po zdolání zajištěné cesty v Rakouských Alpách má zpravidla následující denní harmonogram. Doprava do daného místa, samotné zdolání cesty, přenocování. | ||
===Doprava=== | ===Doprava=== | ||
Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref> | Dle výzkumu Muhara a kol. byl v roce 2007 rozložen počet turistů v rakouských Alpách následovně (němci 43%, rakušané 35%, nizozemci 12%, ostatní 10%). Na základě získaných dat se podařilo zjistit, že do regionu přijíždí více než 85% turistů autem. Spalování pohonných hmot jistě zanechává v oblasti značnou uhlíkovou stopu. <ref>MUHAR, A. a kol. A''lpine summer tourism: the mountaineers' perspective and consequences for tourism strategies in Austria.'' Snow Landsc Res. 81, 1/2: 7-17 (2007) </ref> | ||
< | S rozvojem vysokohorské turistiky se budují horské silnice, které umožňují návštěvníkům pohodlné zdolání cesty z údolí do vyšší nadmořské výšky. Samozřejmě budování horských silnic má své důvody také v oblasti zásobování, propojení významnějších silničních tahů apod. ale do jisté míry hrají roli komerční úmysly. Např. Grossglocknerské vysokohorská silnice, Dachsteinská vyhlídková silnice, silnice na Tauplitzalm, Nockalmstraße, Silvretta-Hochalpenstraße a další ([https://press.austria.info/cz/leto/2018-sommer/q3/rakouske-vyhlidkove-silnice/ Horské silnice v Rakousku]) | ||
Podobné důvody dávají vzniku lanových drah, které vznikají hlavně při výstavbě lyžařských areálů. Lidé mají možnost většinu z nich využít i mimo zimní sezony, kdy je turisti využívají pro zkrácení zdlouhavé cesty z údolí na vrcholky hor. Kromě osobních lanových drah je v alpských regionech mnoho zásobovacích lanových drah, které osoby nepřeváží. Provoz lanových drah podporuje tzv. tvrdý turismus, pro který je charakteristická pohodlnost a pasivita. Jeho environmentálním dopadem je nevratné narušování biodiverzity chráněných oblastí, spotřeba neobnovitelných zdrojů, nadměrná produkce odpadu. Opakem je měkký turismus, který se vyznačuje šetrným, ekologickým přístupem. <ref>ANTOŠOVÁ, T., ''Kulturně - ekologický vliv turismu.'' Univerzita Hradec Králové 2014</ref> | |||
=== Výstavba zajištěných cest === | |||
Výstavba zajištěné cesty příliš krajinu nezatěžuje. Vybudování cesty provádí zpravidla horolezci bez těžké techniky pouze s tradiční horolezeckou výbavou. Ve skalních útvarech zůstávají nejčastěji kovové předměty sloužící k jištění jako jsou ocelová lana, kramle, nýty, ocelové žebříky apod. Pro zdolání takto zajištěné cesty potřebuje turista vlastní jistící ferratový set a přilbu. Tuto výbavu si sám přinese i odnese. j | |||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||