Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Společná znalost

Přidáno 315 bajtů, 21. 11. 2018, 10:14
bez shrnutí editace
Dějiny také ukazují jak se dřívější ,,pravdy" v průběhu času ukázaly směšnými (jako zmíněné dogma, že se Slunce točí kolem Země či že Země je placatá). Znalost se vyvíjí a je možné si proto položit otázku, zda se vůbec snažit na nějakém znalostním kánonu společensky shodnout a raději nepřijmout fakt, že každý může mít ,,svoji pravdu". Otázka zda je pravda objektivní (něco, co je skutečně poznatelné) či subjektivní (věcí konsensu a úhlu pohledu) zaměstnává filozofy od dávných dob. Tento problém a relativizaci možnosti poznat pravdu vystihuje známá [https://www.biblegateway.com/passage/?search=Jan+18&version=B21 Pilátova otázka při rozhovoru s Ježíšem o pravdě: ,,Co je pravda?"]
Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.”<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3krat%C3%A9s</ref> Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný. Jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené. I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí platit a mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Toto uvědomění Uvědomění, že nemusí být pravdivé, je ale důležité pro zachování pokory v našem poznání, stejně jako obrana před dogmatismem a pro svobodné vědecké bádání, podle Karla Poppera: "In so far as a scientific statement speaks about reality, it must be falsifiable: and insofar as it is not falsifiable, it does not speak about reality."<ref>The Logic of Scientific Discovery. https://books.google.cz/books?id=0a5bLBbe_dMC&pg=PA316&dq=%22In+so+far+as+a+scientific+statement+speaks+about+reality%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjYlLnXhdbeAhUMlSwKHePZDvkQ6AEIKTAA#v=onepage&q=%22In%20so%20far%20as%20a%20scientific%20statement%20speaks%20about%20reality%22&f=false P. 316</ref> (Pokud Tedy pokud se vědecké tvrzení týká reality, musí to být potenciálně vyvratitelné, a pokud není potenciálně vyvratitelné, nehovoří o realitě).
[[Soubor:What-is-truth02.jpg|náhled|240x240bod|,,[https://en.wikipedia.org/wiki/John_18:38 Co je pravda?]" Pilát a Ježíš.(Nikolaj Ge. What is truth?)]]
Bez základní shody na tom, co je obecně platné, není možné ani učit děti ve škole číst, psát a počítat. Můžeme si například představit, že nějaká ideologie prohlásí, že jazyk i matematika jsou pouze sociální konstrukt, který ospravedlňuje formy útlaku určitých skupin (např. těch, co jazyk dobře neovládají a neumí počítat). Na základě toho vyhlásí, že psaní i či y je pouze věc názoru, stejně jako celá gramatika. A pokud si někdo myslí, že jedna plus jedna jsou tři, je to jeho názor, který je stejně správný jako názor významného matematika. Tato ideologie by možná mnohé svedla, ale vedla by k anarchii. Na základě ní by vyvstala poptávka po silném systému, který by lidem nabídl, že zavede znovu pevné axiómy. Tedy například , že všichni budou muset uznat, že jedna plus jedna rovná se tři. Podobně absurdní tvrzení razil např. komunistický režim. Ale podobný totalitní režim se také zhroutí, protože je založen na špatném axiómu. Náročný společenský experiment proto znovu etabluje původní axióm, že jedna a jedna jsou dvě.
Určitá společná znalost, tvořená z konkrétních všeobecně uznávaných axiómů, je tedy pro normální život nezbytná. Tato znalost je pak něčím, o čem se předpokládá, že se na tom všichni zúčastnění shodnou. Je to společný jazyk dané skupiny (na pozdrav dobrý : ,,Dobrý den " každý Čech ví, že se dá odpovědět také slovy dobrý den). Společná znalost se ale mění a vyvíjí. A již určitá nejasnost v její definici ilustruje mnohem závažnější otázku, která spočívá v tom, co můžeme v současném informačním chaosu a rozpadu znalostních kánonů v různých odvětvích považovat za společnou znalost dané skupiny a co ne.
== Společná znalost se vytrácí ==
[[File:Los portadores de la antorcha.jpg|thumb|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]V současnosti žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.
Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst stejné noviny jako všichni, ale může si vybírat z ohromného množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita a každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že naši kamarádi neviděli stejná videa či nečetli články. Může se proto vytrácet společné téma k hovoru, (pokud každý chce mluvit o tom svém, přičemž toho druhého to často nezajímá, protože o tom nic neví a chce mluvit zase o tom svém). I to může být důvodem proč je pocit osamocení v současnosti nejvyšší u mladé generace (která se již narodila do digitálního světa): ,,,index samoty' měl za celé Spojené státy hodnotu 44, generace Z (věk 18 až 22 let) dosáhla hodnoty 48,3 (...)."<ref>https://roklen24.cz/a/SUvvp/samota-epidemie-mladych-generaci-ktera-leze-na-mozek</ref> V kontextu rozpadu společné znalosti je zajímavé, že jen 66% mladých Američanů (18-24) pevně věří, že Země je kulatá.<ref>https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious</ref>
Rozpad společné znalosti má důsledky napříč společností, např.
Byrokraté, editor
1 417

editací

Navigační menu