Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 5 395 bajtů ,  15. 11. 2018, 12:25
bez shrnutí editace
'',,Co citovat a co ne?"'' je otázka, kterou řeší každý student v závěrečné práci ale i akademik a každý svědomitý autor, který ve svém textu vychází z myšlenek někoho jiného.
Ztráta společné znalosti ====== '''''Tato otázka úzce souvisí s řadou faktorů. Můžeme uvést následující:''''' ======* Žánr textu (píšeme vědecký článek či popularizační text?) * Pro jakou cílovou skupinu pro kterou píšeme (studenti základní školy či vysokoškoláci - souvisí s žánrem) * Budeme pod naším výtvorem podepsaní? Jiná pravidla můžeme použít v [[Co citovat v anonymním zdroji|anonymním zdroji]] a jiná v [[Co citovat v neanonymním zdroji|neanonymním]]. * Jsou myšlenky (fakta, údaje) obecně známé či jde o myšlenku konkrétního jedince (např. výsledek vědeckého experimentu), ''nekrademe'' cizí myšlenku?
====== ''Ve všech případech bychom měli zvážit dva subjekty, ke kterým máme určitý závazek, když něco píšeme:'' ======* Čtenář. A to např. a) Abychom ho nemystifikovali tím, že vykládáme cizí práci za vlastní b) Aby si mohl naše tvrzení ověřit a sám si tak udělat úsudek, zda to, co tvrdíme je pravda (proto je vhodné uvést zdroje, ze kterých vycházíme, aby je nemusel složitě hledat) c) abychom jeho pozornost příliš nerozptýlili zbytečným citováním a tak ho odradili od čtení textu (to platí zejména v učebnicích na nižších stupních vzdělávacího systému, kdy se žáci potřebují primárně něco naučit a ne si vše ověřovat).* Autor (myšlenek, které uvádíme, pokud to nejsme my sami). Velká část našich myšlenek nemusí být ''naše vlastní'' ale jedná se o lidovou modrost. Jako příklad můžeme uvést slavný citát připisovaný Exupérymu, často zmiňovaný v oblasti udržitelného rozvoje: „Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí.“ Pokud to ale Exupéry vůbec někdy napsal (autorovi článku se nepodařilo dohledat), nejedná se o jeho myšlenku ale spíše o lidovou modrost, která se objevuje u různých autorů.<ref>https://quoteinvestigator.com/2013/01/22/borrow-earth/</ref> Pokud nejde např. o současný objev bývá těžké nalézt autora myšlenky, protože je často velmi starý. Ve starých dobách se autoři děl často neuváděli. Důraz na autorství a ochranu duševního vlastnictví je až relativně nový fenomén, který souvisí s individualizací.Již přemýšlení nad tím, co citovat a co ne může pomoci kvalitě našeho textu. Poznáme třeba, že řadu našich tvrzení nemůžeme nijak doložit, jsou to naše subjektivní pocity, které nemusí být třeba uvádět. Je potřeba citovatsi také při psaní pokládat otázky, co pravděpodobně náš čtenář ví (je to naše společná znalost) a není třeba to uvádět a co je naopak něco nového, co mu chceme sdělit. I v psaní platí zásada, že nebe méně je někdy více a je modré?dobré čtenáře nezatěžovat zbytečnými údaji.
Doubt cite====== ''V zásadě můžeme identifikovat tři potenciální původce každého tvrzení (které je buď subjektivní úvahou či výsledkem vědeckého experimentu):'' ======* Nás samotné (jedná se o naši úvahu či výsledek vědeckého experimentu).* Někoho jiného (ať již jedince či kolektiv autorů, kteří přišli s danou úvahou či provedli experiment).* Anonymní kolektiv (jedná se o [[Společná znalost|Společnou znalost]] - původcem sice byl jedinec či kolektiv autorů, ty je ale již těžké či zbytečné hledat, protože se jedná o společnou znalost a není třeba je citovat). Co je společná znalost a co ne je ale někdy problém určit.
Potřeba důrazně odlišit myšlenky ostatních od myšlenek vlastních ====== ''Univerzální pravidla'' ======Univerzální, resp. obecně příjimané objektivní pravidlo, která by se dalo použít v různých oblastech, neexistuje a ze své podstaty není ani možné ho ani vytvořit. Vždy záleží na konkrétním autorovi (nevlastní by měly být ověřitelné zdrojema jeho mravní integritě) a konkrétním textu a jeho subjektivním pocitu u každého tvrzení. V zásadě ale můžeme vymezit dvě subjektivní pravidla, která mají univerzální platnost pro problematiku citování napříč kontexty a žánry:* Když pochybujete, citujte. Pokud vyvstanou při uvedení konkrétního tvrzení pochybnosti, zda je potřeba citovat autora, vlastní tak ho ocitujte. K tomuto pravidlu se pak mohou kloní přední světové univerzity jako Massachusetts Institute of Technology (MIT)<ref>https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge</ref> a Princeton University<ref>https://odoc.princeton.edu/sites/odoc/files/950045_AcademicIntegrity2018-19_FINAL_PDF.pdf</ref>. I v tomto případě je ale třeba použít selský rozum a přemýšlet, protože někdo může pochybovat až příliš a citovat - úsudek někoho , že nebe je modré, zatímco někdo jiný vůbec a opsat celou diplomku.* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlat%C3%A9_pravidlo Zlaté pravidlo] ([https://en.wikipedia.org/wiki/Golden_Rule Golden rule]). Jedná se o něčemzákladní pravidlo mezilidských vztahů pro řešení mezilidských vztahů, které se dá použít i v oblasti citování. A to jak ve vztahu k předpokládané cílové skupině čtenářů, tak případně autorů jejichž myšlenky uvádíme. To předpokládá značnou míru empatie (např. pokud píšeme text pro žáky základních škol, tak si položit otázku, zda bychom v jejich věku chtěli být zatíženi citačním aparátem; popř. u autorů pokud bychom byli na jejich místě, požadovali bychom abychom byli v odborné debatě není daném textu citovaní). I v tomto případě ale platí, že je potřeba zachovat si zdravý úsudek. Jedinec s radikálním komunistickým myšlením může např. dojít k závěru, že mu nevadí, když ho nikdo necituje, tak by to nemělo vadit ani tolik důležitý úsudek nositele nobelovy ceny (nikomu jinému, protože ''všechno vlastnictví je společné;'' a naopak egoista, který chce být všude vidět, může chtít nejen citovat vše, co si myslí napsal, třeba i pokud se nejedná o něčem na co nemá úzkou specializaci) jako jeho konkrétní výzkum, který něco dokázalvlastní úvahy ale obecnou znalost a stejně tak přistupovat k druhým a citovat tedy všeAnalýza Science Neanonymní zdroj - Anonymní zdroj
== Související články ==
Byrokraté, editor
1 450

editací

Navigační menu