Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Společná znalost

Přidáno 162 bajtů, 14. 11. 2018, 10:20
bez shrnutí editace
Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.” Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný. Jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené.
[[Soubor:What-is-truth02.jpg|náhled|240x240bod|Pilát kladoucí Ježíši otázku: ,,Co je pravda?" Pilát a Ježíš.(Nikolaj Ge. What is truth?)]]
I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí vůbec platit či mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Bez základní shody na tom, co je obecně platné, není možné ani učit děti ve škole číst, psát a počítat. Můžeme si například představit, že nějaká ideologie prohlásí, že jazyk i matematika jsou pouze sociální konstrukt, který ospravedlňuje formy útlaku určitých skupin (např. těch, co jazyk dobře neovládají a neumí počítat). Na základě toho vyhlásí, že psaní i či y je pouze věc názoru, stejně jako celá gramatika. A pokud si někdo myslí, že jedna plus jedna jsou tři, je to jeho názor, který je stejně správný jako názor významného matematika. Tato ideologie by možná mnohé svedla, ale vedla by k anarchii. Na základě ní by vyvstala poptávka po silném systému, který by lidem nabídl, že zavede znovu pevné axiómy. Tedy například že všichni budou muset uznat, že jedna plus jedna rovná se tři. Podobně absurdní tvrzení razil např. komunistický režim. Ale podobný totalitní režim se také zhroutí, protože je založen na špatném axiómu. Náročný společenský experiment proto znovu etabluje původní axióm, že jedna a jedna jsou dvě.
== Společná znalost se rozpadá ==
[[File:Los portadores de la antorcha.jpg|thumb|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]V současnosti žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity). Kolektivní společenství jsou na ústupu, roste individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.
Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst noviny, co všichni ale může si vybírat z ohromného množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita, každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč, protože narážíme na to, že kamarádi neviděli videa či nečetli články jako my. Vytrácí se společné téma k hovoru, každý chceme mluvit o tom svém, přičemž toho druhého to často nezajímá, protože chce mluvit zase o tom svém.
 
Rozpad společné znalosti má důsledky napříč společností, např.
* ve vzdělávání (učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách roste diverzita znalostí a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt], tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí, zatímco ti, co neumí využívat nové informační technologie mohou ztrácet přehled o současném světě);
* v politice (politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit, každý mluví ke svému okruhu, přičemž nemusí vůbec tušit jaké problémy trápí jiné).
* v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních sféry, kdy mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a vůbec počítačů.
https://www.google.cz/search?rlz=1CAACAO_enCZ797CZ797&ei=6kHhW9-8C6rmsAfI9peQAg&q=decline+of+common+knowledge&oq=decline+of+common+knowledge&gs_l=psy-ab.3..33i22i29i30k1l3.15156.20043.0.20185.27.27.0.0.0.0.133.2166.24j3.27.0....0...1.1.64.psy-ab..0.27.2160...0j35i39k1j0i131k1j0i67k1j0i131i67k1j0i203k1j0i22i30k1.0.aDsOF_ulviQ
https://www.forbes.com/sites/jamesmarshallcrotty/2013/09/10/10-questions-that-most-college-students-cant-answer-but-you-probably-can/#98109e1dba3d
''Více v článku''
* [[Důsledky rozpadu společné znalosti]]
== Otázka co citovat ==
* [[Co citovat v neanonymním zdroji]]
* [[Co citovat v anonymním zdroji]]
 
== Společenské důsledky rozpadu společné znalosti ==
[[File:Los portadores de la antorcha.jpg|thumb|Sousoší [https://es.wikipedia.org/wiki/Los_portadores_de_la_antorcha Los portadores de la antorcha] (nosiči pochodně) symbolizuje předávání znalosti mezi generacemi (mladý muž na koni přijímá ,,pochodeň znalosti" od slábnoucího starce).]]Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (rodina, národ, profesní komunity) a všemi oblastmi prostupuje individualizace. S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti. Digitální období přináší další možnosti pro růst individualizace. Jedinec již nemusí koukat na seriály v televizi či číst noviny, co všichni ale může si vybírat z ohromného množství YouTube kanálů či internetových blogů. Roste tak diverzita, každý, kdo surfuje na internetu konzumuje trochu něco jiného, protože je trochu jiný. To ale vede také k tomu, že se vytrácí společná řeč, protože narážíme na to, že kamarádi neviděli videa či nečetli články jako my. Nemáme proto často společné téma k hovoru, každý chceme mluvit o tom našem, přičemž toho druhého to často nezajímá, protože chce mluvit o tom svém. Rozpad společné znalosti má důsledky napříč společností, např. ve vzdělávání (učitel neví, co jeho žáci ví a co ne, ve třídách roste diverzita znalostí a internet může posílit [https://cs.wikipedia.org/wiki/Matou%C5%A1%C5%AFv_efekt Matoušův efekt], tedy, že nejnadanější žáci vědí díky samostudiu mnohem více a ve třídě se nudí); v politice (politik neví o jaké témata mají jeho voliči zájem, co je jejich problém a jakým jazykem k nim mluvit) či v každodenní komunikaci s lidmi z odlišných sociálních sféry, kdy mladí lidé pracující na internetu nejsou třeba již vůbec schopni vysvětlit prarodičům, co že to vlastně dělají, protože s nimi postrádají společnou znalost nejen sociálních sítí ale často také internetu a vůbec počítačů.
 
''Více v hlavním článku''
* [[Důsledky rozpadu společné znalosti]]
*
== Související články ==
Byrokraté, editor
1 417

editací

Navigační menu