Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Společná znalost

Odebráno 16 bajtů, 13. 11. 2018, 18:54
bez shrnutí editace
== Pojem ==
Etymologicky je pojem termín vymezen dvěma slovy pojmy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení "společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu (je tato znalost společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kotouč, z kterého pochází teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen velice úzkému okruhu jednotlivců, např. vědců zabývající se určitým odvětvím kvantové fyziky nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen s ostatními společnou znalost o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.
Pro společnou znalost se v angličtině používá jak pojem common knowledge tak conventional wisdom či general knowledge. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známa všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán” a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.[[File:Blind men and elephant2.jpg|thumb|[https://en.wikipedia.org/wiki/Blind_men_and_an_elephant Podobenství o nevidomých a slonovi] ukazuje tendenci předkládat omezené znalosti jako celou pravdu.]]Axióm je základní kámen pro jakékoliv uvažování. Pokud se ukáže, že výchozí axióm neplatí, vše na něm postavené se zhroutí. Vyvrácení axiómů může mít závažné společenské důsledky. Například za tvrzení, že země obíhá kolem slunce dříve hrozila smrt, protože se církevní autority obávaly důsledků, které by dekonstrukce axiómu mohla přinést. Společenské rozpaky vzbuzovalo i přijetí Darwinovy koncepce evoluce. Dějiny lidského rodu se dají chápat do určité míry jako dějiny víry v různé axiómy. Společenské změny často souvisí s opuštěním starých axiómů a nalezení nových – ať již v náboženství, politice či ve vědě. Prosazení nového myšlení ale nebývá lehké. Podle vědce Maxe Plancka: Nová vědecká pravda nevítězí díky tomu, že přesvědčí své oponenty a přiměje je vidět světlo, ale spíše proto, že její oponenti zemřou a vyroste nová generace, které je už blízká.<ref>https://en.wikiquote.org/wiki/Max_Planck</ref> Etablování nových axiómů trvá často dlouho. Ještě Masaryk vzpomíná v Hovorech s T. G. M. jak si na něj matky stěžovaly, když učil jejich děti, že Země obíhá kolem Slunce.<ref>https://search.mlp.cz/cz/titul/hovory-s-t-g-masarykem/3347588/</ref>
Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.” Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný. Jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené.
[[Soubor:What-is-truth02.jpg|náhled|175x175pixelů240x240bod|Pilát kladoucí Ježíši otázku: ,,Co je pravda?" (Nikolaj Ge. What is truth?)]]
I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí vůbec platit či mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Bez základní shody na tom, co je obecně platné, není možné ani učit děti ve škole číst, psát a počítat. Můžeme si například představit, že nějaká ideologie prohlásí, že jazyk i matematika jsou pouze sociální konstrukt, který ospravedlňuje formy útlaku určitých skupin (např. těch, co jazyk dobře neovládají a neumí počítat). Na základě toho vyhlásí, že psaní i či y je pouze věc názoru, stejně jako celá gramatika. A pokud si někdo myslí, že jedna plus jedna jsou tři, je to jeho názor, který je stejně správný jako názor významného matematika. Tato ideologie by možná mnohé svedla, ale vedla by k anarchii. Na základě ní by vyvstala poptávka po silném systému, který by lidem nabídl, že zavede znovu pevné axiómy. Tedy například že všichni budou muset uznat, že jedna plus jedna rovná se tři. Podobně absurdní tvrzení razil např. komunistický režim. Ale podobný totalitní režim se také zhroutí, protože je založen na špatném axiómu. Náročný společenský experiment proto znovu etabluje původní axióm, že jedna a jedna jsou dvě.
Byrokraté, editor
1 417

editací

Navigační menu