Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Společná znalost

Přidáno 1 542 bajtů, 5. 11. 2018, 11:59
== Pojem ==
Etymologicky je pojem vymezen dvěma termíny slovy ,,společná" a ,,znalost". Znalost můžeme chápat jako praktické osvojení a pochopení nějaké informace v určitém myšlenkovém kontextu.<ref>https://en.oxforddictionaries.com/definition/knowledge</ref> Zatímco vymezení "společná" závisí vždy na otázce: ,,Komu(je společná)?". Může být společná jak téměř celému lidstvu, např. že na obloze je velký žlutý kruh, z kterého jde teplo a světlo (i když ani tato znalost není společná nevidomým, pokud neuvěří někomu, kdo jim ji řekne) či znalost společnou jen velice úzkému okruhu, např. vědců zabývající se určitým odvětvím kvantové fyziky nebo jednoduše v rámci rodiny, v níž má každý člen znalosti o chodu domácnosti, např. kdo má kdy vynést koš.
Pro společnou znalost se v angličtině používá jak pojem conventional wisdom, tak common knowledge, přičemž druhý je častější. Cambridge Dictionary definuje common knowledge jak jako: ,,něco, co je známo mnoha lidem, ale často se oficiálně neoznámilo”, tak v jiném hesle: ,,fakt, který každý ví.”, ke druhé možnosti se kloní i definice na Wikipedii: ,,Společná znalost je znalost, která je známa všem nebo téměř všem, obvykle s odkazem na komunitu, ve které je termín používán” a jako taková je v angličtině většinou chápaná. Její podstatu ale vyjadřuje již řecký pojem Axióm, který označuje to, co se považuje za obecně platné a není třeba to dokazovat. S tímto pojmem se pracuje ve filozofii a v logice, např.: a + b = b + a. Společnou znalost můžeme chápat jak jako znalost konkrétního axiómu, tak množinu obecně známých axiómů.
== Problematika společné znalosti ==
Na určitém stupni poznání zpravidla začínáme chápat, že toho, co nevíme je mnohem více než toho, co víme. Věda hledá odpovědi na různé otázky ale paradoxně čím více jich zodpovídá, tím více nalézá nových. Vědec, který nalezne odpověď na otázku, tak připomíná Hérakla, který sice usekne hydře hlavu, vzápětí ale zjistí, že jí narostly dvě nové.Dějiny nám také ukazují jak se dřívější ,,pravdy" v průběhu času ukázaly směšnými (jako zmíněné dogma, že se Slunce točí kolem země či že Země je placatá). Znalost se proto vyvíjí a je možné si proto položit otázku, zda se vůbec snažit na nějakém znalostním kánonu snažit společensky shodnout a raději nepřijmout fakt, že každý může mít ,,svoji pravdu". Otázka zda je pravda objektivní (něco, co je skutečně poznatelné) či subjektivní (věcí konsensu a úhlu pohledu) zaměstnává filozofy od dávných dob. Tento spor a relativizaci objektivní pravdy dobře vystihuje známá Pilátova otázka: ,,Co je pravda?"
Sokratés na otázku: ,,(...) Jest něco, co znáš?” odpovídá: ,,Ovšem (...) a to mnoho věcí, arci malých.” Relativizovat je možné vše. Napříč dějinami se objevují úvahy o tom, že náš svět není skutečný, jeden z prvních popisů této myšlenky pochází od čínského filozofa Čuang-c’. V argumentu snícího motýla, konstatuje, že pokud Čuang-c’ spí a má sen, v němž je motýlem, je v něm opravdu motýlem, který si neuvědomuje, že je ve skutečnosti Čuang-c’. Pokud si ale myslí, že bdí a je Čuang-c’, může to znamenat, že je ve skutečnosti motýlem, který má sen, v němž figuruje jako Čuang-c’.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Tezi, že je možné, že žijeme v počítačové simulaci propaguje i jeden z nejznámějších filozofů současnosti Nick Bostrom.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/zijeme-li-v-simulaci-jezis-mohl-vstat-z-mrtvych-f50-/tema.aspx?c=A170629_172436_pozice-tema_lube</ref> Pokud by tyto spekulace byly pravdivé nemusí být pravda nic z toho, co si myslíme a veškeré axiómy mohou být uměle vytvořené.
[[Soubor:What-is-truth02.jpg|náhled|175x175pixelů|Pilátova kladoucí Ježíši otázku: ,,Co je pravda?" (Nikolaj Ge. What is truth?)]]
I přes uvědomění, že určité axiómy nemusí vůbec platit či mohou být časem zpochybněny či vyvráceny, je potřeba nějaké mít a shodnout se na nich. Jsou klíčové nejen pro vědecké poznání ale i pro fungování společnosti. Bez základní shody na tom, co je obecně platné, není možné ani děti učit číst, psát a počítat. Můžeme si představit, že nějaká ideologie prohlásí, že jazyk i matematika jsou pouze sociální konstrukt, který ospravedlňuje formy útlaku určitých skupin (např. těch, co jazyk dobře neovládají a neumí počítat). Na základě toho vyhlásí, že psaní i či y je pouze věc názoru, stejně jako celá gramatika. A pokud si někdo myslí, že jedna plus jedna jsou tři, je to jeho názor, který je stejně správný jako názor významného matematika. Tato ideologie by možná mnohé svedla, ale vedla by k anarchii. Na základě ní by vyvstala poptávka po silném systému, který by lidem nabídl, že zavede znovu pevné axiómy. Tedy například že všichni budou muset uznat, že jedna plus jedna rovná se tři. Podobně absurdní tvrzení razily u nás např. komunistický režim. Ale ani chybné totalitní axiómy nemají dlouhé trvání, protože neodpovídají realitě. Náročným společenským experimentem se nakonec potvrdí původní axióm, že jedna a jedna jsou dvě.
== Otázka co citovat ==
 
Otázka: ,,Co je společná znalost?" úzce souvisí s otázkou: ,,Co citovat a co ne?", která se často řeší v akademickém prostředí. Za opsání cizích myšlenek bez uvedení původu hrozí studentům vyhození ze studia a akademikům zničení kariéry. Přičemž není možné vytvořit žádné závazné pravidlo, kterého by se mělo držet. Každou citaci je třeba posuzovat subjektivně s přihlédnutím k danému žánru, dílu a kontextu. Základní pravidlo, které razí přední světové univerzity jako MIT či Princeton je, že pokud se vyskytnou pochyby, zda zdroj citovat, má se citovat.<ref>https://integrity.mit.edu/handbook/citing-your-sources/what-common-knowledge</ref><ref>https://pr.princeton.edu/pub/integrity/pages/notcommon/</ref> Toto pravidlo ale předpokládá určitou integritu osobnosti, která si klade otázky, zda nedělá něco špatně. Řada studentů ale nemusí pochybovat nikdy a bezskrupulózně opisovat cizí práce.
''Více o problematice citování v článcích:''
* Co citovat v odborné literatuře
* Co citovat v anonymním zdroji (zvlaste pro vysokoskolske ucely je vhodne citovat v anonymnim zdroji, ktery je urcen pro sirsi sudentskou verejnost a interdisciplinární publikum vse, protoze 1). zdroj pro vs ucely by nemel obsahovat množství základních znalostí (resp. triviálních jako je tvrzení, že po střední škole je možné studovat vysokou školu, toto tvrzení nepotřebuje zdroj ale možná ani v textu být) 2). vzhledem k rozpadu společné znalosti a různým školám z nichž studenti pochází není zřejmé, co lze v bakalářském a magisterském studiu považovat za jejich předešlou společnou znalost. Nemusí to být ani základní vědomosti).
== Společenské důsledky rozpadu společné znalosti ==
Žijeme v období, kdy se rozpadají dřívější pevné celky (Digitalni revoluce prispelarodina, národ, ale muze pomociprofesní komunity) a všemi oblastmi prostupuje individualizace.Více v článku Společenské důsledky rozpadu otevřené S tím se pojí rozpad dřívější obecně sdílené společné znalosti.DIgitální revoluce přinesla řadu možností jak se dále
Platon - [https://cs.wikipedia.org/wiki/Podobenstv%C3%AD_o_jeskyni Podobenství o Jeskyni]. Wells [https://en.wikipedia.org/wiki/The_Country_of_the_Blind Země slepců]. Slunce, pokud by člověk otevřel oči a tvrdil slepcům, že teplo nejde od ohně ale od velkého kotouče na obloze, chtěli by ho operovat, nahmatali mu oči, usoudili, že to je příčina jeho nemoci a oslepili by ho.
Columbus - https://en.wikipedia.org/wiki/Conventional_wisdom
Anonymní uživatel

Navigační menu