Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cyklonální příliv

Přidáno 382 bajtů, 9. 3. 2018, 15:47
další linky
=== Severní moře a Balt ===
[[w:cs:Cyklóna|Cyklóny]] běžně zvedají hladinu a působí záplavy na pobřeží moře Severního, méně často i Baltského. Historický přehled těch, které zasáhly německé severomořské pobřeží je na německé wikipedii v heslu [[w:deDe:Liste der Sturmfluten an der Nordsee|Liste der Sturmfluten an der Nordsee]], aktualizovaný seznam podrobných zpráv o vzestupech hladin i na baltském pobřeží Německa od podzimu je<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = (BSH)
| jméno = Bundesamt für Seeschifffahrt und Hydrographie
== Mechanika ==
{{Viz též|w:cs:Slapová síla}}
Na změně výšky [[w:cs:Slapové jevy|přílivu]] během bouří se podílí nejméně 5 procesů, a to:* Vliv [[w:cs:Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]
* Přímý vliv větru
* Vliv [[w:cs:Rotace Země|rotace Země]]
* Vliv vln poblíž pobřeží
* Vliv [[w:cs:Srážky|srážek]]<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Harris
| jméno = Lee D.
Účinek tlaku tropického cyklonu může způsobit, že hladina vody v otevřeném oceánu vzroste v oblastech s nízkým atmosférickým tlakem a klesne v oblastech s vysokým atmosférickým tlakem. Stoupající hladina vody bude působit proti nízkému atmosférickému tlaku tak, že celkový tlak v určité rovině pod hladinou vody zůstane konstantní. Vlivem tohto účinku se odhaduje nárůst hladiny moře o 10 mm s každým poklesem atmosférického tlaku o jeden [[Bar (jednotka)|milibar]] (hPa).<ref name=":0" />
Silný vytrvalý povrchový vítr vytváří povrchové proudy odkloněné o 45° od směru větru. Tenhle jev je znám jako [[w:cs:Ekmanova spirála|Ekmanova spirála]]. Tření větru o hladinu má za následek tendenci vodní hladiny vzrůstat po směru větru a snižovat se proti směru větru. Protože efekt Ekmanovy spirály se skrz vodu šíří vertikálně, je úměrný hloubce a v mělčí vodě se téměř neuplatňuje - voda se pohybuje přímo ve směru větru. Vlivy tlaku a hnaní vody větrem vně pobřeží se v zátokách projevují stejným způsobem, jakým probíhá astronomický příliv.<ref name=":0" />
Zemská rotace způsobuje efekt zvaný [[w:cs:Coriolisova síla|Coriolisová síla]], který ohýbá proudy směrem doprava na severné polokouli a doleva na polokouli jižní. Když se proudy takhle ohnou kolměji k pobřeží, může to zesílit vzestup hladiny, a naopak, když se proudy ohýbají směrem od pobřeží, vzestup hladiny se zeslabuje.<ref name=":0" />
Efekt vln přímo poháněných větrem se liší od větrem poháněných proudů. Mohutný vítr vytváří velké a silné vlny v směru svého pohybu.<ref name=":0" /> Ačkoli tyhle povrchové vlny jsou zodpovědné jen za velmi malý přesun vody na otevřeném moři, mohou být zodpovědné za významný přesun blízko pobřeží. Když se vlny lámou na linii, která je víceméně rovnoběžná s pláží, nesou značný objem vody směrem k břehu. Jak se vlny lámou, částečky vody pohybující se směrem k pobřeží mají značnou hybnost a mohou vyběhnout na svažité pláži tak vysoko nad průměr vodní hladiny, že jde až o dvojnásobek výšky vlny v oblasti, než se začala lámat.
Vliv srážek na vzestup hladiny se vyskytuje zejména v [[w:cs:Estuár|estuáriích]] (ústích řek do moře). Hurikány mohou během 24 hodin vypustit až 300 mm srážek na velkých plochách a ještě více v menších oblastech. Výsledkem je, že z povodí se může rychle zvýšit množství vody v řece, která z něj vodu odvádí. To pak může zvýšit hladinu vody poblíž přílivových ústí řek v důsledku toho, jak cyklonální příliv z oceánu potká srážky přitékající řekou.<ref name=":0" />
===Ostatní procesy ===
[[Soubor:Sloshrun.gif|náhled|Znázornění předpovědi zvýšení hladiny vlivem hurikánu v blízkosti [[Florida|Floridy]]]]Mimo výše uvedených procesů jsou cyklonální příliv a výška vln u pobřeží ovlivňované také tokem vody nad podložní topografií, čili konfigurací a hloubkami oceánskeho dna a konkrétní pobřežní oblasti. Úzký [[Kontinentální šelf|šelf]] či dno svažující se strmě rovnou od břehu, kdy je už při pobřeží hluboká voda, mají tendenci vytvářet nižší cyklonální příliv, ale vyšší a silnější vlny. Dobrým příkladem je jihovýchodní pobřeží [[Florida|Floridy]]. Hrana Floridské plošiny, kde hloubka vody dosahuje 91 m pouhých 3000 m od pobřeží Palm Beach; a jenom 7000 m od pobřeží se hloubka vody zvyšuje až na 180 m. Sledujeme-li linii této 180m hloubky na jih od [[w:cs:Palm Beach County|Palm Beach County]], tak tam leží až 30 km východně od [[w:cs:Florida Keys|Florida Keys]].
Naopak, pobřeží podél Severní Ameriky, jakým je například to, které se táhne u Mexického zálivu z Texasu na Floridu a také Bengálsky záliv v Asii, mají dlouhé, pomalu se svažující [[Kontinentální šelf|šelfy]] a mělkou hloubku vody. Na floridském okraji Mexického zálivu je hrana Floridské plošiny vzdálena více než 160 kilometrů od Marco Island v [[w:cs:Collier County|Collier County]]. [[w:cs:Florida Bay|Florida Bay]], ležící mezi Florida Keys a pevninou, je neobyčejně mělká, hloubka se pohybuje obvykle mezi 0,3 m až 2 m. Tyto oblasti jsou typické pro vyšší cyklonální přílivy s menšími vlnami. Tato odlišnost spočívá v tom, že v hlubší vodě může být vzestup hladiny za bouře rozptýlený dolů a směrem od hurikánu. Když se ale pohybuje nad mělkým a mírně se svažujícím šelfem, pak vzestup hladiny nemůže být rozptýlený, ale je hnán na břeh třením větru hurikánu. Topografie povrchu krajiny je dalším důležitým prvkem, co se týče rozlohy pobřeží postižené cyklonálním přílivem. Oblasti, které leží jenom pár mětrů nad hladinou moře, obzvlášť čelí riziku zaplavení v důsledku takového vzestupu hladiny.<ref name=":0" />
U konkrétní topografie a batymetrie není výška cyklonálního přílivu ovlivněna jenom nejvyšší rychlostí větru; samotný rozsah tlakové níže má také vliv na maximální vzestup hladiny. Uvnitř každé cyklóny může nahromaděné voda vytékat z obvodu cyklóny. Tento mechanismus úniku vody se snižuje, když cyklóna pokrývá větší oblast (poměr obvodu tlakové níže a její plochy je nepřímo úměrný průměru kruhové cyklóny).<ref>{{Citace periodika
===Extratropické bouře ===
Podobně jako u tropických cyklón, i extratropické tlakové níže způsobují cyklonální příliv na pobřeží. Nicméně na rozdíl od většiny tropických cyklón, mohou ty extratropické způsobit zvýšení hladiny na velké ploše a po delší dobu, v závislosti na systému. Vzestup hladiny vody způsoben extratropickou cyklónou se může vyskytnout v Severní Americe na pobřeží [[w:cs:Tichý oceán|Pacifiku]] a [[w:cs:Aljaška|Aljašky]] a severně od 31° severní zeměpisné šířky na pobřeží Atlantiku. Vzestupy hladiny vody vlivem extratropické cyklóny se mohou objevit dokonce i v oblasti pobřeží Mexického zálivu a to nejčastěji v zimním období, jako tomu bylo v roku 1993 u [[w:cs:Bouře století|Bouře století]].
V dnech 9. až 13. listopadu 2009 zasáhl východní pobřeží USA výrazný vzestup hladiny vody způsobený extratropickou tlakovou níží, když se pozůstatky [[w:cs:Hurikán Ida|Hurikánu Ida]] na jihovýchodním pobřeží USA rozvinuly v [[w:cs:Nor'easter|Nor'easter]]. Během této události se východní větry nacházely podél severního okraje středu tlakové níže po několik dní, tlačíc vodu do oblastí jako [[w:cs:Chesapeakská zátoka|Chesapeakská zátoka]]. Úroveň hladiny vody výrazně vzrostla a zůstala ve výši 2,4 m nad normálem na početných místech v celé oblasti Chesapeakské zátoky po několik dní, neboť voda se neustále hromadila uvnitř ústí větrem vanoucím na břeh a zároveň do zátoky vtékala voda z dešťů. Na mnohých místech byl zaznamenám vzestup vody jeno pouhé 3 centimetry pod rekordní úroveň.
== Mitigace ==
Přestože meteorologické služby varují před hurikány i slabšími bouřemi, v některých oblastech, kde je riziko pobřežních záplav obzvlášť vysoké, existují specifická varování před cyklonálním přílivem. Ta varování byla zavedena například v [[w:cs:Nizozemsko|Nizozemsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 29.12.2017
}}</ref>, [[w:cs:Španělsko|Španělsku]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum vydání =
| datum přístupu = 29.12.2017
}}</ref> a ve [[w:cs:Spojené království|Spojeném království]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>.
Ochrannou metodou zavedenou po [[w:cs:Povodeň v Nizozemsku 1953|povodni v Nizozemsku v roce 1953]] je výstavba hrází a pohyblivých bariér proti zaplavení. Ty jsou otevřené a umožňují volný průchod, ale zavírají se, pokud zemi hrozí cyklonální příliv. Hlavními bariérami proti přílivu jsou v Nizozemsku [[w:cs:Oosterscheldekering|Oosterscheldekering]] a [[w:cs:Maeslantkering|Maeslantkering]], které jsou součástí projektu [[w:cs:Deltawerken|Deltawerken]]; [[w:cs:Bariéry na Temži|bariéry na Temži]] chránící [[w:cs:Londýn|Londýn]] a [[w:cs:Petrohradská hráz|tzv. Petrohradská hráz]] v [[w:cs:Rusko|Rusku]]. Dalším z moderních vynálezů (v Nizozemsku) je vytvoření obytných komunit na okrajích mokřadů s plovoucími konstrukcemi, které jsou uchyceny vertikálními stožáry.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Edidin
| jméno = Peter
== Obrácený cyklonální proces, odliv: snížení hladiny ==
V případě pevninských oblastí je cyklonální změna hladiny větší hrozbou, pokud vítr udeří na zemi od moře, než pokud vane z pevniny. Tehdy může voda být naopak odsávána pryč od pobřeží, někdy to nastává předtím, než udeří cyklonální příliv. Bylo tomu tak v případě pobřeží západní Floridy v roce 2017, těsně předtím, než [[w:cs:Hurikán Irma|Hurikán Irma]] dorazil na pevninu, přičemž byla odkryta země, která bývá normálně pod vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sanchez
| jméno = Ray

Navigační menu