Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 14 bajtů ,  13. 5. 2016, 15:44
bez shrnutí editace
Řádek 8: Řádek 8:     
* '''Změna klimatu'''
 
* '''Změna klimatu'''
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz: skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz: oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cz: IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.
+
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cs:skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cs:oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let 20. století. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření pravidelně uváděných ve zprávách Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[w:cs:IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent, k němuž se připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.
    
* '''Acidifikace oceánu'''
 
* '''Acidifikace oceánu'''
Současné [[w:cz: pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz: aragonit|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
+
Současné [[w:cs:pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cs:aragonit|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, aragonit by se v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
    
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
 
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
Řádek 17: Řádek 17:     
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
 
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
Indikátory [[w:cz: dusík|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cz: fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
+
Indikátory [[w:cs:dusík|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cs:fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
    
* '''Zdroje sladké vody'''
 
* '''Zdroje sladké vody'''
Řádek 26: Řádek 26:     
* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
 
* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cz: úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>  
+
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cs:úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>  
 
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  
 
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  
  

Navigační menu