Existenciální rizika: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velikost nezměněna ,  12. 5. 2016
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejranějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak narůstá počet dystopií, jež extrapolací trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik tematické sci-fi literatury, která reaguje na příchod nových technologií a upozorňuje, že mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra ''R.U.R.'', jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo ''Já, robot'').
Ohrožení života na planetě a obavy z konce existence jsou námětem lidských úvah od nejranějších dob. Různé katastrofické vize nalézáme již ve starověkých náboženských spisech. Poslední kniha Nového zákona, Zjevení sv. Jana, jež popisuje konec světa, se stala inspirací mnoha umělcům a různým vykladačům Písma pro jejich popis a deskripci posledních dnů lidstva. Od začátku průmyslové revoluce pak narůstá počet dystopií, jež extrapolací trendů tvoří katastrofické scénáře. Na ně navazuje vznik tematické sci-fi literatury, která reaguje na příchod nových technologií a upozorňuje, že mohou mít fatální důsledky pro lidstvo (např. Čapkova hra ''R.U.R.'', jež položila základy žánru či Azimovovo kultovní dílo ''Já, robot'').


Ve druhé polovině dvacátého století vzniká řada děl, jež upozorňují na vážná ohrožení života na zemi jako důsledku degradace životního prostředí, mezi nejznámější patří Tiché jaro ''(Silent Spring)'' Rachel Carsonové (1962) či kultovní Meze růstu ''(Limits to Growth)'' manželů Meadowsových (1972). Dochází ke vzniku environmentálního hnutí a mezinárodnímu řešení této problematiky (zejm. na konferencích OSN) a vědeckému zkoumání vlivu technologií na životní prostředí a lidský blahobyt. Po roce 2000 se v akademickém prostředí začíná prosazovat koncepce Globálních a existenciálních rizik, jež upozorňuje na nutnost multidisciplinárního přístupu. Známí světoví vědci začínají zkoumat na profesionální úrovni různá možná ohrožení existence lidstva.<ref>http://www.newstatesman.com/sci-tech/2014/09/apocalypse-soon-scientists-preparing-end-times</ref> Nick Bostrom zakládá Future of Humanity Institute na Univesity of Oxford<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/</ref> a Strategic Artificial Intelligence Research Centre<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/research/research-areas/strategic-centre-for-artificial-intelligence-policy/</ref>, na univerzitě v Cambridge vzniklo Cambridge Centre for the Study of Existential Risk (CSER)<ref>http://cser.org/about/</ref>, jež patří mezi lídry v oblasti zkoumání existenciálních rizik.
Ve druhé polovině dvacátého století vzniká řada děl, jež upozorňují na vážná ohrožení života na zemi jako důsledku degradace životního prostředí, mezi nejznámější patří Tiché jaro ''(Silent Spring)'' Rachel Carsonové (1962) či kultovní Meze růstu ''(Limits to Growth)'' manželů Meadowsových (1972). Dochází ke vzniku environmentálního hnutí a mezinárodnímu řešení této problematiky (zejm. na konferencích OSN) a vědeckému zkoumání vlivu technologií na životní prostředí a lidský blahobyt. Po roce 2000 se v akademickém prostředí začíná prosazovat koncepce globálních a existenciálních rizik, jež upozorňuje na nutnost multidisciplinárního přístupu. Známí světoví vědci začínají zkoumat na profesionální úrovni různá možná ohrožení existence lidstva.<ref>http://www.newstatesman.com/sci-tech/2014/09/apocalypse-soon-scientists-preparing-end-times</ref> Nick Bostrom zakládá Future of Humanity Institute na Univesity of Oxford<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/</ref> a Strategic Artificial Intelligence Research Centre<ref>https://www.fhi.ox.ac.uk/research/research-areas/strategic-centre-for-artificial-intelligence-policy/</ref>, na univerzitě v Cambridge vzniklo Cambridge Centre for the Study of Existential Risk (CSER)<ref>http://cser.org/about/</ref>, jež patří mezi lídry v oblasti zkoumání existenciálních rizik.


Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.
Mezi nejzávažnějšími existenciálními riziky (antropogenního původu) je zmiňována především umělá inteligence, která, pokud nebude podchycena a budována na dobrém hodnotovém rámci, může mít pro lidstvo fatální důsledky.<sup>[http://www.enviwiki.cz/w/index.php?title=Existenci%C3%A1ln%C3%AD_rizika&action=submit#cite_note-1 <nowiki>[1]</nowiki>]</sup> Mezi další patří např. špatné zacházení s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, environmentální katastrofy (antropogenních příčin), válečné konflikty, demografické problémy a zemědělské krize. Mezi neatropogenní se řadí pád meteoritu, napadení nepřátelskými organismy, environmentální katastrofy (bez zavinění člověka), kosmické hrozby, globální pandemie, megatsunami, sopečná činnost a další.
Byrokraté, editor
1 523

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu