5 556
editací
Změny
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}[[Kategorie:Redakce]]
Soukromé pískoviště uživatele Eduard sloužící pro tvorbu článků (editovat)
Verze z 13. 5. 2016, 14:26
, 13. 5. 2016, 14:26bez shrnutí editace
{{Archiv}}
V přípravě
EIA
---
Dějiny ekologie
== Základní shrnutí ==
Studia budoucností studují včerejší a dnešní změny a analyzující laické i odborné záměry a názory na příští vývoj. Zahrnují analýzu zdrojů, zvyků a hybných příčin změny a stability, přičemž usilují o rozvinutí předvídání a mapování možných budoucností. V angličtině se kromě pojmu futures studies používá také spojení strategické předvídání (strategic foresight), obojí se používá v odborném akademickém diskurzu pro název vědní disciplíny (v laických kruzích bývají občas nazývány také jako futuristics, futures thinking, futuring, futurology and futurism). V ekonomickém kotextu se pro sestavování prognóz, především matematickými metodami, používá pojem prognostika (forecasting). Pojem prognostika užíváný v zemích bývalého SSSR byl částečně zdevalvován, částečně pro to, že tento obor byl využíván stranickým aparátem a dostal ideologický nádech. Prognózy bývaly deterministické a využívaly se v centrálním plánování, které nebralo v potaz možné změny (tzv. [[w:czcs: pětiletka|pětiletky]]). Oba pojmy jak futurologie (převážně v západních zemích), tak prognostika se v minulosti užívali jako označení pro odvětví zabývající se budoucností. Jisté zdiskreditování pojmů je pak možné snaze některých jejích představitelů o vědecké předvídání budoucnosti spíše než zkoumání jejich pluralit. Studia budoucností vychází ze základního paradigmatu, že budoucnost není vědecky popsatelné a tudíž ani předpověditelná, vědecky se dají zkoumat jen možné eventuality (pro úvod do problematiky terminologie viz Sardar<ref>http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001632870900175X</ref>).
Předvídání (Foresight) je původní termín a byl poprvé použit v tematice studií budoucnosností H. G. Wellsem v roce 1932. Futurologie (Futurology) je pak encyklopedický termín, i přes to, že se jedná o pojem používaný laiky pro neodborné úvahy a plánování o budoucnosti (a neuznávající možnou její pluralitu) a často tak diskreditovaný. Futurologie je definována jako studium budoucnosti (ne budoucností v čemž je hlavní rozdíl oproti studiím budoucností). Termín futurologie poprvé použil německý profesor a futurolog Ossip Kurt Flechtheim (1909–1998) v polovině čtyřicátých let, pojmem pak navrhoval označit nový obor, která by v sobě zahrnoval vědecké zkoumání pravděpodobnosti. Termín se pak stával méně favorizovaným vzhledem k tomu, že nov výzkumníci zvýrazňují důležitost alernativních a pluraritních budoucností a scénářů spíš než jedné monolitické budoucnosti a paradigmatická omezení, která s sebou přináší studium predikcí a pravděpodobností oproti svobodnému bádání nad možnými a preferovanými budoucnostmi.
== Pravděpodobnost a předvídatelnost ==
Některé aspekty budoucnosti jako ta, kterými se zabývá [[w:czcs: nebeská mechanika|nebeská mechanika]] jsou vysoce pravděpodobné, a mohou být popsány relativně jednoduchými matematickými modely. V současnosti mohou být vědecky predikována pouze malá oblast jevů označených jako jsou fyizciké procesy. Teorie jako jako [[w:czcs: teorie chaosu]], nelineární věda a standardní evoluční teorie nám umožňují porozumět mnoha komplexním systémům jako [[w:czcs: kontingentní|kontingentím]] (závislým na komplexních environmentálních podmínkách) a [[w:czcs: stochastickým|stochastický]] (náhodné v rámci omezení), vytvářející širokou většinu budoucích událostí nepředvítalnými v žádném směru.
Není překvapivé, že rozpor mezi předvídatelností a nepředpověditelností je zdrojem polemik a konfliktů mezi vědci zabývající se studii budoucností a odborníky z praxe. Někteří argumentují, že budoucnost je v podstatě nepředpověditelná a že nejlepší způsob jak ji předpovědět spočívá v jejím vytvoření. Jiní, jako například Flechtheim, věří, že pokrok ve vědě, pravděpodobnosti, modelování a statistice nám umožní pokračovat ve zlepšování našeho chápání možných budoucností, přičemž zdůrazňují, že tato oblast je v současné době mnohem méně rozvinutá než oblasti pro zkoumání možných a preferovaných budoucností.
* Analýza příčinných vrstev (Causal layered analysis (CLA)
* Environmentální analýza
* [[w:czcs: Plánování na základě scénářů|Plánování na základě scénářů]]
* Delfská metoda
* Vytváření historie předpokládané budoucnosti
* Analýza vzájemných dopadů (Cross impact analysis)
* Futures workshops
* [[w:czcs: FMEA|Analýza možného výskytu a vlivu vad (Failure Mode and Effects Analysis - FMEA)]]
* Kola budoucností (The Futures wheel)
* Technologický plán (Technology roadmap)
*[https://www.academia.edu/4599145/Multidisciplinarity_Interdisciplinarity_Transdisciplinarity_and_the_Sciences Multidisciplinarity, Interdisciplinarity, Transdisciplinarity, and the Sciences]
