Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Formy a funkce státu

Přidáno 71 bajtů, 12. 2. 2008, 10:25
Aby bylo možné vysvětlit vliv globalizace na proměnu funkcí a organizaci národního státu, je třeba vysvětlit vztah mezi státem a politickým systémem. Předně v moderní politické teorii se stát pokládá za součást politického systému (Prorok & Lisa, 2002), nikoliv za jeho ztělesnění. Politický systém pak zahrnuje všechny subjekty politiky, především politické strany a stále přibývající zájmové nestátní organizace (NGOs). Tyto nestátní subjekty odhalují sociální, ekonomické, environmentální, kulturní, ale i politické problémy, politizují je a stát je pak řeší v rámci daného rámce právního státu a finančních možností. Stát od konce 19. století přejímá stále větší množství funkcí a přiměřeně tomu rozvíjí své institucionální uspořádání. Ve druhé polovině 20. století se stát plnící tyto funkce nazýval „státem blahobytu“ či „sociálním státem“ (Luhmann, 1998). Všezahrnující funkce národního státu se zakládala na pojmu suverenity, ať měl tento pojem v konkrétních historických podmínkách seberelativnější obsah. Jedním z typických projevů omnipotentního státu byla poválečná vlna – třebaže často dočasná – nacionalizací průmyslu, které v jeho totalitních podobách, především ve státech sovětského bloku, pak byly absolutní.
 
== Zdroje ==
 
Mezřický, V. Národní stát a globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 74. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.
== Literatura ==
Luhmann, A. (1998). In: Beck, U. Perspektiven der Weltgesellschaft. Frankfurt a/M: Suhrkamp.
 {{licence cc|Mezřický, V. Národní stát a Václav}} [[kategorie:globalizace. In:Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) ''Globalizace a globální problémy.'' Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005–2007. pp 181–198. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X.]]
109

editací

Navigační menu