Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekologická antropologie

Přidáno 36 bajtů, 18. 5. 2016, 08:00
m
'''Ekologická antropologie''' či ''environmentální antropologie'' (''anglicky: ecological anthropology či environmental anthropology'') je směr v [[w:czcs: antropologie|antropologii]] zabývající se výzkumem kultur jako adaptivních systémů v rámci přírodního prostředí.<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html</ref>
Etablování ekologicko-antropologického přístupu úzce souvisí s odmítnutím paradigmatu environmentálního determinismu (chápajícího přírodní prostředí jako determinující faktor pro [[w:czcs: Kultura|kulturu]]). Ekologická antropologie naproti tomu chápe lidské společenství jako jednu z populací v rámci [[ekosystém|ekosystému]], přičemž právě kultura hraje specifickou roli, díky níž se tato populace pozměňuje a přizpůsobuje prostředí (proto od začátku zaměřovala své výzkumy právě na interakci kulturních změn a okolního prostředí).
Významně se na této myšlenkové přeměně podílel [[Kulturní ekologie|kulturně ekologický přístup]] J. H. Steward, jenž se již vymezoval proti premisám radikálního environmentálního determinismu. Pro vznik ekologické antropologie jako vědní disciplíny byla klíčová padesátá a šedesátá léta, kdy dochází k zásadnímu opouštění deterministických přístupů v antropologii. Ekologičtí antropologové od té doby pronikají na univerzity, formují nové postoje a katedry, zabývají se ekosystémovými modely, konstituují vědní obory (jako etnoekologie a historická ekologie).<ref>BARFIELD, Thomas. 1997. The Dictionary of Anthropology. Oxford: Blackwell. S. 138.</ref><ref>http://anthropology.ua.edu/cultures/cultures.php?culture=Ecological%20Anthropology</ref>
Ekologická antropologie musela posléze reflektovat jevy spojené s postupující globalizací, jako byl pokračující zánik uzavřených společenství, provázanost a transformaci ekosystémů a kultur (zaniklé kultury a jejich vztahy s prostředím jsou předmětem zájmu [[Environmentální archeologie|environmentální archeologie]]). Dochází k opouštění výzkumu relativně uzavřených areálů a snahám o rozšíření studia na interakce probíhající mezi skupinami a jejich ekosystémy v [[w:cz: biosféra|globálním ekosystémovém celku]]. Díky tomuto posunu se začínají reflektovat i globální problémy (spojené např. s [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]]) způsobující [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] a jejich devastující dopady na lokální komunity po celém světě ''(jak o tom svědčí, mj. i množství článků v oborovém časopise Journal of Ecological Anthropology<ref>http://shell.cas.usf.edu/jea/Pages/issues-of-jea.html#Vol15/</ref>)''.
Antropologie sama o sobě, a obzvláště jestliže vědomě deklaruje environmentální přístup, upozorňuje na důležitost zachování diverzity, a to jak kulturní, tak [[w:czcs:Biologická diverzita|biologické]]. Stejně jako je biologická rozmanitost předpokladem k uchování života jako celku, je i rozmanitost kulturní důležitá pro zachování kultury a samotného člověka.
== Odkazy ==
{{wikipedia en|Ecological anthropology}}
{{licence cc|Petiška, Eduard Petiška, Jr}}{{MOSURTAČR}} [[Kategorie:Environmentální obory]]

Navigační menu