Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 45 bajtů ,  24. 4. 2014, 10:38
bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1: −
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo závažným devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.  
+
'''Koncepci planetárních mezí''', (''anglicky: Planetary boundaries'') přinesl Johan Rockstrom se svými spolupracovníky ze Stockholmského ústavu pro výzkum odolnosti (''Stockholm Resilience Centre'') v r. 2009. Základní článek v časopise Nature má titul „Bezpečný prostor pro lidské aktivity“ (''A Safe Operating Space for Humanity''). Tento „bezpečný prostor“ je vymezen právě planetárními mezemi. Lidská činnost přitom začala v [[antropocén|antropocénu]] prudce kulminovat a některé meze již překročila. Autoři této koncepce identifikovali 9 mezí, v jejichž rámci by se měli antropogenní aktivity držet, aby se předešlo devastacím ekosystémů, omezování [[ekosystémové služby|ekosystémových služeb]] a závažným [[ekologická katastrofa|ekologickým katastrofám]]. Pro 7 těchto mezí byly stanoveny indikátory a navrženy přípustné hranice, pro 2 z nich (atmosférický aerosol a chemická kontaminace) navržené nejsou, vzhledem k problematičnosti jejich vymezení. Autoři soudí, že tři z mezí již byly překročeny: změna klimatu, biogeochemický tok dusíku a ztráta biodiverzity. Ve všech těchto případech se lidstvo již nepohybuje v bezpečném operačním prostoru.  
    
Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).  
 
Teorie planetárních mezí přináší nový prvek do diskuse o [[udržitelný rozvoj|udržitelném rozvoji]], v její perspektivě je: ''udržitelný rozvoj takový způsob rozvoje, který využívá environmentálně bezpečného operačního prostoru vymezeného planetárními mezemi''. Mimo jiné by to mohlo znamenat překročení dlouhé a neuzavřené debaty o tom, zda je možno dosáhnout udržitelnosti rozvoje za podmínky hospodářského růstu. Zřejmě není podstatné, jestli růst nebo ne, jaký růst a podobně, ale '''důležité je udržet se uvnitř planetárních mezí'''. Tato koncepce je zatím teprve na počátku vážné a široké diskuse, jsou jen naznačeny základní principy. Klíčové je jistě stanovení potřebných indikátorů a od nich odvozených cílů včetně časových určení; protože jde o globální záležitost, předpokládalo by to globální konsensus stvrzený mezinárodními dohodami. To už není záležitost jen vědecké komunity, ale širokého mezinárodního procesu. Povzbudivé je, že v jednom případě se tento proces již podařilo úspěšně dokončit (ochrana ozonové vrstvy Země) a v několika dalších případech již je v běhu, byť zatím jen dílčím způsobem a s hubenými výsledky (změna klimatu, ztráta biodiverzity, chemická kontaminace).  
   −
Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu (tipping point) stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''např. procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
+
Existují také návrhy, aby se soubor mezí ještě rozšířil, byla navržena 10. mez, která by zahrnovala celkovou biologickou produkci pevninských ekosystémů. Překročení hranic není okamžitá záležitost, jedná se o dlouhé časové procesy, ale ve chvíli kdy se dosáhne bodu zvratu ''(tipping point)'' stávají se najednou rychlé změny. Většina mezí se vyznačuje pomalým vývojem, ale některé z nich obsahují tipping points (''jsou to procesy změny klimatu, cykly fosforu a dusíku, stratosférický ozón, acidifikace oceánu, není vyloučeno, že se to týká i využití sladké vody'').
    
== 9 planetárních mezí ==
 
== 9 planetárních mezí ==
    
* '''Změna klimatu'''
 
* '''Změna klimatu'''
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změna klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.
+
Za hlavní příčinu [[globální změna klimatu|globální změny klimatu]] byly označeny emise [[w:cz skleníkové plyny|skleníkových plynů]], koncentrace jednoho z hlavních skleníkových plynů, [[w:cz oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] se s velkou spolehlivostí měří už od 50. let. Dnes je v ovzduší o 40% více oxidu uhličitého než okolo roku 1900, asi 389 ppm (''parts per million''). Vychází se z podrobných měření, které pravidelně shrnují zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (''[[W:CZ IPCC|Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC]]''). Nejvyšší hodnota byla naměřena 4.5.2013, kdy celosvětová koncentrace dosáhla 400 ppm. Oxid uhličitý je brán jako ekvivalent – připočtou se všechny další skleníkové plyny podle jejich globálního ohřívacího potenciálu. Stanovená planetární mez je navrhována na 350 ppm.
    
* '''Acidifikace oceánu'''
 
* '''Acidifikace oceánu'''
Současné [[w:cz: pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit|aragonitu]] (''Hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
+
Současné [[w:cz: pH|pH]] je 8,1, předindustriální hodnota byla 8,2. Navrhuje se, aby se hranice stanovila podle průměrné nasycenosti [[w:cz aragonit|aragonitu]] (''hranice by měla být stanovena na 2,75 - pokud by bylo méně než 1, již by se aragonit v mořské vodě rozpouštěl, mořské korály jsou rozpouštěny už pokud je to méně než 3, v dnešní době je 2,9'')
    
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
 
* '''Poškození stratosférické ozonové vrstvy'''
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 tady čím víc tím líp. Dobsonova jednotka měří tloušťku ozónové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.
+
Navrhuje se hranice 276 Dobsonových jednotek, v současnosti je to 283, předindustriální době to bylo 290 (tady čím více, tím lépe). Dobsonova jednotka měří tloušťku ozonové vrstvy, zatím tedy není překročen limit, snížení zatím není tak dramatické.
    
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
 
* '''Biogeochemické toky fosforu a dusíku'''
Indikátory [[w:cz dusík|dusíku]] by měly být z atmosféry odebírány milióny za rok, navrhovaná hranice 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno 121 miliónu za rok. U [[w:cz fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
+
Indikátory [[w:cz dusík|dusíku]], znamená počet, který by měl být z atmosféry odebírán za rok (v miliónech tun), navrhovaná hranice je 35 mil. tun za rok, v současnosti překročeno (''je to 121 miliónu za rok''). U [[w:cz fosfor|fosforu]] je třeba zhodnotit kolik se ho dostává do oceánu.
    
* '''Zdroje sladké vody'''
 
* '''Zdroje sladké vody'''
Řádek 26: Řádek 26:     
* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
 
* '''Ztráta biologické rozmanitosti'''
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cz: úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>  
+
Jedná se o relativně pomalu běžící proces, nemá zlomové body. Navrhovaným indikátorem je počet druhů, které vyhynou za rok na milion druhů (navrhovaná hranice 10, realita je 100, předindustriální hodnota byla 0,1 – 1). Česká republika je na tom v oblasti [[w:cz: biodiverzita|biodiverzity]] velmi špatně. V poslední době se největší pozornost věnuje mořské biodiverzitě, ukazuje se, že značně trpí, především nadměrným rybolovem, mění se tím systém potravního řetězce a vztahy v rámci celého ekosystému, není přesně jasné, k jaké změně dojde, ale jistě to bude mít za následek výrazné ochuzení celé biodiverzity. Biologicky bohatší se stávají města (více než zemědělská krajina). Na 10. zasedání konference smluvních stran [[w:cz: úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (''Convention on Biological Diversity - CBD'') v Nagoji v roce 2010 se ustanovilo celkem 20 cílů<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/v-nagoji-se-kodan-nekonala.html</ref>  
 
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  
 
, jedním z nich je, že 17 % celosvětového území by měly být přírodní rezervace, zavádějí se mořské rezervace (cíl 10 %), dnes je celých 50 % mořských korálů do určité míry poškozeno antropogenní činností (''acidifikace, vliv turistiky atd.''), ale podle předpokladů se dokáží regenerovat. OSN za účelem ochrany biologické rozmanitost zřídila Mezivládní platformu pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (''Inter governmental panel for biodiversity and economic services - IPBES''). <ref>http://www.national-geographic.cz/detail/do-roku-2100-znicime-planetu-varuji-vedci-zeme-se-nam-nestiha-prizpusobit-26124/</ref>  
  
Byrokraté, editor
1 497

editací

Navigační menu