Důsledky globalizace pro sociální vztahy: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(Nová stránka: Globalizace je novým rozměrem sociální skutečnosti. Život v globalizovaném světě se stává nepřehledným. Silně poutá člověka k přítomnosti. Globalizace není postav...)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:


V této souvislosti se nabízí možnost označit mezilidské vztahy v globální společnosti za neustále vystavované devastaci. To lze tvrdit za předpokladu, že se přidržujeme určité ideje, hodnotového vzorce kultury, morálního kodexu v absolutním smyslu. Zeslabení důrazu, případně naprostá absence zájmu o morálně filosofické aspekty vývoje soudobé společnosti se projevuje posuzováním současné situace podle efektivity řešení problémů, podle křivek ekonomického růstu, vývoje financí, bohatství a podobných kritérií. Jedna z bezprostřed­ních příčin devastace mezilidských vztahů, patrného nárůstu lhostejnosti, ale také násilí a krutosti je jistě rozpoznatelná i v tom, jak globalizující se světová společnost zůstává netečná vůči různým projevům sektářství a to nejen ve smyslu náboženském, což nezřídka bývá právě důsledkem naprosté absence určitého kulturního vzorce, hodnotového měřít­ka, které by přesahovalo přítomný okamžik, které by nebylo pouze výsledkem efektivity řešení momentálně konkrétního problému. Vývoj globální společnosti, z tohoto hlediska, je zaměřen spíše na objevování nových forem života, na jejich legitimizaci, oprávnění. To však nemůže zastavit projevy devastace mezilidských vztahů. Hledání oprávnění nových postojů je třeba doplnit také povinnostmi, tedy v jistém smyslu právně technické, věcné řešení zajišťující rozvoj nových forem života naplnit morálně etickým obsahem. V tomto smyslu zůstává tradice myšlení filosoficko antropologického či morálně filosofického stále možným korelativem a prostorem ke kritické reflexi vývoje globální společnosti.
V této souvislosti se nabízí možnost označit mezilidské vztahy v globální společnosti za neustále vystavované devastaci. To lze tvrdit za předpokladu, že se přidržujeme určité ideje, hodnotového vzorce kultury, morálního kodexu v absolutním smyslu. Zeslabení důrazu, případně naprostá absence zájmu o morálně filosofické aspekty vývoje soudobé společnosti se projevuje posuzováním současné situace podle efektivity řešení problémů, podle křivek ekonomického růstu, vývoje financí, bohatství a podobných kritérií. Jedna z bezprostřed­ních příčin devastace mezilidských vztahů, patrného nárůstu lhostejnosti, ale také násilí a krutosti je jistě rozpoznatelná i v tom, jak globalizující se světová společnost zůstává netečná vůči různým projevům sektářství a to nejen ve smyslu náboženském, což nezřídka bývá právě důsledkem naprosté absence určitého kulturního vzorce, hodnotového měřít­ka, které by přesahovalo přítomný okamžik, které by nebylo pouze výsledkem efektivity řešení momentálně konkrétního problému. Vývoj globální společnosti, z tohoto hlediska, je zaměřen spíše na objevování nových forem života, na jejich legitimizaci, oprávnění. To však nemůže zastavit projevy devastace mezilidských vztahů. Hledání oprávnění nových postojů je třeba doplnit také povinnostmi, tedy v jistém smyslu právně technické, věcné řešení zajišťující rozvoj nových forem života naplnit morálně etickým obsahem. V tomto smyslu zůstává tradice myšlení filosoficko antropologického či morálně filosofického stále možným korelativem a prostorem ke kritické reflexi vývoje globální společnosti.
[[Kategorie:Globalizace]]
2 625

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu