Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 31: Řádek 31:  
==Kritéria efektivnosti environmentálních projektů==
 
==Kritéria efektivnosti environmentálních projektů==
   −
[[Efektivnost]] v širším slova smyslu znamená „absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využití zdrojů k uspokojení potřeb a přání"(Samuelson, Nordhaus, 2007). Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří [[účelnost]] a [[hospodárnost]]. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se [[škodami ze znehodnocování životního prostředí]]. (Šauer a kol., 2007)
+
Efektivnost v širším slova smyslu znamená „absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využití zdrojů k uspokojení potřeb a přání"(Samuelson, Nordhaus, 2007). Mezi dva hlavní aspekty efektivnosti patří účelnost a hospodárnost. Do jaké míry plní daný projekt stanovený environmentální cíl je otázkou účelnosti. Hospodárnost pak znamená, s jakými náklady bude daný cíl zabezpečen. Kritérium efektivnosti investice tudíž vychází z cílů firmy. Mezi dominantní cíle firem patří především maximalizace zisku, přesněji tržní hodnoty firmy, u akciových společností tržní hodnoty akcií. Při rozhodování o projektech na zlepšení životního prostředí, respektive snížení ekologické zátěže, tomu není jinak. Problematika životního prostředí sem vstupuje zejména formou [[nákladů na zamezení]], nákladů souvisejících s regulačními omezeními a se [[škodami ze znehodnocování životního prostředí]]. (Šauer a kol., 2007)
   −
Tyto cíle jsou ale někdy obtížně kvantifikovatelné, proto se často rozhodujícím ukazatelem stávají skutečné budoucí peněžní příjmy, respektive úspory, které investice přinese ([[cash flow]]). Přihlíží se při tom k riziku a k době, za kterou se investice navrátí. V zásadě lze postupovat dvojím způsobem, buď hledáme projekt minimalizující náklady, nebo maximalizující příjmy. Nákladové kritérium ovšem obvykle nepostihuje komplexní efektivnost, proto pokud je to možné, řídí se firmy především ziskovým kritériem. Firma má zájem realizovat jen ty investice, které jsou pro ni efektivní, neboli výnosnost investice musí být alespoň taková, jaká je výnosnost podniku před investováním. (Marek a kol., 2006)
+
Tyto cíle jsou ale někdy obtížně kvantifikovatelné, proto se často rozhodujícím ukazatelem stávají skutečné budoucí peněžní příjmy, respektive úspory, které investice přinese (cash flow). Přihlíží se při tom k riziku a k době, za kterou se investice navrátí. V zásadě lze postupovat dvojím způsobem, buď hledáme projekt minimalizující náklady, nebo maximalizující příjmy. Nákladové kritérium ovšem obvykle nepostihuje komplexní efektivnost, proto pokud je to možné, řídí se firmy především ziskovým kritériem. Firma má zájem realizovat jen ty investice, které jsou pro ni efektivní, neboli výnosnost investice musí být alespoň taková, jaká je výnosnost podniku před investováním. (Marek a kol., 2006)
    
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
 
==Stanovení nákladů na ochranu životního prostředí==
   −
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů se naráží na problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro životní prostředí]] ([[EEA]]) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]. (Šauer a kol., 2007)
+
Při posuzování efektivnosti environmentálních projektů nacházíme problém, jak přesně vyjádřit [[náklady na zamezení]] a jak je správně alokovat podle dopadu na jednotlivé výkony, neboli jak přesně vyjádřit tu část nákladů, která je přímo spojena s ochranou životního prostředí. Vhodným podkladem pro získání pravdivých údajů pro posouzení efektivnosti investice je [[environmentální nákladové účetnictví]].<ref name="Sborník">Sborník z mezinárodního semináře: [http://www.enviweb.cz/download/ea/20050905_sbornik_cz.pdf#page=109 Ekonomické a sociální souvislosti udržitelného rozvoje: Aplikace environmentálního účetnictví na makro a mikro úrovni], [online]. [cit. 2010-04-04]. Univerzita Pardubice, Pardubice 2005</ref> Popisem metod jak stanovit náklady na ochranu životního prostředí se zabývá především [[Evropská agentura pro životní prostředí]] ([[EEA]]) a [[Evropská komise]] (EC) ve své směrnici č. 2008/1/ES o [[IPPC]] (Integrovaná prevence a omezování znečištění). Součástí hodnocení efektivnosti soukromých projektů nejsou [[externí náklady]]. (Šauer a kol., 2007)
    
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. (Šauer a kol., 2007)
 
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. (Šauer a kol., 2007)
82

editací

Navigační menu