Efektivnost soukromých projektů na ochranu životního prostředí: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 5: Řádek 5:
==Investiční projekty==
==Investiční projekty==


Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání. Investiční projekty můžeme tudíž členit dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen. Neméně důležité je uvědomit si vazbu mezi jednotlivými investičními projekty. Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty. (Marek a kol., 2006) Z podnikového hlediska se nejčastěji projekty řadí do tří hlavních skupin::<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová,K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], [online]. [cit. 2010-04-04]. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>
Z podnikového hlediska se investice definují jako „peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy." (Valach, 2006, str.15) Realizace různých investičních projektů může vést k rozšíření výroby, obnovení dosavadního stavu majetku či zlepšení pracovních podmínek. Environmentální projekty jsou zaměřeny na zlepšení ekologických podmínek podnikání. Investiční projekty můžeme tudíž členit dle účelu, který má být jejich prostřednictvím dosažen. Neméně důležité je uvědomit si vazbu mezi jednotlivými investičními projekty. Určení vzájemné závislosti projektů hraje důležitou roli především při výběru z variant. Pokud se rozhodujeme mezi dvěma vzájemně nezávislými projekty, realizace jednoho z nich nevylučuje realizaci druhého. V realitě se ale často setkáváme se vzájemně podmíněnými, komplementárními a substitučními projekty či dokonce se vzájemně se vylučujícími projekty. (Marek a kol., 2006) Z podnikového hlediska se nejčastěji projekty řadí do tří hlavních skupin:<ref name="Dobeš">Dobeš, V., Navrátil, B., Remtová,K.: [http://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/54_cccp.htm Porovnání celkových nákladů na preventivní a koncová opatření ochrany životního prostředí], [online]. [cit. 2010-04-04]. Centrum pro otázky životního prostředí UK, Praha 1995</ref>


'''Projekty na rozšiřování trhu'''
'''Projekty na rozšiřování trhu'''
Řádek 39: Řádek 39:
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. (Šauer a kol., 2007)
Podniky často posuzují investiční náklady jako celek, to je ovšem metodologicky správné pouze u zmíněných ryzích environmentálních projektů - při hodnocení zavádění koncových technologií, které nemají žádný jiný účel, než snížit dopady na životní prostředí. V tomto případě jsou všechny investiční a provozní náklady definovány jako environmentální. Při zavádění integrovaných technologií se obvykle postupuje tak, že se porovnají náklady na daný projekt s náklady podobných projektů, které ovšem nevedou k žádným pozitivním efektům na životní prostředí. Rozdíl mezi těmito sumami pak tvoří náklady na ochranu životního prostředí. Pokud není možno takové porovnání provést, lze využít [[konceptu čistých a hrubých nákladů na zamezení]]. Subjekt si musí pravdivě porovnat celkovou výši nákladů (hrubé náklady na zamezení) na projekt, se soukromými přínosy (užitkem), které mu realizace projektu přinese, sníženými o výši požadovaného zisku. Část nákladů převyšující výnosy se nazývá čisté náklady na zamezení. Racionálně uvažující subjekt pak bude realizovat projekty se zápornými, či nulovými čistými náklady na ochranu životního prostředí. (Šauer a kol., 2007)


==Metody hodnocení efektivnosti investic (Synek a kol., 2007)==  
==Metody hodnocení efektivnosti investic==  


Hodnocení efektivnosti investic sestává z několika kroků:
Hodnocení efektivnosti investic sestává z několika kroků:(Synek a kol., 2007)


1. Určení kapitálových výdajů na investici
1. Určení kapitálových výdajů na investici
82

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu