Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:  
== Definice  ==
 
== Definice  ==
   −
'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje ekonomickou efektivnost možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné environmentální škody a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and
+
'''Cost – Benefit Analysis (CBA)''' je důležitý ekonomický nástroj, který sleduje [[ekonomickou efektivnost]] možných alternativ posuzovaného projektu, ať už v soukromém nebo [[veřejném sektoru]]. CBA je důležitá zvláště při posuzování projektů, které mají vysoké náklady, a také těch, které působí významné [[environmentální škody]] a škody na lidském zdraví. V ekonomické terminologii mluvíme o externích nákladech. CBA je vhodná zvláště pro ekonomická odvětví, sektor energetiky, sektor dopravy, nakládání s odpady, průmysl, telekomunikace a ostatní sektory jako je kultura, zdravotnictví, lesy, parky a vzdělání.<ref name="BOARDMAN, A">BOARDMAN, A., GREENBERG, D., VINING, A. AND WEIMER, D. (2006): Cost Benefit Analysis: Concepts and
 
Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834
 
Practice, 3/E. Pearson Prentice Hall, Upper Saddle River, US. ISBN-13: 9780131435834
 
fckLR</ref>  
 
fckLR</ref>  
Řádek 17: Řádek 17:  
'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>
 
'''Kaldor – Hicks kritérium efektivnosti (Kaldor-Hicks efficiency)'''<ref name="Kaldor, Nicholas">(1939). "Welfare Propositions in Economics and Interpersonal Comparisons of Utility". Economic Journal 49 (195): 549–552. http://www.jstor.org/pss/2224835</ref>
 
   
 
   
Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky Paretovy efektivnosti. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.   
+
Toto kritérium je základem CBA, kdy jsou porovnávány celkové náklady (např. stavební náklady, náklady na životní prostředí) s celkovými výhodami (např. zisk, komfort). Kaldor – Hicks kritérium s snaží eliminovat nedostatky [[Paretovy efektivnosti]]. Koncept Pareta nebere v úvahu, že si jeden z účastníků pohorší. Kaldor – Hicks kritérium má méně přísná kritéria a můžeme ji použít pro více případů. Kaldor a Hicks tvrdí, že výsledek je účinnější jestliže ti co jsou na tom lépe poskytnou náhradu těm co jsou na tom hůře a přitom není důležité, zda je taková kompenzace uskutečněna.   
    
'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&PMDbSiteId=2781&PMDbSolutionId=6724&PMDbCategoryId=&PMDbProgramId=12881&level=4.</ref>
 
'''Ekonomická efektivnost'''<ref name="Sullivan, Arthur"> Steven M. Sheffrin (2003). Economics: Principles in action. Upper Saddle River, New Jersey 07458: Pearson Prentice Hall. pp. 15. ISBN 0-13-063085-3. http://www.pearsonschool.com/index.cfm?locator=PSZ3R9&PMDbSiteId=2781&PMDbSolutionId=6724&PMDbCategoryId=&PMDbProgramId=12881&level=4.</ref>
Řádek 57: Řádek 57:     
'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
 
'''4.Předpovědět dopady kvantitativně po celou dobu trvání projektu'''
 +
 
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
 
K získání kvantitativní předpovědi dopadů je potřeba určit si dobu života projektu. Seznam dopadů, které se mohou objevit za každý rok v průběhu životnosti projektu. To jaká data budeme potřebovat a které metody hodnocení budeme používat závisí úzce na typu dopadu, požadované úrovni podrobnosti a typu CBA (ex ante, ex post nebo medias res).
       
'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 
'''5.Oceňování relevantních nákladů a přínosů'''
 +
 
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).  
 
V pátem kroce přiřadíme peněžní hodnotu ke každému z kvantifikovatelných dopadů, jak z hlediska výnosů, tak z hlediska nákladů. Přínosy a náklady musí být oceněny buď v reálném čase (ve stálých cenách) nebo v nominálním výjadření (v běžných cenách). Výsledky měření pomocí nominální nebo reálné hodnoty poskytují stejné výsledky, ale musíme se držet těchto pravidel – účtovat ekonomické toky buď reálnou nebo nominální hodnotou, všechny ekonomické toky musí být započteny jednotně, pokud počítáme přínosy a náklady pomocí nominální hodnoty, tak použijeme nominální diskontní sazbu a u počítání s reálnými hodnotami použijeme diskontní sazbu (tj. očištěna od inflace).  
       
'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
 
'''6.Diskontování přínosů a nákladů na získání současných hodnot (present value)'''
 +
 
Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:  
 
Matematický výraz pro výpočet diskontované současné hodnoty je:  
   Řádek 75: Řádek 78:     
'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
 
'''7.Spočítat čistou současnou hodnotu (net present value) jednotlivých alternativ'''
 +
 
Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
 
Čistá současná hodnota se rovná rozdílu mezi současnou hodnotou toku přínosů a současnou hodnotou toku nákladů:
   Řádek 84: Řádek 88:     
'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
 
'''8.Provedení analýzy citlivosti'''
 +
 
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
 
Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy. Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.
       
'''9.Doporučení'''
 
'''9.Doporučení'''
 +
 
V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.  
 
V posledním kroku shrneme cíle projektu, jaké dopady bere projekt v úvahu, všechny předpoklady včetně diskontní sazby, životnosti projektu. Zopakujeme přínosy a náklady projektu, především ty, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o projektu.  
   Řádek 94: Řádek 100:  
== Praktické příklady CBA v životním prostředí  ==
 
== Praktické příklady CBA v životním prostředí  ==
   −
'''1.Agentura pro ochranu životního prostředí (U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA)'''  použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.gao.gov/new.items/d05252.pdf  
+
'''1.Agentura pro ochranu životního prostředí ([[U.S. Environmental Protection Agency zkráceně EPA či USEPA]])'''  použila CBA při porovnávání přínosů a nákladů zákona o ovzduší (clean air act). Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.gao.gov/new.items/d05252.pdf  
    
'''2.Dalším příkladem je studie Thomase Hughes Consulting (Corunna) Ltd''', kterou dělal pro Clean Affordable Energy Alliance. Provádí zde CBA na problém nahrazování výroby elektřiny založené na spalování uhlí v Ontariu  Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.caealliance.com/DSS_Review_Report_Rev1March_2006.pdf
 
'''2.Dalším příkladem je studie Thomase Hughes Consulting (Corunna) Ltd''', kterou dělal pro Clean Affordable Energy Alliance. Provádí zde CBA na problém nahrazování výroby elektřiny založené na spalování uhlí v Ontariu  Kompletní studii si můžete stáhnout zde: www.caealliance.com/DSS_Review_Report_Rev1March_2006.pdf
49

editací

Navigační menu