Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru/Výuka psaní/Využití Wiki ve výuce

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Web 2.0 nástroje, a zvláště Wiki prostředí má v značný potenciál pro využití v e-learningu, a to z důvodu jeho uživatelské snadnosti a poskytnutí mnoha možností pro společnou práci na tématech. Specifikem wiki softwaru je jeho interaktivita, otevřenost pro simultánní spolupráci na podobných tématech. Wiki jsou široce využívány pro výukové účely ve světě, jsou přirozeným nástrojem pro dálkové vzdělávání, umožňují vytvářet interaktivní úkoly a také ovšem zveřejňovat studijní materiály – často mají charakter předmětně zaměřených encyklopedií. Někdy jsou vytvářeny jako společné zásobárny informací či expertizy nezbytné pro řešení praktických problémů v rámci společenství. Pak mohou přispívat ke vzniku tzv. „komunit praxe“ – mají totiž rysy podporující jejich úspěšné fungování: nabízejí možnosti interakce, snadnou účast založenou na demokratických principech, poskytují zajímavý obsah; jsou-li napojeny na širší předmětnou oblast, utvářejí osobní a komunitní identitu a interakci, zajišťují vlastní rozvoj v čase (Schwartz et al, 2003).

Tato softwarová aplikace v rámci studia poskytuje svobodu tvořit vlastní příspěvky a využívat individuální studijní cestu. Je prokázáno, že studenti se v rámci sdíleného prostoru a společných cílů vzájemně podporují – spolupracují právě proto, aby si vzájemně poskytli radu nebo vedení (Wheeler, 2008a). Výzkumy realizované na téma užitečnosti využití wiki ve výuce ukázaly možný přínos této metody pro rozvoj kritického myšlení, analytických schopností; jako přednost se jevila veřejná publikace výsledku (větší péče věnovaná detailům, posílení vědomí autorství i odpovědnosti s tím související) i lepší organizace procesu učení (plné soustředění se na určité téma jakožto elementární složku celku znalostí). Každopádně se ale zvýšilo vědomí „sounáležitosti“ (autorů jednotlivých) příspěvků a jejich obsah se přizpůsobil společnému tématu nebo cíli – posílila se tak komunita učících se. Výsledkem práce bylo vyšší sebevědomí studentů (posílené možností diskuze, sebevyjádření), zlepšilo se kritické hodnocení zdrojů a studenti měli větší radost z práce; v procesu učení si pak studenti především zvykali na samostatnou a společnou práci bez přímého dohledu autority. Jako nevýhody jsou uváděny: nedostatečná pravidla či „etiketa“ práce ve wiki např. při editaci cizích textů nebo vzhledem k uznávání autorství, nízká strukturovanost procesu psaní a učení, v některých případech strach z experimentování ve veřejném prostoru. Na druhé straně museli studenti často vytvářet ad hoc strategie k překonání nejistot a potíží práce v nezvyklém prostředí. Zvýšení kvality (odborných) vytvořených studenty v závislosti na míře jejich využívání wiki je předmětem dalšího výzkumu (Wheeler, 2009a, 2009b, 2008b).

Vliv na proces učení[editovat | editovat zdroj]

Proces učení v prostředí wiki se odehrává v určitých stadiích či stupních, hierarchicky uspořádaných dle různé míry kooperace. Z pedagogického hlediska zde probíhají následující děje či procesy - seřazeno od nižších kognitivních cílů po vyšší (více komplexní, vyžadující více znalostí a zkušeností) kognitivní cíle (Wheeler, 2009b):

  • Zkoumání: orientace v prostředí, zjišťování základních principů a funkcí, ustavení úvodních kontaktů
  • Projev(ení se): sdělení, ukázky, sdílení nápadů nebo odkazů na zdroje
  • Výklad, vysvětlení: prosté zaslání informací, editace, informování a popis
  • Tvorba: spolupráce v hledání a publikování informací, dialog a komplexní editace
  • Hodnocení: vyhodnocení kvality, preciznosti a významu vytvořeného obsahu

Z hlediska sociální dimenze učení je důležité, že vyšší míra spolupráce je nezbytná právě pro dosažení vyšších kognitivních cílů.

Tvorba textů ve Wiki je metodicky ošetřena jak po stránce postupu psaní, viz Wiki jako nástroj, tak také po stránce technické, viz metodika využití Wiki.

Reference[editovat | editovat zdroj]



.