Zpoplatnění kongescí: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Nová stránka: Nejčastější důvody pro toto zpoplatnění jsou snižování kongescí, snižování emisí z dopravy a výběr finančních prostředků k financování systémů veřejné dopr...)
 
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Nejčastější důvody pro toto zpoplatnění jsou snižování kongescí, snižování emisí z dopravy a výběr finančních prostředků k financování systémů veřejné dopravy a silniční infrastruktury. U většiny starších typů zpoplatnění převažuje cíl vybrat prostředky na další financování dopravy (zvl. v Norsku), ovšem řada měst v Itálii či Londýn již tímto způsobem řeší problém vážných kongescí. Nově – např. v Singapuru či Stockholmu – je kladen důraz na regulaci environmentálních dopadů dopravy.
V posledních letech se zpoplatnění stává populárním nástrojem, jak snižovat kongesce (dopravní zácpy) zvláště v městském prostoru. Kromě snižování kongescí se jako další výhody zpoplatnění uvádí snižování emisí z dopravy a výběr finančních prostředků k financování systémů veřejné dopravy a silniční infrastruktury.  
U většiny starších systémů zpoplatnění převažuje cíl vybrat prostředky na další financování dopravy (zvl. v Norsku), ovšem řada měst v Itálii či Londýn již tímto způsobem řeší problém vážných kongescí. Nově – např. v Singapuru či Stockholmu – je kladen důraz na regulaci environmentálních dopadů dopravy (zvláště emisí a hluku).


Zpoplatnění může být vybíráno jako poplatek za vjezd nebo kilometrické zpoplatnění dle vzdálenosti ujeté ve zpoplatněné zóně. Cílem prvního schématu je snížit počet projetí do vymezené zóny, druhé schéma snižuje ujeté kilometry ve vymezené oblasti. V současné době již existují kvalitní technologie, které umožňují obě schémata zpoplatnění realizovat v praxi. Nové moderní elektronické systémy jsou dokonce schopny vypočítat výši poplatku s ohledem na velikost dopravního proudu tak, aby byla zachována konstantní rychlost dopravního proudu (viz např. elektronický systém zpoplatnění v Singapuru).
Zpoplatnění může být vybíráno jako poplatek za vjezd nebo kilometrické zpoplatnění dle vzdálenosti ujeté ve zpoplatněné zóně. Cílem prvního schématu je snížit počet projetí do vymezené zóny, druhé schéma snižuje ujeté kilometry ve vymezené oblasti. V současné době již existují kvalitní technologie, které umožňují obě schémata zpoplatnění realizovat v praxi. Nové moderní elektronické systémy jsou dokonce schopny vypočítat výši poplatku s ohledem na velikost dopravního proudu tak, aby byla zachována konstantní rychlost dopravního proudu (viz např. elektronický systém zpoplatnění v Singapuru).

Aktuální verze z 10. 4. 2008, 14:54

V posledních letech se zpoplatnění stává populárním nástrojem, jak snižovat kongesce (dopravní zácpy) zvláště v městském prostoru. Kromě snižování kongescí se jako další výhody zpoplatnění uvádí snižování emisí z dopravy a výběr finančních prostředků k financování systémů veřejné dopravy a silniční infrastruktury. U většiny starších systémů zpoplatnění převažuje cíl vybrat prostředky na další financování dopravy (zvl. v Norsku), ovšem řada měst v Itálii či Londýn již tímto způsobem řeší problém vážných kongescí. Nově – např. v Singapuru či Stockholmu – je kladen důraz na regulaci environmentálních dopadů dopravy (zvláště emisí a hluku).

Zpoplatnění může být vybíráno jako poplatek za vjezd nebo kilometrické zpoplatnění dle vzdálenosti ujeté ve zpoplatněné zóně. Cílem prvního schématu je snížit počet projetí do vymezené zóny, druhé schéma snižuje ujeté kilometry ve vymezené oblasti. V současné době již existují kvalitní technologie, které umožňují obě schémata zpoplatnění realizovat v praxi. Nové moderní elektronické systémy jsou dokonce schopny vypočítat výši poplatku s ohledem na velikost dopravního proudu tak, aby byla zachována konstantní rychlost dopravního proudu (viz např. elektronický systém zpoplatnění v Singapuru).

Případové studie[editovat | editovat zdroj]