Zajištěné cesty v rakouských Alpách

Úvod

V současné době se outdoorové aktivity stávají stále oblíbenější náplní trávení volného času lidí. Lidé si uvědomují negativa svého nezdravého životního stylu a snaží se je kompenzovat trávením času v přírodě. Článek se zabývá vlivem zajištěných cest v rakouských Alpách na životní prostředí na regionální i globální úrovni.

Zajištěné cesty

Heslem zajištěné cesty budeme rozumět český překlad italského názvu via ferrata, německy Klettersteig, případně anglicky climbing route. Dnes se běžně používá převzatý výraz ferraty. Jedná se o uměle zajištěnou horolezeckou cestu, jejíž obtížnost je snížena umělými stupy, kramlemi, ocelovými kolíky, žebříky, mostky. Hlavním jistícím prvkem je ocelové lano ukotvené po krátkých úsecích do skály, které slouží pro zajištění lezce pomocí karabiny a také jako prvek, za který se může lezec přidržovat. [1]

Nejprve se stavěly zajištěné cesty čistě z praktických důvodů pro snazší pohyb ve vysokých horách, až později (19. století) sloužili jako zmírnění náročnosti výstupu na některé vrcholy (Hoher Dachstein, Zugspitze). V průběhu 20. stol. zejména po Druhé světové válce se z ferrat stala oblíbená turistická činnost. Docházelo k opravám válečných stezek a vzniku mnoha nových cest. Teprve nyní se ovšem dostávají ferraty do hledáčku cestovních agentur, díky čemuž výrazně vzrostl počet turistů nezkušených s pohybem a chováním ve vysokých horách. [2]

Vliv na životní prostředí

Jak vyplývá z charakteru činnosti, zpravidla jsou ferraty postaveny v místech, která jsou pro turistu lákavá (vysoké hory, krásná příroda), tudíž jde často o krajinu chráněnou. Ne jinak je tomu v rakouských alpách, kde se o vše stará horský spolek Österreichischer Alpenverein.


  1. BOŠTÍKOVÁ, S., Vysokohorská turistika: vybavení, znalosti a dovednosti, bezpečnost, tipy na tůry. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0696-2.
  2. KLEMENTOVÁ, M., Historie vzniku via-ferrat. In: Děvče z hor (online). (vyd. 2018-2-27). Dostupné z: https://devcezhor.cz/historie-vzniku-via-ferrat/