7 211
editací
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika: Porovnání verzí
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Ekologická nika (editovat)
Verze z 1. 12. 2010, 12:43
, 1. 12. 2010bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==Euryektní druhy== | ==Euryektní druhy== | ||
mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je smetánka lékařská, moucha domácí apod. hojné a běžné druhy. | mají širokou toleranci ke všem základním faktorům. Proto jsou také hojně rozšířené (eurytopní). Příkladem euryektních druhů je [[wikipedia:cs:smetánka lékařská|smetánka lékařská]], [[wikipedia:cs:moucha domácí|moucha domácí]] apod. hojné a běžné druhy. | ||
==Stenoektní druhy== | ==Stenoektní druhy== | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor. | Pochopitelně výskyt daného druhu na stanovišti determinuje ve skutečnosti jediný faktor – ten na daném místě pro daný druh hraniční. Na tuto skutečnost upozornil již v roce 1840 chemik [[wikipedia:en:Justus von Liebig|Justus F. von Liebig]], který se jako první zabýval problémem výživy lidstva. Formuloval tzv. '''Liebigův zákon minima''': „Funkce, růst nebo vývoj organismu je omezován především faktorem, který na stanovišti v souboru všech faktorů působí relativně nejmenší intenzitou“. Například (podle Liebiga) pro růst rostlin jsou nejdůležitějšími prvky draslík, dusík, fosfor. Draslíku je v půdě vzhledem k nízkým potřebám rostlin většinou dostatek, dusíku vyjma aluviálních půd také (nebo dokonce nadbytek díky lidské činnosti). Limitujícím prvkem pro rostliny je tedy ve většině společenstev fosfor. | ||
Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální [ | Každý organismus (resp. populace) má specifické nároky na prostředí. Tyto nároky popisuje tzv. '''fundamentální [[wikipedia:en:Ecological niche|nika]]'''. Fundamentální nika je ovšem realizovaná pouze v případě, že organismus (resp. populace) není omezena konkurencí. To se v reálném světě stává zřídka, obvykle pouze po disturbanci nebo na nových územích (ostrov, který vznikl po výbuchu sopky). V ekosystému častěji druhy zaujímají tzv. '''realizované niky''' – realizované niky jsou vlastně podmnožiny fundamentálních nik – tedy konkurencí omezené niky. Můžeme teoreticky hovořit také o prázdné nice – tedy nice, která byla uvolněna např. vyhubením nějakého druhu. Prázdná nika může a nemusí být obsazena jiným druhem. | ||
Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jaké popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy). | Jsou-li faktory v daném prostředí jiné, než jaké popisuje fundamentální nika, nemůže v tomto prostředí daný organismus dlouhodobě přežívat. (Např. ananas může v naší přírodě přežívat pouze do první zimy). | ||