Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Základy ekologie/Biomy Země: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
Řádek 1: Řádek 1:
==Zonální biómy==
+
==Zonální biomy==
 
Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý).
 
Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý).
  
Zonobiom odpovídá vždy rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny, vyvíjí se při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. Klimatický klimax (pro jeho vznik je rozhodující klima).
+
Zonobiom je makroekosystém, který vždy odpovídá rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny. Tedy, který se vyvíjí při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. V zonobiomu se hovoří o tzv. klimatickém klimaxu (klimaxe, pro jehož vznik je rozhodující klima).
  
 +
=Biomy světa=
 
*Tropický deštný prales
 
*Tropický deštný prales
 
*Tropický sezónní prales
 
*Tropický sezónní prales
Řádek 17: Řádek 18:
 
(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.)  
 
(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.)  
 
==Azonální biómy==
 
==Azonální biómy==
Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). Rozlišujeme tyto azonální biomy:  
+
Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). V azonálním biomu není klimax klimatický. 
 +
Rozlišujeme tyto azonální biomy:  
 
*Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm.  
 
*Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm.  
 
*Mangrove je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales.  
 
*Mangrove je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales.  

Verze z 12. 10. 2009, 07:28

Zonální biomy

Zonálních biomů (syn. zonobiomů) vytvořili botanici devět (někteří chápou „hory“ jako desátý).

Zonobiom je makroekosystém, který vždy odpovídá rámcovému makroklimatu určité zeměpisné a klimatické zóny. Tedy, který se vyvíjí při normální propustnosti půd pro vodu a průměrné přítomnosti živin v půdě. V zonobiomu se hovoří o tzv. klimatickém klimaxu (klimaxe, pro jehož vznik je rozhodující klima).

Biomy světa

  • Tropický deštný prales
  • Tropický sezónní prales
  • Pouště a polopouště
  • Savana
  • Travinné biomy temperátní (tj. mírného pásu)
  • Vždyzelený tvrdolistý porost mediteránního charakteru (tvrdolistý les a křoviny)
  • Širokolistý (listnatý) boreální les
  • Úzkolistý boreální les (tajga)
  • Tundra

+ podle některých

  • Hory

(Dalším makrobiomem je pochopitelně světový oceán.)

Azonální biómy

Azonální biomy jsou podmíněny regionálními či místními zvláštnostmi lokality, specifickými z hlediska reliéfu, typu půd, obsahu látek v půdách (skalní biotopy, mokřady, rašeliniště, zasolené půdy). V azonálním biomu není klimax klimatický. Rozlišujeme tyto azonální biomy:

  • Pedobiómy – určovány půdou, zamokřená půda se nazývá aluviální pedobióm.
  • Mangrove je azonální biom zonálního biomu tropický deštný sezónní prales.
  • Mokřad je azonální biom zonálního biomu boreální jehličnatý les.
  • Orobiómy jsou od zonálních biomů diferenciované nadmořskou výškou. Botanici zjistili, že výšková pásmovitost horské vegetace může připomínat (složením, dynamikou) jiné zonobiomy. Například horská a boreální smrčina nebo tundra a alpinské hole na Sněžce. Bylo objeveno pravidlo, že výškový rozdíl 70 m se rovná rozdílu v zeměpisné šířce o 1º, tj. cca 110 km. Návštěva hory Kilimandžáro (5595 m n. m.) v rovníkové Africe může proto svým způsobem zprostředkovat „cestu od rovníku k pólu“.