Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování/Propojení teorie a praxe (např. školy a školní jídelny): Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka: Školní stravování může být jedinečným místem propojení teorie a praxe realizace environmentální výchovy. Nabízí možnost obrátit pozornost žáků k přír…)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Školní stravování může být jedinečným místem propojení teorie a praxe realizace environmentální výchovy. Nabízí možnost obrátit pozornost žáků k přírodním a místním zdrojům, nabízí propojení teorie s praxí, otevírá prostor pro spolupráci školy s okolními zemědělskými výrobnami a k minimalizaci ekologické stopy.
Školní stravování může být jedinečným místem propojení teorie a praxe realizace environmentální výchovy. Nabízí možnost obrátit pozornost žáků k přírodním a místním zdrojům, nabízí propojení teorie s praxí, otevírá prostor pro spolupráci školy s okolními zemědělskými výrobnami a k minimalizaci ekologické stopy.


Dnes, kdy se stále více populace potýká s obezitou, by výchova a výuka zdravých stravovacích návyků měla být ve školách jednou z priorit (Stone, 2004). Proto ve světě vznikají projekty, které soustřeďují pozornost právě na propojení environmentální výchovy, resp. výchovy k trvale udržitelnému rozvoji s výchovou ke zdravému stravování. Jedním z takových projektů je projekt Jedlá škola (The Edible Schoolyard), který byl zahájen v roce 1995 na Střední škole Martina Luthera Kinga v Berkeley (The Edible Schoolyard, webové stránky, 2007).
Dnes, kdy se stále více populace <ref>Např. podle I. Málkové ze společnosti Stop obezitě (STOB) je v ČR 20 – 30 % dětí obézních. A stále větší část populace je smířena s konzumací zdravotně závadného jídla nebo na něm má dokonce vytvořenou závislost (Málková, 1988).</ref> potýká s obezitou, by výchova a výuka zdravých stravovacích návyků měla být ve školách jednou z priorit (Stone, 2004). Proto ve světě vznikají projekty, které soustřeďují pozornost právě na propojení environmentální výchovy, resp. výchovy k trvale udržitelnému rozvoji s výchovou ke zdravému stravování. Jedním z takových projektů je projekt Jedlá škola (The Edible Schoolyard), který byl zahájen v roce 1995 na Střední škole Martina Luthera Kinga v Berkeley (The Edible Schoolyard, webové stránky, 2007).


Ve Skandinávii ovšem takové propojení existuje přirozeně, aniž by mu byla věnována pozornost. Autorka disertační práce měla možnost týden obědvat společně s žáky a učiteli na Vääksy Upper Comprehensive School (Vääksyn Yhteiskoulu).  
Ve Skandinávii ovšem takové propojení existuje přirozeně, aniž by mu byla věnována pozornost. Autorka disertační práce měla možnost týden obědvat společně s žáky a učiteli na Vääksy Upper Comprehensive School (Vääksyn Yhteiskoulu).  
Řádek 10: Řádek 10:


Některá česká ekocentra a střediska environmentální výchovy zdravé stravování propojené s environmentální výchovou také zavedla např. ekocentrum Chaloupky nebo Oucmanice (středisko Palety) a pokouší se „zážitkovou formou“ o osvětu mezi učiteli.
Některá česká ekocentra a střediska environmentální výchovy zdravé stravování propojené s environmentální výchovou také zavedla např. ekocentrum Chaloupky nebo Oucmanice (středisko Palety) a pokouší se „zážitkovou formou“ o osvětu mezi učiteli.
 
==Poznámky==
<references/>
[[Kategorie:Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování]]
[[Kategorie:Prostředky environmentální výchovy a podmínky vyučování]]
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}}

Verze z 11. 9. 2009, 05:35

Školní stravování může být jedinečným místem propojení teorie a praxe realizace environmentální výchovy. Nabízí možnost obrátit pozornost žáků k přírodním a místním zdrojům, nabízí propojení teorie s praxí, otevírá prostor pro spolupráci školy s okolními zemědělskými výrobnami a k minimalizaci ekologické stopy.

Dnes, kdy se stále více populace [1] potýká s obezitou, by výchova a výuka zdravých stravovacích návyků měla být ve školách jednou z priorit (Stone, 2004). Proto ve světě vznikají projekty, které soustřeďují pozornost právě na propojení environmentální výchovy, resp. výchovy k trvale udržitelnému rozvoji s výchovou ke zdravému stravování. Jedním z takových projektů je projekt Jedlá škola (The Edible Schoolyard), který byl zahájen v roce 1995 na Střední škole Martina Luthera Kinga v Berkeley (The Edible Schoolyard, webové stránky, 2007).

Ve Skandinávii ovšem takové propojení existuje přirozeně, aniž by mu byla věnována pozornost. Autorka disertační práce měla možnost týden obědvat společně s žáky a učiteli na Vääksy Upper Comprehensive School (Vääksyn Yhteiskoulu).

Žákům a studentům platí jídlo ve škole (snídani, svačinu, oběd) stát, což je významná součást finské státní politiky, která zdraví a vzdělávání dětí považuje za jednu z největších priorit. Škola začíná snídaní, na které se studenti potkávají s učiteli, debatují spolu a společně odcházejí do tříd. (Otázka na čas začátku vyučování učitele naprosto zaskočila – začínají „po snídani“, která ovšem trvá různou dobu.) Oběd je realizován formou švédského stolu, každý si vybere druh a množství jídla. K obědu si je možné nabrat celou řadu potravin – několik druhů chleba, máslo, margarín, brambory, rýži, kysel, bylinkový tvaroh, jogurty, pudinky a množství zeleniny, bylinek a bobulek (rybíz, maliny, angrešt). Maso je v jídelníčku jednou týdně. Žáci a studenti si mohou vybrat také z celé řady nápojů (mléko, kyselé mléko, voda, citronáda, bylinkový i černý čaj). Na každém stole ve školní jídelně stojí květináč s bylinkou (šalvěj, meduňka, máta). Strávníci si mohou zalít bylinkový čaj nebo dát několik lístků do jogurtu.

Na Vääksyn Yhteiskoulu je také věnována velká pozornost výuce vaření – žákyně i žáci se učí zásadám správné výživy, umění sestavit rodinný jídelníček podle principů zdravé výživy a samotnému vaření a přípravě pokrmů. Na škole je učebna vaření a také útulná komfortní jídelna, ve které žáci pokrmy připravené v tomto předmětu konzumují.

Některá česká ekocentra a střediska environmentální výchovy zdravé stravování propojené s environmentální výchovou také zavedla např. ekocentrum Chaloupky nebo Oucmanice (středisko Palety) a pokouší se „zážitkovou formou“ o osvětu mezi učiteli.

Poznámky

  1. Např. podle I. Málkové ze společnosti Stop obezitě (STOB) je v ČR 20 – 30 % dětí obézních. A stále větší část populace je smířena s konzumací zdravotně závadného jídla nebo na něm má dokonce vytvořenou závislost (Málková, 1988).