Voda

Verze z 1. 12. 2007, 12:13, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Nová stránka: == Funkce a vlastnosti vody == Voda (H<sub>2</sub>O) je významná především s ohledem na vznik a vývoj života – je nutná pro existenci všech životních forem. Je součás...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Funkce a vlastnosti vody

Voda (H2O) je významná především s ohledem na vznik a vývoj života – je nutná pro existenci všech životních forem. Je součástí těl organizmů (obsahují 60-99 % vody). Další její funkce:

  • je důležitým faktorem z hlediska udržení a stability klimatu Má velkou tepelnou kapacitu, což jí umožňuje nakumulovat velké množství tepelné energie. To je v globálním měřítku nesmírně důležité. Oceán pracuje jako jakási obrovská akumulační nádrž, která podle potřeby topí či chladí.
  • působí i na samotný pevný povrch svými erozními vlivy. Rozrušuje horniny, vymývá chemické sloučeniny ve vodě rozpustné. Vodní toky odnášejí do moří nesmírné množství pevné složky půdy, úlomků hornin apod. Voda má velmi podstatný vliv na utváření povrchu naší planety.

Pojmy

Hydrosféra, neboli vodní obal naší planety, má svou strukturu - vodní plochy pokrývají asi 71 % rozlohy Země (pevnina tedy 29 %) a obsahuje přibližně 1.4 mld km3 vody.

Hydrologická bilance (HB) porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Jedná se tedy o charakterizaci prostorového a časového rozdělení vody v přírodním prostředí.

Globální vodní bilance popisuje toky vody mezi oceánem, atmosférou a pevninou.

Hydrologický cyklus znamená globální výměnu vody mezi jednotlivými rezervoáry:

  • výpar z oceánů a pevnin (plus transpirace) do atmosféry v podobě vodní páry, z oceánů šestkrát větší
  • kondenzace nebo sublimace vodní páry v atmosféře, vypadávající v podobě srážek (srážky nad oceány asi čtyřikrát větší než nad pevninou)
  • srážky vypadlé na pevninu mohou

Koloběh vody

Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci). Ročně se z oceánů vypaří cca 430 000 km3 vody, z níž většina spadne opět ve formě srážek do oceánů. Dalších 70 000 km3 se vypaří z pevnin. Ve formě srážek dopadne na pevninu ročně pouze cca 110 000 km3 vody, z níž největší část se vypaří, část odteče řekami (40 000 km3 - tzv. stabilní roční odtok) a část dosáhne moře jako podzemní voda. Převážné množství srážek spadne zpět do oceánu a jen asi 8,3% dopadne na pevninu. Ze zeměpisného hlediska rozlišujeme dva oběhy: Velký (výměna nastává mezi oceánem a pevninou) a Malý vodní oběh (výměna probíhá nad oceánem, či jenom nad pevninou).

Témata

Literatura a zdroje

Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma Voda

Časopis Životné prostredie (1996): Voda v krajine. 1996, číslo 6.

Čištění a filtrování vody

Herber V. GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU. MU Brno. Dostupné na URL (18.10.2006): http://www.herber.webz.cz/www_ocean/index.html.

Hydrosféra z české Wikipedie, [podobně http://www.vesmirweb.net/clanek.php?id=171 HYDROSFÉRA] z VesmírWeb.Net

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka (2002): Voda v České republice

Water Science home Domovská stránka k oběhu vody.

Odkazy

Mezinárodně významné mokřady v ČR http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=295

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO

Připravila Hana Kolářová, Bedrník, číslo 2, ročník 3, 2005, téma voda