Vodárenský kal

DefiniceEditovat

Kal je suspenze pevných látek anorganického a organického původu ve vodě. Vodárenský kal je kal vzniklý při procesu úpravy pitné vody. Převládají v něm látky anorganického původu a bývá tedy řazen mezi kaly minerální.

Vznik a složení vodárenského kaluEditovat

Složení a vlastnosti vodárenského kalu závisí především na kvalitě čištěné vody a zvolené technologii úpravy vody. Kapalnou fázi kalu představuje kalová voda a tuhou fázi částice různého tvaru a velikosti. Voda je v kalu přítomna ve formě volné, koloidně vázané a ve formě chemicky vázané [1]. Při úpravě podzemní vody, která má stabilní složení, kvalita a kvantita kalu bude vždy stejná. Pokud však upravujeme vodu povrchovou, kvalita i kvantita kalu se někdy může citelně měnit. Vodárenský kal obvykle obsahuje organické a minerální suspenze. V povrchových vodách se vyskytují jílové minerály, částice hlíny a písku organické zbytky odumřelých rostlin a živočichů. Podle složení surové vody se dávkuje příslušné množství chemikálií [2]. Kaly vznikají v různých fázích úpravy vody [3]:

  • Kal z hrubých a jemných česlí - obsahuje málo vody
  • Kal z usazovacích nádrží a čiřičů -obsahuje hodně vody a vločkovité suspence oxidů hliníku a železa
  • Kal z praní filtrů - obsahuje drobné vločky, malá usazovací rychlost
  • Kal z odželezňování a odmanganování podzemní vody - produkovány v malém množství, snadno zpracovatelné
  • Kal z dekarbonizace - husté, snadno zpracovatelné
  • Kal z čiření pomocí polymerních flokulantů - obsahují hlavně suspendované a koloidní látky
  • Kaly z ostatních úpravárenských procesů

Při čiření se do vody přidávají železité a hlinité koagulanty. Po tomto procesu obsahuje kal podle složení vody hlavně anorganické suspenze, organické látky a oxidy hliníku nebo železa. Z alkalického čištění kal navíc obsahuje i uhličitan vápenatý [4].

Současné metody nakládání s kalyEditovat

Obvykle se kaly uskladňují do lomů, dolů a odkališť, likvidují v čistírnách odpadních vod nebo se využívají k rekultivacím. Další možností je jejich likvidace kalovým hospodářstvím úpraven vod. V tomto případě se kaly pro snazší a ekonomičtější manipulaci nejdříve odvodňují. Většina volné kalové vody se dá z kalu odstranit sušením nebo mechanickým odvodněním. To se provádí buď sedimentací v kalových lagunách, na kalových polích nebo v zahušťovacích nádržích. Při těchto procesech se může obsah sušiny kalu zvýšit až o 40%. Dá se také využít fyzikálních způsobů odvodňování jako je vymrazování, ohřev nebo úprava ultrazvukem[3]. Koloidně vázaná voda se z kalu odstraňuje poměrně obtížně. Koloidní částice jsou obklopeny molekulami vody, které kolem nich tvoří hydratační vrstvu. Ta brání shlukování částic. K odstranění této formy vody je nutný buď vysoký tlak nebo sušení při vysoké teplotě [1]. Používají se k tomu odstředivky anebo se provádí filtrace v kalolisu nebo sítovém lisu. Odvodněný kal se pak ukládá na skládkách. Vzhledem k vysokému obsahu hliníku v kalech (15 – 45%) po aplikaci hliníkového koagulantu v procesu čištění vody jsou známy metody rekuperace hliníku z kalu a jeho vracení do procesu úpravy vody[2].

Možnosti využití v budoucnostiEditovat

Kaly by se v budoucnosti daly využít v procesu čištění odpadních vod. Jedná se hlavně o železité kaly, které by bylo možno využít k vázání sulfidů u stokových sítí nebo k odstraňování fosforu ve vlastním procesu čištění městských odpadních vod.

Železité kaly lze po značném odvodnění též využít jako přísadu při výrobě cementu.

Díky obsahu živin některých vodárenských kalů se v ČR zkoumá možnost aplikace kalů v zemědělství a lesnictví přímo do půdy. Při tomto využití se jeví problematickým obsah těžkých kovů. V České republice jsou dána kritéria pro použití upravených kalů na zemědělské půdy vyhláškou MŽP č. 382/2001 Sb[3]. V jiných státech jsou vodárenské kaly a kaly z čistíren odpadních vod v zemědělství již běžně používány.

Kaly je možné také použít v bioplynových stanicích [5].

TémataEditovat

Související článkyEditovat

ZdrojeEditovat

  1. 1,0 1,1 Grünwald, A. (1993) Hydrochemie. Vydavatelství ČVUT, Praha.
  2. 2,0 2,1 Kyncl, M. (2008) Oportunities for water treatment sludge re-use. GeoScience Engineering, Vol. 54, No.1, p. 11-22. Přístupný na: http://gse.vsb.cz/
  3. 3,0 3,1 3,2 Kyncl, M. (2008) Využití, zpracování a zneškodňování vodárenských kalů. Příspěvek na Sympoziu Odpadového fóra přístupný na: http://www.odpadoveforum.cz/symposium/program_texty08.html
  4. Žáček, L. (1981) Chemické a technologické procesy úpravy vody. SNTL, Praha.
  5. VÁŇA, Jaroslav: Bioplynové stanice na využití bioodpadů. Biom.cz [online]. 2010-05-10 [cit. 2020-11-30]. Dostupné z WWW: <https://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynove-stanice-na-vyuziti-bioodpadu>. ISSN: 1801-2655.