Vliv sóji na životní prostředí: Porovnání verzí
(založení - autor Lukáš Kulda) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
(+ obr) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Soja.jpg|náhled|Sója luštinatá]] | |||
'''Sója''' je v dnešní době velice populární [[w:cs:w:cs:Luštěniny|luštěnina]], ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v [[w:cs:w:cs:Jižní Amerika|Jižní Americe]], kde ohrožuje nejen [[w:cs:w:cs:Deštný les|deštný prales]], ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.<ref>{{Citace elektronického periodika | '''Sója''' je v dnešní době velice populární [[w:cs:w:cs:Luštěniny|luštěnina]], ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v [[w:cs:w:cs:Jižní Amerika|Jižní Americe]], kde ohrožuje nejen [[w:cs:w:cs:Deštný les|deštný prales]], ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| příjmení = | | příjmení = | ||
| Řádek 12: | Řádek 13: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
== Původ | ==Původ== | ||
[[w:cs:w:cs:Sója luštinatá|Sója]] je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje [[w:cs:w:cs:Brazílie|Brazílie]] a [[w:cs:w:cs:Argentina|Argentina]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | [[w:cs:w:cs:Sója luštinatá|Sója]] je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje [[w:cs:w:cs:Brazílie|Brazílie]] a [[w:cs:w:cs:Argentina|Argentina]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = O sóji {{!}} Soja.cz | | titul = O sóji {{!}} Soja.cz | ||
| Řádek 20: | Řádek 21: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
== Využití == | ==Využití== | ||
Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou [[w:cs:w:cs:sójový olej|sójový olej]], [[w:cs:w:cs:Lecitin|sójový lecitin]] (používá se jako [[w:cs:w:cs:emulgátor|emulgátor]] při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.<ref name=":0" /> | Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou [[w:cs:w:cs:sójový olej|sójový olej]], [[w:cs:w:cs:Lecitin|sójový lecitin]] (používá se jako [[w:cs:w:cs:emulgátor|emulgátor]] při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.<ref name=":0" /> | ||
| Řádek 37: | Řádek 38: | ||
| datum přístupu = 2020-02-13 | | datum přístupu = 2020-02-13 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
[[Soubor:Cultivo de soja.jpg|náhled|Sójová plantáž v Argentině]] | |||
== Expanze sóji == | ==Expanze sóji== | ||
Za počátek lze považovat rok 1962, kdy [[w:cs:Evropské hospodářské společenství|Evropské hospodářské společenství]] zároveň se [[w:cs:Společná zemědělská politika|Společnou zemědělskou politikou]] přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu. | Za počátek lze považovat rok 1962, kdy [[w:cs:Evropské hospodářské společenství|Evropské hospodářské společenství]] zároveň se [[w:cs:Společná zemědělská politika|Společnou zemědělskou politikou]] přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu. | ||
| Řádek 45: | Řádek 47: | ||
Tradiční zemědělství v [[w:cs:Argentina|Argentině]] dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval [[w:cs:Kukuřice setá|kukuřici]], [[w:cs:Pšenice|pšenici]] a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.<ref name=":0" /> | Tradiční zemědělství v [[w:cs:Argentina|Argentině]] dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval [[w:cs:Kukuřice setá|kukuřici]], [[w:cs:Pšenice|pšenici]] a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.<ref name=":0" /> | ||
== Problémy s přírodou == | ==Problémy s přírodou== | ||
Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu [[w:cs:Cerrado|cerrada]], což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu [[w:cs:Cerrado|cerrada]], což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace | | titul = Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace | ||
| Řádek 60: | Řádek 62: | ||
Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky ([[w:cs:Insekticid|insekticidy]], [[w:cs:Fungicid|fungicidy]] a [[w:cs:Hnojivo|umělá hnojiva]]), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.<ref name=":1" /> | Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky ([[w:cs:Insekticid|insekticidy]], [[w:cs:Fungicid|fungicidy]] a [[w:cs:Hnojivo|umělá hnojiva]]), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.<ref name=":1" /> | ||
=== Jak se tento problém řeší? === | ===Jak se tento problém řeší?=== | ||
Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.<ref name=":1" /> | Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.<ref name=":1" /> | ||
Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.<ref name=":1" /> | Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.<ref name=":1" /> | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
''článek napsal Lukáš Kulda'' | ''článek napsal Lukáš Kulda'' | ||
Verze z 13. 2. 2020, 07:18
Sója je v dnešní době velice populární luštěnina, ze které se vyrábí nesčetně mnoho potravin. Její pěstování má bohužel záporný dopad na životní prostředí a to zejména v Jižní Americe, kde ohrožuje nejen deštný prales, ale i vzácné druhy zvířat či tamní obyvatele.[1]
Původ
Sója je považována za vůbec jednu z nejstarších kulturních plodin. Původně se vyskytovala v severní a střední Číně a právě tato asijská země byla hlavním producentem sóji až do roku 1954. Nyní je největším producentem USA a hned po ní následuje Brazílie a Argentina.[2]
Využití
Tato luštěnina se dorůstá výšky až 1,5 m a vyznačuje se zejména sójovými boby, kterých je víc než tisíc druhů. Ze sóji se vyrábí nesčetně výrobků z nichž nejznámější jsou sójový olej, sójový lecitin (používá se jako emulgátor při výrobě doplňků stravy), sójové mouky, texturované sójové bílkoviny (tzv. sójové maso) a mnoho dalších potravin.[2]
Sója obsahuje zejména mnoho bílkovin, probiotik a zejména vzácný vitamin K2. Ovšem pouze ve fermentované podobě. Fermentace je proces, při kterém se rozloží pro zdraví nevýhodné (antinutriční) látky a fytáty.[3]
Expanze sóji
Za počátek lze považovat rok 1962, kdy Evropské hospodářské společenství zároveň se Společnou zemědělskou politikou přijalo smlouvu s USA o tom, že zvířecí krmiva nebudou podléhat dovoznímu clu.
Kvůli nemoci šílených krav v devadesátých letech minulého století se do krmiva místo masokostní moučky začala přidávat právě sója a to odstartovala vysokou poptávku po této luštěnině po celém světě.[2]
Tradiční zemědělství v Argentině dříve používalo osevní systém, který na polích nahrazoval kukuřici, pšenici a sóju. To napomáhalo půdě se zotavit. Tento tradiční způsob, ale už zcela vymizel a začala se pěstovat sója ve velkém měřítku.[2]
Problémy s přírodou
Sójové plantáže mají velkou zásluhu na ústupu cerrada, což je unikátní biotop, který se nachází v Brazílii. Má více než 200 milionů hektarů a původně pokrýval téměř čtvrtinu země. Je považován za nejbohatší typ savany na světě.[4]
Cerrado se skládá z různých druhů vegetace a tvoří jej právě travnaté plochy, lesy a křoviny. Vyskytuje se v něm i mnoho vzácných zvířat jako je vlk hřivnatý, w:cs:mravenečník velký, jaguár, pásovec obrovský či nandu pampový. Také zde roste mnoho vzácných rostlin z nichž je mnoho právě endemity a nevyskytují se nikde jinde na světě.[4]
Problém však nepostihuje jen cerrada, ale bohužel i Amazonský prales, který se vylesňuje právě i kvůli pěstování sóji a to způsobuje celosvětové problémy se skleníkovými plyny.[4]
Kromě kácení lesů je problémem i znečišťování vodních toků či dokonce nepříznivý vliv na zdraví místních obyvatel, které mají za následek jedovaté látky (insekticidy, fungicidy a umělá hnojiva), které jsou rozprašovány letadly a dostávají se tak i do ovzduší.[4]
Jak se tento problém řeší?
Brazilská vláda se pokouší díky vzniklým zákonům postihovat viníky, ale pokuty jsou bohužel často nevymahatelné.[4]
Možnost, jak omezit spotřebu sóji v Evropě je snížit spotřebu masa. Toto řešení je nazýváno také jako ekologické zemědělství a farmáři by měli zvířata krmit plodinami od místních dodavatelů. Navíc většina krmiv v EU musí mít certifikát BIO, který vylučuje velkoplošné monokulturní plantáže s vysokou spotřebou pesticidů a průmyslových hnojiv.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Sója II | Prameny zdraví. www.magazinzdravi.cz [online]. 2009-01-21 [cit. 2020-02-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 O sóji | Soja.cz. www.soja.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Sója luštinatá – ideální součást jídelníčku pro ženy v přechodu - Vitamíny bez cenzury. www.vitaminybezcenzury.cz [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné online. (česky)
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 Jednou se bude pěstovat všude » Sedmá generaceSedmá generace. Sedmá generace [online]. 2009-07-26 [cit. 2020-02-13]. Dostupné online.
článek napsal Lukáš Kulda