Vlci na Yukonu - tvorba konsensu u kontroverzního tématu

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání



Vlci na Yukonu - tvorba konsensu u kontroverzního tématu
Grey wolf P1130270.jpg
Základní informace
Místo a rozsah Regionální, Yukon, Kanada
Téma Správa přírodních zdrojů, ochrana přírody
Princip konfliktu nebo spolupráce Ohrožení rovnováhy ekosystému, regulace vlčí populace
Časový údaj 1990 - 1992
Komunikace
Probíhá komunikace? probíhá
Jaká je komunikace konstruktivní
Forma komunikace tváří v tvář
Úloha vědy a vědců
aktivní zapojení
Výsledek
Kauza dořešena
Dopad na žp pozitivní
Dopad na místní komunitu pozitivní
Kontakt
Zpracováno podle Todd 2002[1]

Podstata případu

Vztah člověka a vlka představuje velmi kontroverzní téma, kde se střetávají postoje a přístupy zejména ochránců zvířat a lovců, případně dalších místních obyvatel, kteří se cítí rozšířením vlčí populace ohroženi. Na Yukonu se na regionální úrovni podařilo přes vypjaté názory obou stran dosáhnout veřejného konsensu ve způsobu a v pravidlech, jakým bude do budoucna s vlky nakládáno.

Historicky byl Vlk šedý (Canis lupus) nejrozšířenějším velkým savcem na Zemi (vyjma člověka). Neomezený lov, použití jedů a ničení přirozeného prostředí vedly k dramatickému snížení území jeho výskytu. V dnešní době zůstávají vitální populace zejména v Kanadě, na Aljašce a v Rusku.[1] V poslední době dochází díky re-introdukčním programům a ochraně k návratu vlků i do území, kde lidé již zcela odvykli kontaktu s tímto velkým predátorem. Případ z Yukonu ukazuje možné řešení sporných přístupů k řešení otázky rostoucí populace tohoto predátora.

Yukon je nejzápadnějším teritoriem Kanady s rozsáhlým územím divoké přírody. Hustota obyvatel je pouhých 0,07/km2 při populaci necelých 34 tis. obyvatel, ze kterých významnou část tvoří zástupci původních indiánských národů (cca 7tis.).[2] Vlk zde byl od 20. let systematicky huben za použití jedů. V roce 1972 byla tato metoda zakázána a vlčí populace se začala obnovovat, až k cca 4,5tis. v r. 1990. Zároveň v této době došlo k dramatickému poklesu sobů.[1]

Reakcí státního poradního orgánu (Yukon Fish and Wildlife Management Board) byl návrh na okamžitou razantní regulaci stavu populace vlků. Toto rozhodnutí vyvolalo silnou negativní reakci ze strany ochránců zvířat, a to i na mezinárodní úrovni. Rozhodnutím místní státní správy byl program regulace odložen a byl ustanoven tým, který měl za úkol připravit Yukon Wolf Management Plan. Plán, jehož přijetí bez zásadních změn bylo ze strany státní správy přislíbeno.

Za pět měsíců od prvního setkání devítičlenného týmu s vybranými zástupci jak extrémních, tak neutrálních postojů k regulaci vlků, byl hotový plán předán státní správě ke schválení. Protože ale došlo k politickým změnám na místním Ministerstvu pro obnovitelné zdroje, byl plán nejprve v roce 1992 zamítnut a nový ministr navrhl okamžitou radikální regulaci vlků. Plán byl ovšem v průběhu tvorby široce konzultován s veřejností a díky tomu se těšil značné podpoře. Odpor ze strany veřejnosti nakonec přinutil ministerstvo změnit rozhodnutí a plán přijmout.[1]

Aktéři – místní hráči

Odpůrci regulace

  • aktivisté za ochranu zvířat (i mezinárodní), kteří se aktivizují při protestních akcích a blokádách proti lovu vlků, jsou zcela proti jakýmkoliv regulacím.
  • organizace ochránců přírody: umírněnější postoj, zájem na stanovení široce akceptovaného plánu, který bude založen na vědeckých poznatcích a bude zajišťovat dlouhodobou perspektivu udržitelného ekosystému, do kterého vlci jednoznačně patří. Od prvotního odporu vůči regulaci se jejich kritický postoj zmírnil až k podpoře plánu, který byl nakonec přijat. Sierra Club, World Wildlife Fund, Canadian Parks and Wilderness Society, Yukon Conservation Society

Nevyhranění/ambivalentní

  • zástupci původních indiánských národů – silná místní komunita, zájem na zachování rovnováhy ekosystému s dostatkem možností lovu. Nestaví se vyhraněně proti lidským zásahům (v období přemnožení vlků používali tradičně zabíjení štěňat jako nástroj regulace), ale vlk zároveň obsahuje duchovní hodnotu a není proto možné ho „zbavit důstojnosti“ např. lovem z helikoptér nebo použitím jedů. First Nation Council
  • stát – pravomoc rozhodnout, iniciátor procesu tvorby plánu, organizátor, který ovšem do jednání přípravného týmu přímo nezasahoval a poskytl mu co největší autoritu. Ambivalentní role díky politickým změnám na postu ministra, v závěru se postavil proti implementaci plánu, byl však veřejnou kritikou přinucen jej schválit.
  • vědci – aktivní zapojení: pověření státem, zásadní vliv na design procesu vyjednávání plánu, organizátoři, do vyjednávání týmu však zasahovali minimálně (biolog Robert Hayes a politolog Larry DuGuay)
  • většinová veřejnost místní - populace regionu pouze 34tis. obyv., důležitý aktér se silným zastoupením jak lovců, tak ochránců přírody, který byl schopný vyjádřit podporu k navrhovanému plánu v době jeho odmítnutí státní správou prostřednictvím organizací z obou stran názorového spektra. V průběhu přípravy plánu byla veřejnost konzultována prostřednictvím řady veřejných diskusí k jednotlivým pracovním verzím spolu s publikovaní těchto pracovních verzí v médiích a umožnění zpětné vazby komukoliv, kdo má zájem. Díky takto transparentnímu procesu přípravy se při ojedinělých protestech proti implementaci plánu již nejednalo o místní obyvatele.
  • přípravný tým: zásadní role ve vyjednávání, tvůrce plánu a pravidel nakládání s vlky, celkem 8 lidí a facilitátor. Tým byl sestaven tak, aby obsahoval zástupce jednotlivých názorových proudů, nikoliv však organizací (kritériem výběru dále: počet zástupců původních obyvatel, počet mužů a žen, reprezentantů konzumního a nekonzumního využívání divoké přírody)

Zastánci co nejširší regulace

  • zejména sportovní lovci a lovečtí průvodci - vlk je nahlížen převážně jako škodná, která ohrožuje stavy kopytnatců a rovnováhu ekosystému. Aktivně se zformovali při odmítavém postoji k pracovním verzím plánu pod záštitou Yukon Fish and Game Association, největší místní organizace sdružující sportovní lovce. Díky veřejnému projednávání a připomínkování jednotlivých verzí plánu se však závěr se však tato organizace postavila za přijetí plánu. Odpor zůstal, podobně jako u ochránců přírody, pouze u zastánců radikálních názorů.

Úloha vědy a vědců

  • Design procesu vyjednávání: od shromáždění zkušeností ze stejných případů, po stanovení kritérií pro výběr týmu, po přípravu harmonogramu jednání s konkrétními cíli a výstupy. Podpora vyjednávání, pokud byla vyžadována, zejména poskytování vědeckých informací a zpětné vazby jednotlivým výstupům. Jednalo se o politologa se zkušenostmi se zapojováním veřejnosti do rozhodovacích procesů a biolog, odborník na problematiku vlků. Oba byli pověřeni místním Ministerstvem pro obnovitelné zdroje.

Komunikace

  • Ve veřejném prostoru neprobíhalo konstruktivní jednání, komunikace zprostředkovaná, vztahy konfliktní (tlak na regulaci vlků oproti protestům ochránců zvířat a výzvám k bojkotu turismu na Yukonu), bez ochoty k jednání a ke kompromisům.
  • V rámci přípravného týmu komunikace naprosto otevřená, tváří v tvář, i přes konfliktní situace vůle ke konsensu a dodržení závazku najít řešení.

Závěr

Pozitivní dopad na životní prostředí i na místní komunitu. Podařilo se vyjednat a implementovat plán, který jasně stanovil pravidla nakládání s vlky na Yukonu pro dalších 20let a byl kladně přijat většinou veřejnosti (v roce 2012 byl přijat nový Wolf Conservation and Management Plan). Pravidla byla stanovena s dlouhodobými cíli, s ohledem na udržitelný rozvoj ekosystému a vlků v rámci něj.[3]

Faktory, které ovlivnily úspěch projektu

Odborníky kvalitně připravený design využívající zkušenosti z obdobných procesů:

  • Přípravný tým měl od počátku absolutní důvěru, byl kvalitně ohodnocen a ze strany ministra se mu dostalo na začátku procesu vyjednávání ujištění, že plán bude implementován bez zásadních změn.
  • Role státu a vědců se v průběhu vyjednávání omezila na pořadatele a dodavatele potřebných informací, ale nezasahovali přímo do jednání
  • Do týmu nebyli vybráni zástupci organizací nebo delegáti organizovaných skupin, pro které by bylo obtížné odložit stranickou příslušnost a mluvit za sebe. Jednalo se primárně o reprezentanty postojů, ne sociálních skupin.
  • Jednání byla neveřejná, přítomnost médií a veřejnosti by svazovala komunikaci
  • Výstupy všech jednání a především pak drafty plánu byly podrobeny široké veřejné diskusi a zpětná vazba byla brána v potaz.
  • Byl položen důraz na výsledný produkt, nikoliv na proces: bylo stanoveno jasné datum, do kdy musí být plán předložen a byl položen důraz na konsensus, nikoliv na shodu většiny. Konsensus jako výsledek, na který je každý ze zúčastněných ochoten přistoupit, protože zahrnuje jeho základní požadavky.[1]

Literatura

Todd, S. (2002). Building consensus on divisive issues: a case study of the Yukon wolf management team. Environmental Impact Assessment Review, 22(6), 655–684. doi:10.1016/S0195-9255(02)00034-3

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Todd“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Todd“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Todd“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Todd“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. Yukon. (2013, listopad 20). In Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Yukon&oldid=58246567
  3. Wolf Conservation and Management Plan Review 2010-11. (2013, listopad 20). Dostupné z http://www.yukonwolfplan.ca/

Wolf Conservation and Management Plan Review 2010-11. (2013, listopad 20). Dostupné z http://www.yukonwolfplan.ca/ Yukon. (2013, listopad 20). In Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Yukon&oldid=58246567