Význam stromů: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Význam stromů''' je velice důležitý pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita biodiverzitu] a fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě. | '''Význam stromů''' je velice důležitý pro [https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita biodiverzitu] a fungování celého [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosyst%C3%A9m ekosystému] naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě. | ||
== Význam == | ==Význam== | ||
=== Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku === | ===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku=== | ||
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. | Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednou kvalitu vzduchu ve městech. | ||
=== Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů === | ===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů=== | ||
Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace | Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Evapotranspirace evapotranspirací], odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace a odparem zachycených srážek ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Intercepce intercepce]), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Transpirace transpiraci] rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří [https://cs.wikipedia.org/wiki/Klimatick%C3%BD_syst%C3%A9m klimatický systém] Země.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Tlapák | |||
| jméno = Václav | |||
| příjmení2 = Šálek | |||
| jméno2 = Jan | |||
| příjmení3 = Legát | |||
| jméno3 = Vladimír | |||
| titul = Voda v zemědělské krajině | |||
| vydání = 1 | |||
| vydavatel = Zemědělské nakladatelství Brázda | |||
| místo = | |||
| rok = 1992 | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = 80-209-0232-5 | |||
}}</ref>Vysoké teploty v městské zástavbě převážně v letních obdobích může vegetace snížit výparem vody i zastíněním. Na plochách pokrytých vegetací ze 30 % lze [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vypa%C5%99ov%C3%A1n%C3%AD vypařováním] rostlin snížit teplotu vzduchu dokonce až o 4 °C<ref>{{Citace monografie | |||
| autor = Jeršovová L. | |||
| titul = Význam zeleně pro člověka, s příkladem intravilánu města Jičín | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH | |||
| místo = | |||
| rok = 2009 | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = | |||
}}</ref> a naopak v zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. | |||
=== Snižování hlučnosti === | ===Snižování hlučnosti=== | ||
Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. | Hluk je ve městech považován za jeden ze základních [https://cs.wikipedia.org/wiki/Stres stresorů]. Za největší zdroje hluku jsou [https://cs.wikipedia.org/wiki/Doprava doprava], [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmysl průmysl] a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. Koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této [https://cs.wikipedia.org/wiki/Energie energie] odrážejí a rozptylují.<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Lunc | |||
| jméno = Leonid | |||
| příjmení2 = Borisovič | |||
| jméno2 = | |||
| titul = Zeleň ve stavbě měst | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = SZN - státní zemědělské nakladatelství | |||
| místo = | |||
| rok = 1954 | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = | |||
}}</ref> | |||
=== Proudění vzduchu === | ===Proudění vzduchu=== | ||
Stromy jako [https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrolam Větrolamy] jsou obvykle vysazovány především v ploché krajině, protože v městském prostřední je proudění větru sníženo městskou zástavbou. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem) např topolů. Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20 násobku výšky<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = Kavka | |||
| jméno = Bohumil | |||
| příjmení2 = Šindelářová | |||
| jméno2 = Jaroslava | |||
| titul = Funkce zeleně v životním prostředí | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = SZN - státní zemědělské nakladatelství | |||
| místo = | |||
| rok = | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = 07-009-78 | |||
}}</ref>. | |||
=== Psychohygienická a rekreační funkce === | ===Psychohygienická a rekreační funkce=== | ||
Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998). | Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998). | ||
=== Produkce dřevin === | ===Produkce dřevin=== | ||
Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie. | Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie. | ||
== Aktuálně == | ==Aktuálně== | ||
V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii | V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii | ||
== | == Zajímavosti == | ||
=== | === Zvýšení hodnoty majetku === | ||
< | Dle empirické studie z [https://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko Finska] vzroste hodnota majetku o 4,9% v případě že do vzdálenosti jednoho kilometru je dostupný [https://en.wikipedia.org/wiki/Urban_forest městský les]<ref>{{Citace monografie | ||
| příjmení = Tyrväinen | |||
| jméno = Liisa | |||
| příjmení2 = Miettinen | |||
| jméno2 = Antti | |||
| titul = Property Prices and Urban Forest Amenities | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = Journal of Environmental Economics and Management | |||
| místo = | |||
| rok = 2000 | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = | |||
}}</ref>. Další zdroje uvádí nárůst hodnoty majetku až o 20%<ref>{{Citace monografie | |||
| příjmení = | |||
| jméno = | |||
| příjmení2 = | |||
| jméno2 = | |||
| titul = https://depts.washington.edu/hhwb/Thm_Economics.html | |||
| vydání = | |||
| vydavatel = | |||
| místo = | |||
| rok = | |||
| počet stran = | |||
| strany = | |||
| isbn = | |||
}}</ref> | |||
=== | ==Odkazy== | ||
=== Extérní odkazy === | ===Reference=== | ||
Tyrväinen, Liisa; Miettinen, Antti (2000-03-01). "Property Prices and Urban Forest Amenities". ''Journal of Environmental Economics and Management''. '''39''' (2): 205–223. <br /> | |||
===Literatura=== | |||
<references /> | |||
===Extérní odkazy=== | |||
Verze z 27. 11. 2019, 19:30
Význam stromů je velice důležitý pro biodiverzitu a fungování celého ekosystému naší planety země. Mezi nejvýznamnější schopnosti stromů patří filtrování vzduchu, zvlhčování ovzduší, vyrovnávání teplotních extrémů, tvorba kyslíku, tlumení hluku, zmírnění proudění vzduchu, psychohygienická a rekreační funkce, produkce dříví a schopnost porostu zadržovat vodu v půdě.
Význam
Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednou kvalitu vzduchu ve městech.
Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů
Zeleň zvyšuje vlhkost mikroklimatu výparem vody, a to hned několika způsoby: evapotranspirací, odparem rosy zkondenzované na povrchu vegetace a odparem zachycených srážek (intercepce), které ze zpevněné plochy (např. chodník, silnice,..) ihned odtékají. Evapotranspirace představuje souhrnně výpar z půdy a transpiraci rostlin. Transpirace rostlin, hlavně stromů, tvoří klimatický systém Země.[1]Vysoké teploty v městské zástavbě převážně v letních obdobích může vegetace snížit výparem vody i zastíněním. Na plochách pokrytých vegetací ze 30 % lze vypařováním rostlin snížit teplotu vzduchu dokonce až o 4 °C[2] a naopak v zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu.
Snižování hlučnosti
Hluk je ve městech považován za jeden ze základních stresorů. Za největší zdroje hluku jsou doprava, průmysl a komunální provozovny, přičemž až 80 % hluku vyvolává automobilová doprava. Koruny listnatých stromů pohlcují 26 % zvukové energie, která na ně dopadá a 74 % této energie odrážejí a rozptylují.[3]
Proudění vzduchu
Stromy jako Větrolamy jsou obvykle vysazovány především v ploché krajině, protože v městském prostřední je proudění větru sníženo městskou zástavbou. Jako velice vhodné se v tomto smyslu ukázaly být polopropustné zapojené porostní pláště ze dřevin odolných proti působení větru (s pevným dřevem) např topolů. Podle výsledků měření se na návětrné straně snižuje rychlost větru o 30 – 50 %, a to na vzdálenost 15 – 20 násobku výšky[4].
Psychohygienická a rekreační funkce
Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Dále četné výzkumy ukazují, že pohyb v zeleni a hlavně aktivní pohyb v přírodě, napomáhají k uvolnění nervového přepětí, zeslabují duševní únavu. Funkce psychohygienická je dána mimo jiné genetickou fixací zelené barvy jako barvy klidu. Účinek je možné vysvětlit tím, že příroda člověka odnepaměti obklopovala a zajišťovala jeho existenci. Pocit sounáležitosti člověka s přírodou odedávna vyvolává optimistickou náladu, pocit pohody a celkové spokojenosti (Ondřej, Burian 1992; Jelínková, Ondřej, Velfel 1997 in Nixová, 1998).
Produkce dřevin
Nejkvalitnější sortimenty slouží k výrobě nábytku, hudebních nástrojů, sportovního náčiní nebo pro další speciální aplikace. Sortimenty průměrné kvality se používají po dalším zpracování (rozřezáním na pilách na tzv. řezivo) nejčastěji ve stavebnictví. Ještě nižší nároky jsou kladeny na sortimenty určené pro papírenský průmysl a výrobu celulózy. Konečně nejméně kvalitní dříví je používáno v různých formách (kusové dříví, štěpka, pelety, brikety) jako obnovitelný zdroj energie.
Aktuálně
V aktuálním roce 2019 jsou stromy a jejich význam velice aktuálním tématem. Čím dál častěji se mluví globálním oteplování a změně mikroklimatu na naší planetě zemi a s tím spojenými problémy. V aktuálním roce 2019 došlo ke dvěma obrovským požárům z nichž jeden byl v samotném amazonském pralese kdy samotný požár byl viditelný až s vesmíru. Ke druhému velkému požáru došlo v austrálii
Zajímavosti
Zvýšení hodnoty majetku
Dle empirické studie z Finska vzroste hodnota majetku o 4,9% v případě že do vzdálenosti jednoho kilometru je dostupný městský les[5]. Další zdroje uvádí nárůst hodnoty majetku až o 20%[6]
Odkazy
Reference
Tyrväinen, Liisa; Miettinen, Antti (2000-03-01). "Property Prices and Urban Forest Amenities". Journal of Environmental Economics and Management. 39 (2): 205–223.
Literatura
- ↑ TLAPÁK, Václav; ŠÁLEK, Jan; LEGÁT, Vladimír. Voda v zemědělské krajině. 1. vyd. [s.l.]: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992. ISBN 80-209-0232-5.
- ↑ Jeršovová L. Význam zeleně pro člověka, s příkladem intravilánu města Jičín. [s.l.]: ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, 2009.
- ↑ LUNC, Leonid; BORISOVIČ. Zeleň ve stavbě měst. [s.l.]: SZN - státní zemědělské nakladatelství, 1954.
- ↑ KAVKA, Bohumil; ŠINDELÁŘOVÁ, Jaroslava. Funkce zeleně v životním prostředí. [s.l.]: SZN - státní zemědělské nakladatelství ISBN 07-009-78.
- ↑ TYRVÄINEN, Liisa; MIETTINEN, Antti. Property Prices and Urban Forest Amenities. [s.l.]: Journal of Environmental Economics and Management, 2000.
- ↑ https://depts.washington.edu/hhwb/Thm_Economics.html. [s.l.]: [s.n.]