Význam stromů: Porovnání verzí

Odebráno 5 bajtů ,  30. 11. 2019
m
Bez shrnutí editace
 
Řádek 4: Řádek 4:


===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku===
===Filtrování vzduchu a tvorba kyslíku===
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednou kvalitu vzduchu ve městech.
Zelené rostliny spotřebovávají při fotosyntéze velké množství oxidu uhličitého a vracejí do ovzduší kyslík, potřebný k životu člověka i zvířat. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí. Stromy částečně zbavují vzduch škodlivých plynů (zplodin dopravy a průmyslu) i různých pachů apod. působí tak jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů než je vlastní povrch terénu a uspořádáním povrchu listů. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv (průmyslové provozy, lokální topeniště), proto mohou stromy výrazně zvednout kvalitu vzduchu ve městech.


===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů===
===Zvyšování vlhkosti vzduchu a vyrovnávání teplotních extrémů===
Řádek 74: Řádek 74:
==Nepřátelé stromů==
==Nepřátelé stromů==


=== Odlesňování ===
===Odlesňování===
V aktuálním roce 2019 je velkým tématem ve světě právě [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD odlesňování]. V [https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-muze-za-pozary-v-amazonii-nejen-horko-a-sucho/r~81c635f2c7fa11e9970a0cc47ab5f122/ amazonském pralese] byl zaznamenán rekordní počet požárů založených člověkem, tyto požáry dosahovali takové velikosti že byli možné pozorovat z vesmíru.<ref>{{Citace monografie
V aktuálním roce 2019 je velkým tématem ve světě právě [https://cs.wikipedia.org/wiki/Odles%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD odlesňování]. V [https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-muze-za-pozary-v-amazonii-nejen-horko-a-sucho/r~81c635f2c7fa11e9970a0cc47ab5f122/ amazonském pralese] byl zaznamenán rekordní počet požárů založených člověkem, tyto požáry dosahovali takové velikosti že byli možné pozorovat z vesmíru.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =  
| příjmení =  
Řádek 119: Řádek 119:
}}</ref> a úřady tak doporučili lidem nevycházet ani z domovů.
}}</ref> a úřady tak doporučili lidem nevycházet ani z domovů.


=== Kůrovcová kalamita ===
===Kůrovcová kalamita===
[https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AFrovcov%C3%A1_kalamita_v_%C4%8Cesku Kůrovcová kalamita] v 21. je největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky.
[https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AFrovcov%C3%A1_kalamita_v_%C4%8Cesku Kůrovcová kalamita] v 21. je největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie. Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky.


Řádek 188: Řádek 188:
<references />
<references />


=== Literatura ===
===Literatura===
HURYCH, V. Význam zeleně pro člověka In – Tvorba zeleně (Sadovnictví – Krajinářství). Mělník : Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. 303 s. <nowiki>ISBN 978-80-247-3605-1</nowiki>
HURYCH, V. Význam zeleně pro člověka In – Tvorba zeleně (Sadovnictví – Krajinářství). Mělník : Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011. 303 s. <nowiki>ISBN 978-80-247-3605-1</nowiki>


1 550

editací