Vývoj Evropské unie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 40 bajtů ,  15. 5. 2016
m
bez shrnutí editace
(+ link na EP)
mBez shrnutí editace
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{aktualizovat}}
{{upravit}}
[[Soubor:800px-Flag of Europe svg.png|150px|right|Evropská vlajka]]
[[Soubor:800px-Flag of Europe svg.png|150px|right|Evropská vlajka]]


Řádek 59: Řádek 61:
Evropská společenství procházela vývojem, odrážejícím ekonomické i politické problémy. Objevily se snahy o vytvoření nejen ekonomické ale i politické integrace. Vývoj ES ukazuje, jak se z této původně především na obchodní otázky zaměřené nadnárodní organizace postupně stává významný subjekt na mezinárodním poli, a to nejen v otázkách obchodních.
Evropská společenství procházela vývojem, odrážejícím ekonomické i politické problémy. Objevily se snahy o vytvoření nejen ekonomické ale i politické integrace. Vývoj ES ukazuje, jak se z této původně především na obchodní otázky zaměřené nadnárodní organizace postupně stává významný subjekt na mezinárodním poli, a to nejen v otázkách obchodních.


Smlouva o založení EHS byla postupně několikrát novelizována. Všechny její změny znamenaly stále těsnější integraci, jež se projevovala postupným rozšiřováním sféry aktivit Společenství, posilováním role [[Evropská parlament|Evropského parlamentu]] (jenž se postupně stal orgánem, který v řadě oblastí dnes rozhoduje spolu s Radou) důležitými změnami ve způsobu rozhodování o opatřeních Společenství apod. Zásadní změny v tomto směru přinesl Jednotný evropský akt (účinný od roku 1987), Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva (účinná od roku 1993), Amsterodamská smlouva (účinná od roku 1999) a Smlouva z Nice (účinná od roku 2003).
Smlouva o založení EHS byla postupně několikrát novelizována. Všechny její změny znamenaly stále těsnější integraci, jež se projevovala postupným rozšiřováním sféry aktivit Společenství, posilováním role [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] (jenž se postupně stal orgánem, který v řadě oblastí dnes rozhoduje spolu s Radou) důležitými změnami ve způsobu rozhodování o opatřeních Společenství apod. Zásadní změny v tomto směru přinesl Jednotný evropský akt (účinný od roku 1987), Smlouva o Evropské unii neboli Maastrichtská smlouva (účinná od roku 1993), Amsterodamská smlouva (účinná od roku 1999) a Smlouva z Nice (účinná od roku 2003).


Zcela nový prvek v procesu integrace představovala Maastrichtská smlouva. Založila EU, která spočívá na třech pilířích:
Zcela nový prvek v procesu integrace představovala Maastrichtská smlouva. Založila EU, která spočívá na třech pilířích:
Řádek 69: Řádek 71:
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.


EU má dnes jednotnou institucionální strukturu. Jejími orgány jsou Evropská rada, [[Evropský parlament]], Rada, [[Evropská komise]], Evropský soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Jednotné občanství EU je subsidiární ve vztahu k občanství jednotlivých členských států. Maastrichtská smlouva dala rovněž základ vzniku jednotné evropské měny – Euru.
EU má dnes jednotnou institucionální strukturu. Jejími orgány jsou Evropská rada, [[Evropský parlament]], Rada, [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]], Evropský soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Jednotné občanství EU je subsidiární ve vztahu k občanství jednotlivých členských států. Maastrichtská smlouva dala rovněž základ vzniku jednotné evropské měny – Euru.


Významným krokem se pro EU měla stát Smlouva o Ústavě pro Evropu. Měla sjednotit nepřehledné zakládací smlouvy EU v jeden dokument a do určité míry vytvořit předpoklady pro ještě těsnější vazby mezi členskými státy. Hlavními novými prvky, které návrh Ústavy EU přinášel, bylo zejména zavedení právní subjektivity EU (kterou zatím mají pouze evropská společenství), vytvoření funkce ministra zahraničí odpovědného za zahraniční a bezpečnostní politiku EU, posílení postavení parlamentů členských států, výslovné zakotvení základních zásad demokratického rozhodování. Do Smlouvy o Ústavě pro Evropu byla také začleněna Charta základních lidských práv.
Významným krokem se pro EU měla stát Smlouva o Ústavě pro Evropu. Měla sjednotit nepřehledné zakládací smlouvy EU v jeden dokument a do určité míry vytvořit předpoklady pro ještě těsnější vazby mezi členskými státy. Hlavními novými prvky, které návrh Ústavy EU přinášel, bylo zejména zavedení právní subjektivity EU (kterou zatím mají pouze evropská společenství), vytvoření funkce ministra zahraničí odpovědného za zahraniční a bezpečnostní politiku EU, posílení postavení parlamentů členských států, výslovné zakotvení základních zásad demokratického rozhodování. Do Smlouvy o Ústavě pro Evropu byla také začleněna Charta základních lidských práv.
Řádek 94: Řádek 96:
*[http://en.wikipedia.org/wiki/European_integration European integration na anglické Wikipedii]
*[http://en.wikipedia.org/wiki/European_integration European integration na anglické Wikipedii]


{{upravit}}
[[Kategorie:Evropská unie]]
[[Kategorie:Evropská unie]]
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu