Vývoj Evropské unie: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  14. 5. 2016
m
Nahrazení textu „Evropská komise“ textem „Evropská komise
(+aktualizovat)
m (Nahrazení textu „Evropská komise“ textem „Evropská komise“)
Řádek 71: Řádek 71:
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.
3. policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.


EU má dnes jednotnou institucionální strukturu. Jejími orgány jsou Evropská rada, [[Evropský parlament]], Rada, [[Evropská komise]], Evropský soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Jednotné občanství EU je subsidiární ve vztahu k občanství jednotlivých členských států. Maastrichtská smlouva dala rovněž základ vzniku jednotné evropské měny – Euru.
EU má dnes jednotnou institucionální strukturu. Jejími orgány jsou Evropská rada, [[Evropský parlament]], Rada, [[w:cs:Envropská komise|Evropská komise]], Evropský soudní dvůr, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. Jednotné občanství EU je subsidiární ve vztahu k občanství jednotlivých členských států. Maastrichtská smlouva dala rovněž základ vzniku jednotné evropské měny – Euru.


Významným krokem se pro EU měla stát Smlouva o Ústavě pro Evropu. Měla sjednotit nepřehledné zakládací smlouvy EU v jeden dokument a do určité míry vytvořit předpoklady pro ještě těsnější vazby mezi členskými státy. Hlavními novými prvky, které návrh Ústavy EU přinášel, bylo zejména zavedení právní subjektivity EU (kterou zatím mají pouze evropská společenství), vytvoření funkce ministra zahraničí odpovědného za zahraniční a bezpečnostní politiku EU, posílení postavení parlamentů členských států, výslovné zakotvení základních zásad demokratického rozhodování. Do Smlouvy o Ústavě pro Evropu byla také začleněna Charta základních lidských práv.
Významným krokem se pro EU měla stát Smlouva o Ústavě pro Evropu. Měla sjednotit nepřehledné zakládací smlouvy EU v jeden dokument a do určité míry vytvořit předpoklady pro ještě těsnější vazby mezi členskými státy. Hlavními novými prvky, které návrh Ústavy EU přinášel, bylo zejména zavedení právní subjektivity EU (kterou zatím mají pouze evropská společenství), vytvoření funkce ministra zahraničí odpovědného za zahraniční a bezpečnostní politiku EU, posílení postavení parlamentů členských států, výslovné zakotvení základních zásad demokratického rozhodování. Do Smlouvy o Ústavě pro Evropu byla také začleněna Charta základních lidských práv.