Výběrový experiment: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
[[Výběrový experiment]] (Choice Experiment, CE)  
[[Výběrový experiment]] (Choice Experiment, CE)  
je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti).  K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů.
je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti).  K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů.
(Alpizar et al., 2001)  
(Alpizar et al., 2001) <ref name="Using Choice Experiments for Non-Market Valuation">ALPIZAR, Francisco; CARLSSON, Fredrik; MARTINSSON, Peter: Using Choice Experiments for Non-Market Valuation, Springer Netherlands, 1998</ref>


Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu.
Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu.

Verze z 8. 6. 2010, 07:11


Definice

Výběrový experiment (Choice Experiment, CE) je metoda používaná při ekonomickém hodnocení netržních (např. environmentálních) statků nebo environmentálních škod. Výsledkem tohoto hodnocení nemusí být vždy pouze finanční vyjádření hodnoty statku, výstupem může být i jeho požadovaný stav (např. rozhodování o způsobu využití nějaké oblasti). K rozšíření této metody došlo zejména s potřebou posuzování veřejných projektů. (Alpizar et al., 2001) [1]

Podstatou výběrového experimentu je zkoumání respondentovy hypotetické ochoty platit (platby neprobíhají reálně) za statky hodnocené v průzkumu. Spolu s dalšími obdobnými metodami (podmíněné srovnávání, podmíněné bodování, párové srovnání) patří výběrový experiment mezi varianty výběrového modelování, které je podskupinou metod vyjádřených preferencí.

Základní postupy výběrového experimentu byly zpracovány Jordanem J. Louvierem, Davidem A. Hensherem a G. Woodworthem na počátku osmdesátých let dvacátého století (Hanley et al., 2007, s. 341).

Příprava metody

Příprava výběrového experimentu zahrnuje 4 fáze (Alpizar et al., 2001):

  • Definice relevantních atributů a jejich úrovní

Zkoumání obdobných předchozích studií, výběr vhodných atributů (nejlépe charakterizujících statek), zaměření na ty, které budou pravděpodobně nejvýznamněji ovlivňovat volby respondenta. V této fázi jsou také vybírány vhodné minimální a maximální úrovně těchto atributů, při jejich určování je kladen důraz na realističnost. Mezi atributy je vždy zařazena i cena statku.

  • Návrh experimentu

Tato fáze je zaměřena na principy, jak vhodně kombinovat různé úrovně atributů v rámci jednotlivých obměn nabízených statků a jak vhodně kombinovat varianty statků předkládaných respondentovi.

  • Tvorba dotazníků

Určení počtu dotazníkových listů předkládaných respondentovi, volba vhodného množství předkládaných variant statku na jednom dotazníkovém listu (obvykle 2 - 4) a výběr atributů varianty popisujících (max. 4 – 5).

  • Výběr respondentů

Výběr respondentů je ovlivněn předmětem výzkumu. S ohledem na něj může být zvolen reprezentativní vzorek populace nebo např. pouze skupina respondentů mající nějaký společný znak.


Dotazníkové listy jsou předkládány respondentovi, který volí mezi předloženými alternativami, jednou z možností je vždy i zachování stávající alternativy (za nulovou cenu). (Dvořák et al., 2007)

Z výsledků výběrového experimentu lze získat jak respondentovu ochotu platit za každý atribut, tak i mezní hodnoty nepeněžních atributů. Přesnost výsledků závisí zejména na preciznosti návrhu experimentu a na jeho přizpůsobení pro konkrétní situaci.

Výběrový experiment je oproti ostatním metodám výběrového modelování odolnější proti strategickému chování respondenta. Tato odolnost je daná vyšším počtem alternativ a úrovní atributů, ze kterých vybírá.

Praktická aplikace: Výběrový experiment byl aplikován např. v projektu ve Velké Británii, jehož cílem byl odhad dopadů možných změn v lesích, způsobených změnou v jejich správě.


Zdroje


  • ADAMOWICZ, Vic; HANLEY, Nick; WRIGHT, Robert. Using choice experiments to value the environment. 1998. Environmental and Resource Economics 11:413-428.
  • ALPIZAR, Francisco; CARLSSON, Fredrik; MARTINSSON, Peter. Using Choice Experiments for Non-Market Valuation. Using Choice Experiments for Non-Market Valuation. [s.l.] : Springer Netherlands, 1998 [cit. 2010-04-06]. Dostupné z WWW: <http://home.wlu.edu/~caseyj/spring2009/hanleyformatpaper.pdf>. ISSN 1573-1502.
  • DVOŘÁK, Antonín, et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. Praha : Oeconomica, 2007. 195 s.
  • HANLEY, Nick; SHOGREN, Jason; WHITE, Ben. Environmental Economics: In Theory and Practice. Hampshire : Palgrave Macmillan, 2006. 395 s.
  • ŠAUER, Petr. Introductions to Environmental Economics and Policy With Economic Lab Experiments and Class Exercises. Praha : Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 2007. 224 s.
  1. ALPIZAR, Francisco; CARLSSON, Fredrik; MARTINSSON, Peter: Using Choice Experiments for Non-Market Valuation, Springer Netherlands, 1998