Uhlíková stopa letecké dopravy

Z Enviwiki
Verze z 28. 3. 2020, 09:59, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kondenzační stopy za letadlem

Za pomoci letadel se denně přepravuje okolo 9,5 miliónu lidí. Na světě existuje více jak 49 000 letišť, což znamená průměrně 237 letišť v každém státě, za předpokladu, že je na světe 206 států. Každou sekundu se ve vzdušném prostoru pohybuje okolo 4 000 letadel, která převážejí zhruba 61 000 cestujících. Počet přepravených pasažéru se v porovnání s rokem 2005 více než zdvojnásobil. Tento nárůst je způsoben modernizací letadel, díky čemuž vzrostla průměrná vzdálenost letu o 16 % ale také změnou interiéru letadel, díky které je možné přepravovat větší množství cestujících v rámci jednoho letu. Celkový nárůst letů z nebo do Evropy ale také růst tzv. nízkonákladových letů, které za posledních 15 let vzrostly o více jak 20 %.[1]

Podle dalších odhadů vzroste celkový počet letů z nebo do Evropy v roce 2040 až na 16,1 miliónů denně, což je tedy skoro dvojnásobek dnešních hodnot.

Tyto stále stoupající čísla však mají také negativní dopad, konkrétně na klima, životní prostředí a lidské zdraví, což je způsobeno mj. zvyšováním hlukové zátěže. V sektoru letecké dopravy se díky rostoucím číslům očekává nárůst emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, mezi které patří například oxid uhličitý (CO2) a oxidy dusíku. V současné době má letecká doprava 12% podíl na celkových emisích CO2. Podle studie Evropského parlamentu bude letecký sektor v roce 2050 odpovědný až za 22 % celosvětových emisí CO2.[2]

Uhlíková stopa[editovat | editovat zdroj]

Uhlíková stopa udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. Tato stopa se dělí ještě na přímou a nepřímou. V dopravě je přímá stopa dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Nepřímá představuje těžbu surovin, výrobu, přepravu či likvidaci výrobku, např. dopravního prostředku (letadla).[3]

Podle údajů vyplývajících z rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, vzrostly emise CO2 v rámci evropských letů z 88 miliónů tun na 171 miliónu tun za rok a to během 26 let (1990–2016).[1]

Jeden cestující během krátkého letu (do 463 km) po Evropě vyprodukuje celkem 257 g CO2 na jeden kilometr. V případě letů nad 463 km je to cca 148g/km.[4]

Podle jedné německé studie je ekologická stopa, zanechaná jedním cestujícím v důsledku dálkového letu, stejná jako znečištění, které způsobí motorista za 2 měsíce. V praxi to znamená, že zaoceánský let Paříž–New York ekonomickou třídou vyprodukuje zhruba 381kg CO2 na jednoho cestujícího.[5]

V případě letu Praha–Bergamo (Milán), je produkce CO2 za zpáteční let cca 145 kg na jednoho cestujícího. Za předpokladu, že v letadle cestuje 150 cestujících, je produkce CO2 za zpáteční let celkem 21 750kg.[6] Pokud bychom 150 cestujících vypravili do Bergama automobilem, potřebovali bychom zhruba 40 automobilů (4 cestující na 1 auto). Automobil jedoucí na benzín s průměrnou spotřebou 7 litrů na 100 km vyprodukuje během cesty 152 kg CO2, což v případě 40 automobilů představuje 6 000kg CO2, tedy 12 000kg CO2 s cestou zpět.[7] Pokud tedy nepotřebujeme být v Miláně během 2 hodin, je 8 hodinová cesta automobilem v případě produkce CO2. téměř 2 x šetrnější.

(Pro zajímavost, celá cesta automobilem by nás vyšla zhruba na 4 000 korun (pouze pohonné hmoty), kdežto ceny letenek se díky nízkonákladovým aeroliniím pohybují klidně okolo 400 korun za zpáteční let.)

Radiační působení emisí z letectví

Další negativní vlivy letecké dopravy[editovat | editovat zdroj]

Často je poukazováno, že uhlíková stopa letecké dopravy není zase až o tolik větší, než uhlíková stopa při cestování autem. Emise CO2 však nejsou jediným negativním vlivem letectví, je třeba brát v úvahu komplexní environmentální dopady letectví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 European aviation environmental report 2019.. [Luxembourg]: [s.n.] 1 online resource (107 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-92-9210-214-2, ISBN 92-9210-214-1. OCLC 1137372013 
  2. Zaměřeno na leteckou a vodní dopravu a lodní přepravu. Parametr "periodikum" je povinný! . Dostupné online [cit. 2020-03-27]. (česky) 
  3. Dva zelenáči [online]. 2019-02-14 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. lipasto.vtt.fi [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  5. AAMAAS, Borgar; BORKEN-KLEEFELD, Jens; PETERS, Glen P.. The climate impact of travel behavior: A German case study with illustrative mitigation options. Environmental Science & Policy. 2013-11, roč. 33, s. 273–282. Dostupné online [cit. 2020-03-27]. DOI:10.1016/j.envsci.2013.06.009. (anglicky) 
  6. ICAO Carbon Emissions Calculator. www.icao.int [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  7. Greentripper. www.greentripper.org [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]