Uhlíková stopa letecké dopravy: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „Uhlíková stopa letecké dopravy Za pomoci letadel se denně přepravuje okolo 9,5 miliónu lidí. Na světě existuje více jak 49 000 letišť, což z…“)
 
Řádek 74: Řádek 74:
 
<references />
 
<references />
 
<br />
 
<br />
 +
 +
[[Kategorie:Sport a životní prostředí]]

Verze z 28. 3. 2020, 09:48

Uhlíková stopa letecké dopravy

Za pomoci letadel se denně přepravuje okolo 9,5 miliónu lidí. Na světě existuje více jak 49 000 letišť, což znamená průměrně 237 letišť v každém státě, za předpokladu, že je na světe 206 států. Každou sekundu se ve vzdušném prostoru pohybuje okolo 4 000 letadel, která převážejí zhruba 61 000 cestujících. Počet přepravených pasažéru se v porovnání s rokem 2005 více než zdvojnásobil. Tento nárůst je způsoben modernizací letadel, díky čemuž vzrostla průměrná vzdálenost letu o 16 % ale také změnou interiéru letadel, díky které je možné přepravovat větší množství cestujících v rámci jednoho letu. Celkový nárůst letů z nebo do Evropy ale také růst tzv. nízkonákladových letů, které za posledních 15 let vzrostly o více jak 20 %.[1]

Podle dalších odhadů vzroste celkový počet letů z nebo do Evropy v roce 2040 až na 16,1 miliónů denně, což je tedy skoro dvojnásobek dnešních hodnot.

Tyto stále stoupající čísla však mají také negativní dopad, konkrétně na klima, životní prostředí a lidské zdraví, což je způsobeno mj. zvyšováním hlukové zátěže. V sektoru letecké dopravy se díky rostoucím číslům očekává nárůst emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, mezi které patří například oxid uhličitý (CO2) a oxidy dusíku. V současné době má letecká doprava 12% podíl na celkových emisích CO2. Podle studie Evropského parlamentu bude letecký sektor v roce 2050 odpovědný až za 22 % celosvětových emisí CO2.[2]

Uhlíková stopa

Uhlíková stopa udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. Tato stopa se dělí ještě na přímou a nepřímou. V dopravě je přímá stopa dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Nepřímá představuje těžbu surovin, výrobu, přepravu či likvidaci výrobku, např. dopravního prostředku (letadla).[3]

Podle údajů vyplývajících z rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, vzrostly emise CO2 v rámci evropských letů z 88 miliónů tun na 171 miliónu tun za rok a to během 26 let (1990–2016).[1]

Jeden cestující během krátkého letu (do 463 km) po Evropě vyprodukuje celkem 257 g CO2 na jeden kilometr. V případě letů nad 463 km je to cca 148g/km.[4]

Podle jedné německé studie je ekologická stopa, zanechaná jedním cestujícím v důsledku dálkového letu, stejná jako znečištění, které způsobí motorista za 2 měsíce. V praxi to znamená, že zaoceánský let Paříž–New York ekonomickou třídou vyprodukuje zhruba 381kg CO2 na jednoho cestujícího.[5]

V případě letu Praha–Bergamo (Milán), je produkce CO2 za zpáteční let cca 145 kg na jednoho cestujícího. Za předpokladu, že v letadle cestuje 150 cestujících, je produkce CO2 za zpáteční let celkem 21 750kg.[6] Pokud bychom 150 cestujících vypravili do Bergama automobilem, potřebovali bychom zhruba 40 automobilů (4 cestující na 1 auto). Automobil jedoucí na benzín s průměrnou spotřebou 7 litrů na 100 km vyprodukuje během cesty 152 kg CO2, což v případě 40 automobilů představuje 6 000kg CO2, tedy 12 000kg CO2 s cestou zpět.[7] Pokud tedy nepotřebujeme být v Miláně během 2 hodin, je 8 hodinová cesta automobilem v případě produkce CO2. téměř 2 x šetrnější.

(Pro zajímavost, celá cesta automobilem by nás vyšla zhruba na 4 000 korun (pouze pohonné hmoty), kdežto ceny letenek se díky nízkonákladovým aeroliniím pohybují klidně okolo 400 korun za zpáteční let.)

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 European aviation environmental report 2019.. [Luxembourg]: [s.n.] 1 online resource (107 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-92-9210-214-2, ISBN 92-9210-214-1. OCLC 1137372013 
  2. Zaměřeno na leteckou a vodní dopravu a lodní přepravu. Parametr "periodikum" je povinný! . Dostupné online [cit. 2020-03-27]. (česky) 
  3. Dva zelenáči [online]. 2019-02-14 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. lipasto.vtt.fi [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  5. AAMAAS, Borgar; BORKEN-KLEEFELD, Jens; PETERS, Glen P.. The climate impact of travel behavior: A German case study with illustrative mitigation options. Environmental Science & Policy. 2013-11, roč. 33, s. 273–282. Dostupné online [cit. 2020-03-27]. DOI:10.1016/j.envsci.2013.06.009. (anglicky) 
  6. ICAO Carbon Emissions Calculator. www.icao.int [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  7. Greentripper. www.greentripper.org [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.