Udržitelné bydlení: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m (Admin přesunul stránku Jak prosazovat udržitelné bydlení u jednotlivců? na Udržitelné bydlení bez založení přesměrování)
Řádek 166: Řádek 166:
 
| datum přístupu = 2020-11-15
 
| datum přístupu = 2020-11-15
 
}}
 
}}
 +
{{MAS}}

Verze z 1. 2. 2021, 09:03

Podzemní nádrž na pitnou vodu

Bydlení a jeho funkce

Kromě základních fyziologických potřeb, které bydlení člověku mj. umožňuje (jako je např. spánek, možnost zpracování potravy či osobní hygiena), poskytuje bydlení také bezpečí, soukromí, jistotu a místo pro seberealizaci. Bydlení hraje také významnou roli při začleňování jedinců do společnosti, jelikož je místem pro učení, výchovu dětí, navazování vztahů, ale také atributem určujícím sociální status. To je z hlediska udržitelného bydlení podstatné – sama definice bydlení totiž akcentuje jeho sociální rozměr.[1]

Udržitelné bydlení v kontextu udržitelného rozvoje

Udržitelné bydlení je zpravidla chápáno jako součást širšího konceptu či strategie udržitelného rozvoje. Bývalo proto pojímáno úzce a omezovalo se zejména na ekologické stavby pro bydlení. Pozornost byla směřována do oblasti environmentální udržitelnosti a hlavním principem nově navrhovaných udržitelných staveb tak bylo šetření přírodními zdroji – materiály a energiemi.[1]

Jeden ze základních textů udržitelného rozvoje je dokument Agenda 21, který uvádí jako jeden z cílů podporu udržitelného rozvoje lidských sídel: „Celkovým cílem pro lidská sídla je zlepšit sociální, ekonomickou a environmentální kvalitu lidských sídel a životního a pracovního prostředí všech lidí, především městské a venkovské chudiny. Takovéto zlepšení by mělo být založeno na technické spolupráci, na partnerství mezi státním, soukromým a komunitním sektorem a na účasti komunit a skupin zvláštního zájmu, jako jsou ženy, domorodí lidé, staří a invalidé, na procesu rozhodování.“[2]

V rámci kapitoly podpory udržitelného rozvoje lidských sídel jsou zahrnuty následující programové oblasti:[2]

(a) zajištění adekvátního přístřeší pro všechny;

(b) zlepšení řízení lidských sídel;

(c) podpora plánování a řízení udržitelného využívání území;

(d) podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizace a nakládání s pevnými odpady;

(e) podpora udržitelných energetických a dopravních systémů v lidských sídlech;

(f) podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám;

(g) podpora udržitelného stavebního průmyslu;

(h) podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel.

Možnosti státní podpory

Stát v současnosti poskytuje podpory zaměřené na podporu udržitelnosti v oblasti bydlení v těchto oblastech:

  • Nová zelená úsporám: program pro podporu renovace domů a výstavby nových nízkoenergetických a pasivních domů, více informací[3]
  • Dešťovka: podporu akumulaci dešťové vody pro zálivku zahrady a splachování WC u nových domů[4]
  • Kotlíkové dotace: podporují výměnu kotle na pevná paliva s ručním přikládáním za nový, ekologický zdroj tepla.[5]
  • Velká dešťovka: program pro města a obce v boji se suchem, sběr dešťové vody pro zálivku městské zeleně a pro opatření související s povodněmi.[6]

Cirkulární budovy jako nový trend v bydlení

Cirkulární budovy jsou především energeticky úsporné budovy. Takové budovy jsou energeticky soběstačné, spotřebovávají minimum nových zdrojů a neprodukují téměř žádné emise. Cirkulární budovy jsou například i modulární stavby, které se dají přemístit, když už nejsou v dané lokalitě potřebné, nebo naopak rozšířit. Tento koncept je ideální například pro školky, neboť může reagovat na demografický vývoj v dané lokalitě. Cirkulární budovy jsou zároveň chytré budovy, které umí efektivně měřit svou spotřebu, mají rekuperaci tepla, zadržují dešťovou vodu a měří jednotlivé procesy tak, že ze získaných dat lze vycházet při dalších inovacích. Používání chytrých technologií dokáže významně zlepšit kvalitu vnitřního prostředí a komfortu uživatelů budov.[7][8]

Nejenže lze při výstavbě nebo rekonstrukci budov využívat druhotných zdrojů, ale při samotném návrhu je dobré myslet na to, že budova může být bankou cenných materiálů v případě její demolice v budoucnu. Technologie, které umožňují druhotné stavební materiály využívat, existují a dokonce mohou stavbu významně zlevnit. Získání takovýchto zdrojů je pak důležité zajistit při demolici, při které se na rozdělení na jednotlivé druhy materiálů musí myslet.[7][8]

Jak prosadit udržitelné bydlení?

Hlavními prioritami, které by vedly k prosazení udržitelného bydlení, jsou:[9]

a) vzdělání uživatelů bydlení,

b) poskytnutí adekvátních nástrojů hodnotících udržitelnost.

Kombinace uvedených priorit umožní uživatelům rozpoznat správná rozhodnutí při tvorbě kvalitního, účelného bydlení, které je základem pro dlouhodobě udržitelné sídelní prostředí. Vzdělání obyvatel v oblasti udržitelnosti sídel je v kolébce, avšak v ČR již působí několik iniciativ a spolků. Co se týče hodnotících nástrojů, v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy je veden výzkum, který by mohl k problematice výrazně přispět a zároveň poskytnout metodu pro hodnocení udržitelnosti bydlení v kontextu České republiky. Vedlejším výstupem výzkumu je kalkulačka hodnotící udržitelnost bydlení v ČR.[9]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 ADAMEC, J.; A KOL. Udržitelné bydlení v kontextu Ženevské charty [online]. Urbanismus a územní rozvoj, 2019 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  2. 2,0 2,1 Agenda 21 - Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel. www.mzp.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  3. Nová zelená úsporám – Dotace pro úsporné bydlení. www.novazelenausporam.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  4. Dotace Dešťovka. www.dotacedestovka.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  5. Kotlíkové dotace - 3. výzva. www.sfzp.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  6. ČR, MŽP. Program velká Dešťovka: MŽP na boj se suchem ve městech a obcích uvolňuje další miliardu. http:// [online]. 2020-02-04 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (cz) 
  7. 7,0 7,1 PEŠKOVÁ, Michala. euractiv.cz [online]. 2020-03-09 [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  8. 8,0 8,1 CENTRUM PASIVNÍHO DOMU. Co je pasivní dům?. www.pasivnidomy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  9. 9,0 9,1 ADAMEC, J. Hodnocení udržitelnosti bydlení aneb jak učinit správné rozhodnutí. pronasdum.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Ekologické bydlení – Ekologie, nízkoenergetické bydlení, zelená energie, solární elektrárny [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  • CENTRUM PASÍVNÍHO DOMU. Centrum pasivního domu - Pasivnidomy.cz. www.pasivnidomy.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 
  • Dřevostavby Biskup | Nulový dům. www.drevostavbybiskup.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  • DESIGN, MASTER. Co je to nízkoenergetický, pasivní a nulový dům? | MD architekti. MASTER DESIGN - architekti Praha, Olomouc, Ostrava [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  • Hodnocení udržitelnosti bydlení aneb jak učinit správné rozhodnutí. pronasdum.cz [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 
  • Ekologická architektura v České republice. TZB-info [online]. [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. (česky) 


Logo TACR.png



Tato stránka vznikla, či byla výrazně rozšířena v rámci projektu „Udržitelný rozvoj na místní úrovni – propojení teorie a praxe“, podpořeného v letech 2019–2022 Technologickou agenturou České republiky. Podrobnosti o projektu.