Udržitelná výroba oblečení

Organická bavlna

Textilní průmysl a dopady na životní prostředíEditovat

Textilní průmysl je ekonomicky zásadním průmyslovým odvětvím. Zaměstnává globálně téměř 40 milionů lidí a pro jeho potřebu je nutné vyrobit zhruba 90 milionů tun nových materiálů ročně bez toho, aby bylo jakkoli zajištěno jejich zpětné využití. Textil patří spolu s elektronikou ke komoditám, jejichž nově vyrobené množství stoupá, zatímco životnost klesá.[1]

Výroba textilu má mnoho negativních vlivů v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.[2]

Výroba oblečení má mnoho vedlejších efektů, které mají široké socio-ekonomické, environmentální a kulturní dopady. Kromě pozitivních jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zejména v chudých oblastech, přináší množství negativních dopadů, zejména co se týče znečisťování životního prostředí a poškozování lidského zdraví. Nejzásadnějšími negativními dopady jsou dopady na znečistění vody a produkce emisí CO2.

Jednou z cest, jak se vymanit ze zrychleného koloběhu výroby a užití věcí je cesta k udržitelnému způsobu výroby a využití oblečení.

 
Udržitelná móda

Udržitelnost ve výrobě oblečeníEditovat

Nový trendem ve výrobě oblečení je zaměření na udržitelné materiály. Důležité je hledání nových materiálových zdrojů, jakými můžou být udržitelné vlákna, např. vlákna z pomerančů (zejména v Itálii), organických materiálů jako např. viskóza, nebo výroba vláken pomocí umělé kůže z ananasu.[3]

Přístup globálních výrobcůEditovat

Na summitu G7 (srpen 2019) představilo 32 světových značek vlastní iniciativu, tzv. Fashion pact – do roku 2050 chtějí dosáhnout několika cílů v environmentální oblasti v textilním průmyslu ve třech klíčových oblastech: zastavení globálního oteplování, obnovení biodiverzity a ochrana oceánů. Konkrétními cíli je např. udržet globální oteplování pod 1,5°C, do roku 2030 nepoužívat jednorázové plasty při balení, podpořit inovace v mikroplastech, regenerativní přístupy k půdě a polím, používání udržitelných zdrojů surovin, a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Závazek přijetí nové odpovědné strategie od r. 2020 si uložily značky Adidas (obuv vyrobená jen z recyklovaných plastů), Calzedonia, HM,  Nike, Gap, Geox, Mango, Hermes, Nordstrom, ale i módní ikony jako Armani, Karl Lagerfeld, Stella McCartney, Prada, Ralph Lauren, atd.[4]

Udržitelnost ve spotřebě oblečeníEditovat

Vhodnou cestou, jak se dostat z koloběhu výroby nového oblečení je pro spotřebitele zejména omezení nákupu nového oblečení; dále využití lokálních zdrojů a zajištění lokální produkce; příznivé je také další využití formou textilních výrobků formou tzv. upcyclingu/downcyclingu nebo nejběžnější formou – recyklací oblečení.

  1. Recyklace: znamená, že se starý výrobek nebo odpadní materiál, který vznikl ve výrobě, zpracuje za účelem stejné výroby nebo použití; nejběžnějším příkladem je tříděný papír, který se zpracuje na recyklovaný papír.[5] Recyklace oblečení je běžně chápána jako jeho sběr do popelnice pro textil a využití např. na charitativní účely.
  2. Upcyklace: je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty s lepší kvalitou, a to s ohledem na zlepšování životního prostředí (tj. starý výrobek nekončí na skládce). Nový výrobek by měl přinést větší užitek, než měl ten starý. S upcyklací se setkáváme v umění, hudbě, ale i ve stavebním a módním průmyslu.[6]
  3. Downcyklace: pojem downcyklace tak odkazuje k opakovanému použití nepotřebného výrobku a snižování objemu odpadu. Downcyklace je pojem pro recyklaci oblečení, tedy proces, kdy se oblečení (ve stadiu svého životného cyklu, kdy se stává odpadem) znovu využije.

Tipy pro každého z násEditovat

Celkově je potřebné změnit přístup k oblečení, a to v tom smyslu, že se jedná o vzácné zboží, víc pečovat o své oblečení, méně nakupovat (nesnažit se nakoupit v akcích co nejvíce), vyhledávat možnosti výměny oblečení a recyklovat/darovat oblečení lidem, kteří ho potřebují.

Základní aktivity, které zmůže jednotlivec:

  • Omezit nákupy oblečení: začít žít skromněji, minimalisticky
  • Starat se o oblečení: naučit se šít, nebo si najít švadlenku pro drobné úpravy oblečení
  • Využit swap oblečení: výměna oblečení mezi rodinou, kamarády i cizími lidmi, na Facebooku jsou speciální swap skupiny nebo může být jako veřejná akce pořádaná ve vybranou dobu na vybraném místě (přinesete vlastní nepoužívané oblečení a vyměníte za jiné)
  • Recykovat/darovat oblečení: – do kontejnerů k tomu určených nebo darovat přímo na charitu, do dětských domovů, azylových zařízení
  • Vyhledávat udržitelné způsoby výroby oblečení: preferovat domácí lokální/etické oblečení (před masovou produkcí z Asie), najít si lokálního krejčího, zajímat se o původ oblečení

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. TEXTIL | TŘÍDĚNÍODPADU.CZ. trideniodpadu [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. JANDUSOVÁ, M. Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí | Průmyslová ekologie. www.prumyslovaekologie.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. JONÁŠOVÁ, Soňa. Zajímej.se [online]. 2019-05-15 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. The Fashion Pact. The Fashion Pact [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (italsky) 
  5. DOSTÁLOVÁ, JANA. Start-up projekt zaměřený na upcyklaci textilního materiálu.. Parametr "periodikum" je povinný! 2019-06-07. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. (česky) 
  6. Wikipedie: Upcyklace. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) Page Version ID: 18117290. 

Související stránkyEditovat

Externí odkazyEditovat