Udržitelná výroba oblečení: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
(→‎Odkazy: + související stránky)
Řádek 88: Řádek 88:


===Související stránky===
===Související stránky===
* [[Oblečení s menšími dopady na životní prostředí]]
 
* [[Udržitelná móda]]
*[[Oblečení s menšími dopady na životní prostředí]]
* [[Environmentálně příznivá výroba sportovního oblečení]]  
*[[Udržitelná móda]]
* [[Nebezpečné látky ve sportovním oblečení]]
*[[Environmentálně příznivá výroba sportovního oblečení]]
*[[Nebezpečné látky ve sportovním oblečení]]


===Externí odkazy===
===Externí odkazy===
1.Institut cirkulární ekonomiky:  <nowiki>https://zajimej.se/</nowiki>


2.Global fashion agenda: <nowiki>http://globalfashionagenda.com/wp-content/uploads/2017/05</nowiki>
* [https://zajimej.se/ Institut cirkulární ekonomiky]


3.InOdpady: www.inodpady.cz
* [http://globalfashionagenda.com/wp-content/uploads/2017/05 Global fashion agenda]


4.Ukliďme Česko. Aplikace Kam s ním: <nowiki>https://www.kamsnim.cz/categories/textil?lat=49.8468949&lng=15.5558695</nowiki>
* [http://www.inodpady.cz InOdpady]


* [https://www.kamsnim.cz/categories/textil? Ukliďme Česko. Aplikace Kam s ním]: lat=49.8468949&lng=15.5558695
<references />
<references />

Verze z 4. 11. 2020, 17:08

Textilní průmysl a dopady na životní prostředí

Textilní průmysl je ekonomicky zásadním průmyslovým odvětvím. Zaměstnává globálně téměř 40 milionů lidí a pro jeho potřebu je nutné vyrobit zhruba 90 milionů tun nových materiálů ročně bez toho, aby bylo jakkoli zajištěno jejich zpětné využití. Textil patří spolu s elektronikou ke komoditám, jejichž nově vyrobené množství stoupá, zatímco životnost klesá.[1]

Výroba textilu má mnoho negativních vlivů v průběhu celého životního cyklu: od pěstování surovin, přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, i odpady a jejich odstranění. V důsledku pěstování bavlny se mění podnebí, ubývá pitné vody a dochází k likvidaci živých organismů. Při výrobě se spotřebovává voda, ta se znečišťuje a vzniká tak velké množství odpadních vod. Produkuje se odpad, kterými jsou odstřižky, odpad z postřihování a česání, textilní prach či zbytky barviv nebo impregnačních roztoků.[2]

Výroba oblečení má mnoho vedlejších efektů, které mají široké socio-ekonomické, environmentální a kulturní dopady. Kromě pozitivních jako jsou zvyšování zaměstnanosti, zejména v chudých oblastech, přináší množství negativních dopadů, zejména co se týče znečisťování životního prostředí a poškozování lidského zdraví. Nejzásadnějšími negativními dopady jsou dopady na znečistění vody a produkce emisí CO2.

Jednou z cest, jak se vymanit ze zrychleného koloběhu výroby a užití věcí je cesta k udržitelnému způsobu výroby a využití oblečení.

Udržitelnost ve výrobě oblečení

Nový trendem ve výrobě oblečení je zaměření na udržitelné materiály. Důležité je hledání nových materiálových zdrojů, jakými můžou být udržitelné vlákna, např. vlákna z pomerančů (zejména v Itálii), organických materiálů jako např. viskóza, nebo výroba vláken pomocí umělé kůže z ananasu.[3]

Přístup globálních výrobců

Na summitu G7 (srpen 2019) představilo 32 světových značek vlastní iniciativu, tzv. Fashion pact – do roku 2050 chtějí dosáhnout několika cílů v environmentální oblasti v textilním průmyslu ve třech klíčových oblastech: zastavení globálního oteplování, obnovení biodiverzity a ochrana oceánů. Konkrétními cíli je např. udržet globální oteplování pod 1,5°C, do roku 2030 nepoužívat jednorázové plasty při balení, podpořit inovace v mikroplastech, regenerativní přístupy k půdě a polím, používání udržitelných zdrojů surovin, a do roku 2050 být uhlíkově neutrální. Závazek přijetí nové odpovědné strategie od r. 2020 si uložily značky Adidas (obuv vyrobená jen z recyklovaných plastů), Calzedonia, HM,  Nike, Gap, Geox, Mango, Hermes, Nordstrom, ale i módní ikony jako Armani, Karl Lagerfeld, Stella McCartney, Prada, Ralph Lauren, atd.[4]

Udržitelnost ve spotřebě oblečení

Vhodnou cestou, jak se dostat z koloběhu výroby nového oblečení je pro spotřebitele zejména omezení nákupu nového oblečení; dále využití lokálních zdrojů a zajištění lokální produkce; příznivé je také další využití formou textilních výrobků formou tzv. upcyclingu/downcyclingu nebo nejběžnější formou – recyklací oblečení.

  1. Recyklace: znamená, že se starý výrobek nebo odpadní materiál, který vznikl ve výrobě, zpracuje za účelem stejné výroby nebo použití; nejběžnějším příkladem je tříděný papír, který se zpracuje na recyklovaný papír.[5] Recyklace oblečení je běžně chápána jako jeho sběr do popelnice pro textil a využití např. na charitativní účely.
  2. Upcyklace: je proces přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů v nové materiály či produkty s lepší kvalitou, a to s ohledem na zlepšování životního prostředí (tj. starý výrobek nekončí na skládce). Nový výrobek by měl přinést větší užitek, než měl ten starý. S upcyklací se setkáváme v umění, hudbě, ale i ve stavebním a módním průmyslu.[6]
  3. Downcyklace: pojem downcyklace tak odkazuje k opakovanému použití nepotřebného výrobku a snižování objemu odpadu. Downcyklace je pojem pro recyklaci oblečení, tedy proces, kdy se oblečení (ve stadiu svého životného cyklu, kdy se stává odpadem) znovu využije.

Tipy pro každého z nás

Celkově je potřebné změnit přístup k oblečení, a to v tom smyslu, že se jedná o vzácné zboží, víc pečovat o své oblečení, méně nakupovat (nesnažit se nakoupit v akcích co nejvíce), vyhledávat možnosti výměny oblečení a recyklovat/darovat oblečení lidem, kteří ho potřebují.

Základní aktivity, které zmůže jednotlivec:

  • Omezit nákupy oblečení: začít žít skromněji, minimalisticky
  • Starat se o oblečení: naučit se šít, nebo si najít švadlenku pro drobné úpravy oblečení
  • Využit swap oblečení: výměna oblečení mezi rodinou, kamarády i cizími lidmi, na Facebooku jsou speciální swap skupiny nebo může být jako veřejná akce pořádaná ve vybranou dobu na vybraném místě (přinesete vlastní nepoužívané oblečení a vyměníte za jiné)
  • Recykovat/darovat oblečení: – do kontejnerů k tomu určených nebo darovat přímo na charitu, do dětských domovů, azylových zařízení
  • Vyhledávat udržitelné způsoby výroby oblečení: preferovat domácí lokální/etické oblečení (před masovou produkcí z Asie), najít si lokálního krejčího, zajímat se o původ oblečení

Odkazy

Reference

  1. TEXTIL | TŘÍDĚNÍODPADU.CZ. trideniodpadu [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí | Průmyslová ekologie. www.prumyslovaekologie.cz [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. JONÁŠOVÁ, Soňa. Zajímej.se [online]. 2019-05-15 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. The Fashion Pact. The Fashion Pact [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. (italsky) 
  5. DOSTÁLOVÁ, JANA. Start-up projekt zaměřený na upcyklaci textilního materiálu.. Parametr "periodikum" je povinný! 2019-06-07. Dostupné online [cit. 2020-11-04]. (česky) 
  6. Wikipedie: Upcyklace. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) Page Version ID: 18117290. 

1.TEXTIL. KAM S MÓDNÍMI VÝSTŘELKY A LACINÝM ŠUNTEM Z TRŽNIC. https://www.trideniodpadu.cz/textil Dostupné z: https://www.trideniodpadu.cz/textil?lightbox=c3pq

2. Jandusová M. (2018). Textilní průmysl je druhým největším znečišťovatelem životního prostředí. Dostupné z: https://www.prumyslovaekologie.cz/info/textilni-prumysl-je-druhym-nejvetsim-znecistovatelem-zivotniho-prostredi

3. Jonášová S. 2019. Udržitelná vlákna jsou jen začátek. Textilní průmysl stojí před revolucí, kterou pocítí šatník každého. Dostupné z:https://zajimej.se/udrzitelna-vlakna-jsou-jen-zacatek-textilni-prumysl-stoji-pred-revoluci-kterou-pociti-satnik-kazdeho/

4. The Fashion pact (2019). Dostupné z: https://thefashionpact.org/?lang=en

5. Dostálová J. (2019) Start-up projekt zaměřený na upcyklaci textilního materiálu. Technická univerzita v Liberci

6. Wikipedie. Dostupné online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Upcyklace

Související stránky

Externí odkazy