203
editací
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
==Definice== | |||
Organizace společenstva charakteristická tokem energie jeho různými [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Trofie trofickými] úrovněmi.<ref name="b">Begon, M., Harper, J.L., Townsend, C.R.:"EKOLOGIE:jedinci, populace, společenstva", Univerzita Palackého v Olomouci, 1997</ref> | |||
==Úvod== | |||
Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) | Trofická struktura popisuje způsob, jakým organismy spotřebovávají zdroje živin a ilustruje jí sítí pohybu energie uvnitř [ekosystému]. Druhové bohatství na Zemi dalo vzniknout mnoha způsobům získávání živin a energie z prostředí stejně jako potravních vztahů mezi organismy. Podle svých potravních návyků jsou organismy členěny do trofických stupňů - na sebe navazujících úrovní konzumentů, kteří se živí předchozími články potravního řetězce a sami slouží za potravu článkům následujícím. Z každé trofické úrovně odchází část biomasy do detritového potravního řetězce (odumřelá rostlinná [biomasa], zbytky kořisti, exkrementy) | ||
Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin. | Každý typ ekosystému je protkán různorodými [http://cs.wikipedia.org/wiki/Potravn%C3%AD_%C5%99et%C4%9Bzec potravními řetězci] (některé mají pouze 2 články, obvykle 4-5, někdy i 8 článků), které se navíc často vzájemně protkávají a vytvářejí tak komplexní potravní síť daného ekosystému. Je možné sledovat tok energie těmito řetězci a cykly živin. | ||
==Model trofické struktury== | ==Model trofické struktury== | ||
Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a"> </ref> uloží do svých těl - [[produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a"> </ref> - sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny<ref name="b"> </ref>. | Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností)<ref name="a">www2.zf.jcu.cz/public/projects/agro/studijni-materialy/Sylabus_EKOL_2/EkologieII_3.doc</ref> je využita [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními]fotosyntetizujícími organismy, neboli [[primárními producenty]] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %)<ref name="a"> </ref> uloží do svých těl - [[produkce sekundární]]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%)<ref name="a"> </ref> - sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný (zajišťovaný pestrou škálou rozkladačů [dekompozitorů]), který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje primárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny<ref name="b"> </ref>. | ||