Terapie divočinou: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
Řádek 68: Řádek 68:
 
<references />
 
<references />
 
===Obdobné stránky===
 
===Obdobné stránky===
 +
 
*[[Benefity cvičení venku]]
 
*[[Benefity cvičení venku]]
 
*[[Sport a pohyb v přírodě jako součást životního stylu]]
 
*[[Sport a pohyb v přírodě jako součást životního stylu]]
 +
 
====Externí odkazy====
 
====Externí odkazy====
 +
 
*[[w:en:Wilderness therapy|Wilderness therapy]] na anglické Wikipedii
 
*[[w:en:Wilderness therapy|Wilderness therapy]] na anglické Wikipedii
 
*[[w:cs:Ekopsychologie|Ekopsychologie]] na české Wikipedii
 
*[[w:cs:Ekopsychologie|Ekopsychologie]] na české Wikipedii
Řádek 76: Řádek 79:
 
*[[w:cs:Survivalismus|Survivalismus]] na české Wikipedii
 
*[[w:cs:Survivalismus|Survivalismus]] na české Wikipedii
 
*[[w:en:Survivalism|Survivalism]] na anglické Wikipedii
 
*[[w:en:Survivalism|Survivalism]] na anglické Wikipedii
 +
 
[[Kategorie:Tereza Hacová]]
 
[[Kategorie:Tereza Hacová]]
 +
[[Kategorie:Environmentální psychologie]]
 +
[[Kategorie:Environmentální vzdělávání]]

Aktuální verze z 27. 10. 2019, 01:42

Terapie divočinou (angl. wilderness therapy) je forma skupinové léčby v oblasti duševního zdraví, která využívá terapeutického potenciálu pobytu v přírodě dohromady se strukturovanou individuální a skupinovou psychoterapeutickou prací.

Historie a nynější podoba[editovat | editovat zdroj]

Účastníci programu Terapie divočinou

Terapie divočinou vychází z větší skupiny terapií zaměřených na dobrodružství a zážitek, jež se nejvíce rozvíjely ve Spojených státech na konci 20. století. Od té doby se terapie dobrodružstvím začala využívat po celém světě hlavně pro práci s dětmi v pubertálním věku a adolescenty. Terapie divočinou se vyčleňuje ze skupiny dobrodružných terapií velkým důrazem na pobyt v opuštěné krajině a sžívání se s ní. Tato léčba slaví největší úspěchy v práci s adolescenty s emocionálními a psychickými problémy, poruchami chování nebo s problémy se zneužíváním návykových látek.

V každé zemi i účastnické skupině probíhá program výpravy velmi odlišně. To i proto, že se terapie odehrává v nepředvídatelném prostředí přírody. Avšak některé znaky výprav se často podobají. Většinou bývají skupiny vedeny a facilitovány multidisciplinárním terapeutickým týmem. Program je založený na životě v přírodě, kdy se jedinec musí naučit respektovat některá pravidla, aby měl kde spát, co jíst a s kým být. Dále jsou do výpravy zakomponované různé úkoly a výzvy. Takový program může trvat od několika dní (min. 3 dny) po několik týdnů (povětšinou se účastníci vypravují na 2–3 týdny).

Terapeutické faktory[editovat | editovat zdroj]

Mnoho studií zkoumajících efektivitu terapie divočinou se ptá po tom, co je na této terapii tak speciálního, že produkuje tak dobré výsledky.[1][2] V terapii divočinou figurují tři hlavní faktory, které při své přítomnosti na programu facilitují změnu. Tyto faktory se objevují v rámci výpravy postupně a od začátku do konce kolísá jejích důležitost pro změnu osobnosti, postojů a chování účastníka:

Přechod Muráňské planiny.jpg

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Samotná divočina může mít restorativní efekt na účastníky hlavně u jedinců s vysokou mírou úzkosti. Přiměje člověka zaměřovat pozornost na přítomný okamžik, což pomáhá redukovat stres i depresivní symptomy. Účastník je navíc nucen často jednat sám, spolehnout se na své vlastní síly. To mu může pomoci získat vyšší sebehodnocení a pocit sebe-účinnosti. Faktor přírody je nejdůležitější na začátku výpravy.

Fyzické Self[editovat | editovat zdroj]

Fyzické Self sestává z nutnosti jednat ve spolupráci s přírodou, využívat své fyzické síly na úkoly a výzvy. Díky fyzické aktivitě se účastníci cítí energičtěji a klidněji. V rámci náročných úkolů dochází i k hubnutí a nárůstu svalové hmoty, což účastníkům pomáhá ve zlepšení jejich sebeobrazu. Plnění výzev zadávaných terapeuty navíc přidává možnost okamžité zpětné vazby a zážitku úspěchu získaného na základě vlastního úsilí a práce. Tento faktor je nejdůležitější uprostřed až na konci výpravy.

Sociální Self[editovat | editovat zdroj]

Sociální Self je založeno na probíhajících sociálních interakcích ve skupině mezi účastníky i s terapeuty a vůdci skupiny. V rámci výpravy prožívají účastníci jedinečnou zkušenost komunitního soužití, které jim může pomoci v nácviku sociálních dovedností, rozvoji empatie a pochopení některých sociálních norem. Navíc se v rámci zadaných výzev podporuje schopnost spolupráce, bez které není možné různé úkoly splnit. V rámci skupinové terapie se dále pracuje se zažitými předsudky a stereotypy, jejichž odstranění může pomoci účastníkům navazovat blízká přátelství. Faktor sociálního Self je nejúčinnější během poslední fáze výpravy.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BETTMAN, Joanna. Therapeutic Outcomes of Wilderness Therapy for Adolescent and Young Adult Populations. PsycEXTRA Dataset [online]. 2012 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. BETTMANN, Joanna E.; GILLIS, H. L.; SPEELMAN, Elizabeth A.. A Meta-analysis of Wilderness Therapy Outcomes for Private Pay Clients. Journal of Child and Family Studies. 2016-09-01, roč. 25, čís. 9, s. 2659–2673. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1573-2843. DOI:10.1007/s10826-016-0439-0. (anglicky) 
  3. FERNEE, Carina R.; GABRIELSEN, Leiv E.; ANDERSEN, Anders J. W.. Unpacking the Black Box of Wilderness Therapy: A Realist Synthesis. Qualitative Health Research. 2017-1, roč. 27, čís. 1, s. 114–129. Dostupné online [cit. 2019-07-22]. ISSN 1049-7323. DOI:10.1177/1049732316655776. (anglicky) 

Obdobné stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]