Tepelný ostrov: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
Klima velkých měst je výrazně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.
Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.


==Příčiny vzniku==
==Příčiny vzniku==
Řádek 6: Řádek 6:
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší
*masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)
*nižší [[albedo]] městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)
*snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem [[atmosférický aerosol|atmosférických aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy
*snížené [[efektivní vyzařování]] tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických [[aerosol|aerosolů]], které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy


==Dynamika==
==Dynamika==
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).
Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).  


==Dopady==
==Dopady==

Verze z 11. 1. 2009, 22:25

Klima velkých měst je významně ovlivněno činností člověka. Jedním z nejvýraznějších jevů zapříčiněných těmito antropogenními vlivy je existence městského tepelného ostrova, který se projevuje zvýšenými teplotami oproti okolní krajině. Intenzita městského tepelného ostrova je definována jako rozdíl teploty vzduchu uvnitř města a v okolním venkovském prostředí.

Příčiny vzniku

Příčinou vzniku tepelného ostrova je kombinace zejména těchto vlivů:

  • masivní uvolňování odpadního tepla z vytápění, transformace mechanické energie na teplo apod. do ovzduší
  • nižší albedo městského prostředí oproti okolí - povrch města je velmi členitý, velké množství vertikálních ploch alespoň částečně absorbuje záření již dříve odražené horizontálními povrchy, dochází tedy k akumulaci tepla např. v komplexech budov a jeho postupnému uvoňování (díky tomu jsou ve městech i v noci vyšší teploty než v okolní krajině)
  • snížené efektivní vyzařování tepla do ovzduší následkem zesílení zpětného záření atmosféry, to je způsobeno výskytem atmosférických aerosolů, které se hojně vyskytují právě ve vzduchu nad městy

Dynamika

Tepelný ostrov se neprojevuje vždy stejně. Jeho intenzita je největší za vysokého atmosférického tlaku (anticyklonální situace) a bezvětrného počasí. Tepelný ostrov také bývá výrazněji patrný v zimním období než v létě, rovněž ve večerních, nočních či brzkých ranních hodinách je intenzivnější než během dne. Běžné teplotní rozdíly mezi městem a krajinou se pohybují mezi 1-5°C, za jasných klidných zimních nocí u velkých měst mohou být rozdíly mezi centrem města a okolní krajinou i výrazně větší (10°C i více).

Dopady

  • vyšší teploty ve městech podporují vznik některých škodlivin (např. přízemní ozon)
  • aditivní zvýšení již tak vysokých letních teplot vede k ohrožení zdraví některých skupin obyvatel, rovněž zvýšené koncentrace škodlivin mají neblahé zdravotní důsledky

Opatření

  • především cílené územní plánování - snížení albeda města vysazením většího množství zeleně apod
  • minimalizace zdrojů odpadního tepla a aerosolových částic - omezení automobilové dopravy, lepší technologie ve výrobách atd.

Témata

Městský tepelný ostrov na anglické Wikipedii

Zdroje

http://www.chmi.cz/reditel/sis/2003_5.pdf

http://www.chmi.cz/nkp/vav2000.html

Bednář, J. (1985): Vybrané kapitoly z meteorologie. Učební text Univerzity Karlovy, skriptum

Taha, H. (2008): Meso-urban meteorological and photochemical modeling of heat island mitigation. Atmospheric Environment, Volume 42, Issue 38, December 2008, Pages 8795-8809