Synergie mezi Otevřenými vzdělávacími zdroji a Cíli udržitelného rozvoje: Porovnání verzí
(Založení článku) |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) byly | [[Cíle udržitelného rozvoje]] ''(anglicky: Sustainable Development Goals, SDGs)'' byly přijaty na úrovni Organizace spojených národů jako celosvětová agenda na dalších patnáct let. SDGs jsou novým mezinárodním konceptem navazujícím na [[Rozvojové cíle milénia]] ''(anglicky: Millenium Development Goals, MDGs)''. MDGs vznikly jako rozvojová agenda OSN v roce 2000 s platností do roku 2015. SDGs tedy mají volně navázat na MDGs a nastavit celosvětové směřování společnosti na dalších patnáct let. <ref>Sachs, J. D. (2012). From Millennium Development Goals to Sustainable Development Goals. The Lancet, 379(9832), 2206–2211. http://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60685-0</ref> Celý proces přípravy SDGs trval několik let a vyvrcholil přijetím této rozvojové agendy na konferenci OSN v září 2015. Jednotlivé cíle a dílčí podcíle jsou dostupné na [https://sustainabledevelopment.un.org/ sustainabledevelopment.un.org]. | ||
společnosti na dalších patnáct let <ref>Sachs, J. D. (2012). From Millennium Development Goals to Sustainable Development Goals. The Lancet, 379(9832), 2206–2211. http://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60685-0</ref> | |||
Vzdělávání má v rámci navrhovaných SDGs velmi významnou roli, je mu tedy věnován celý jeden cíl, tj. „Cíl 4: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny“. Inkluzivnost a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání je právě jedním z motivujících faktorů komunity prosazující širší využívání OER a OEP a otevřeného vzdělávání jako takového<ref>COL & UNESCO. (2011). Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education. Commonwealth of Learning & UNESCO.</ref> Vzdělávání (Education) je v navrženém dokumentu zmíněno celkem třináctkrát ve čtyřech různých cílech. | |||
Volný přístup k informacím je obsažen ve dvou navržených cílech: „Cíl 12: Zajistit udržitelné vzorce výroby a spotřeby“ a „Cíl 16: Podporovat mírumilovné a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, poskytnout přístup ke spravedlnosti pro všechny a vybudovat efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních“. V těchto cílech je například explicitně zmíněn „volný přístup k informacím pro život v souladu s přírodou“. | |||
Co se týče využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), je v dokumentu kladen velký důraz na jejich budoucí širší a efektivnější využívání. ICT je zde zmíněno celkem čtyřikrát ve čtyřech různých cílech: „Cíl 4: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny“, „Cíl 5: Dosáhnout genderové rovnosti a podpořit všechny ženy a dívky“, „Cíl 9: Vybudovat resilientní infrastrukturu, podpořit inkluzivní a udržitelnou industrializaci a rozvíjet inovace“, „Cíl 17: Posílit prostředky k implementaci a revitalizovat globální partnerství pro udržitelný rozvoj“. Ve všech těchto cílech je ICT prezentována jako „umožňující technologie“ (enabling technology), která je využitelná v mnoha různých směrech. Aplikace ICT pro otevřené vzdělávání je tedy jednou z možností využití. Z této analýzy navrhované celosvětové agendy OSN je možné udělat závěr, že principy otevřeného | Co se týče využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), je v dokumentu kladen velký důraz na jejich budoucí širší a efektivnější využívání. ICT je zde zmíněno celkem čtyřikrát ve čtyřech různých cílech: „Cíl 4: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny“, „Cíl 5: Dosáhnout genderové rovnosti a podpořit všechny ženy a dívky“, „Cíl 9: Vybudovat resilientní infrastrukturu, podpořit inkluzivní a udržitelnou industrializaci a rozvíjet inovace“, „Cíl 17: Posílit prostředky k implementaci a revitalizovat globální partnerství pro udržitelný rozvoj“. Ve všech těchto cílech je ICT prezentována jako „umožňující technologie“ (enabling technology), která je využitelná v mnoha různých směrech. Aplikace ICT pro otevřené vzdělávání je tedy jednou z možností využití. Z této analýzy navrhované celosvětové agendy OSN je možné udělat závěr, že principy otevřeného | ||
vzdělávání podporují koncept žádoucího vývoje společnosti do roku 2030. To je v souladu se zjištěním studie Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jež se zabývá korelacemi mezi jednotlivými Cíli udržitelného rozvoje a informačními a komunikačními technologiemi.<ref>http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/</ref> | vzdělávání podporují koncept žádoucího vývoje společnosti do roku 2030. To je v souladu se zjištěním studie Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jež se zabývá korelacemi mezi jednotlivými Cíli udržitelného rozvoje a informačními a komunikačními technologiemi.<ref>http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/</ref> Detailnější úvod do problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů podává článek [Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality]. | ||
== Reference == | |||
<references /> | |||
''Tento text vznikl z článku Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4). (článek je k dispozici [http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/503/635 zde]) | |||
'' | |||
== Externí zdroje == | |||
Petiška, E. (n.d.). Otevřené vzdělávání: Nástroj k udržitelnému rozvoji. Retrieved May 27, 2016, from http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/otevrene-vzdelavani-nastroj-k-udrzitelnemu-rozvoji | |||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | |||
{{ČRA}} | |||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | |||
[[Kategorie:Vzdělávání]] | |||
[[Kategorie:Otevřené vzdělávací zdroje]] | |||
Aktuální verze z 27. 5. 2016, 11:30
Cíle udržitelného rozvoje (anglicky: Sustainable Development Goals, SDGs) byly přijaty na úrovni Organizace spojených národů jako celosvětová agenda na dalších patnáct let. SDGs jsou novým mezinárodním konceptem navazujícím na Rozvojové cíle milénia (anglicky: Millenium Development Goals, MDGs). MDGs vznikly jako rozvojová agenda OSN v roce 2000 s platností do roku 2015. SDGs tedy mají volně navázat na MDGs a nastavit celosvětové směřování společnosti na dalších patnáct let. [1] Celý proces přípravy SDGs trval několik let a vyvrcholil přijetím této rozvojové agendy na konferenci OSN v září 2015. Jednotlivé cíle a dílčí podcíle jsou dostupné na sustainabledevelopment.un.org.
Vzdělávání má v rámci navrhovaných SDGs velmi významnou roli, je mu tedy věnován celý jeden cíl, tj. „Cíl 4: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny“. Inkluzivnost a spravedlnost v přístupu ke vzdělávání je právě jedním z motivujících faktorů komunity prosazující širší využívání OER a OEP a otevřeného vzdělávání jako takového[2] Vzdělávání (Education) je v navrženém dokumentu zmíněno celkem třináctkrát ve čtyřech různých cílech.
Volný přístup k informacím je obsažen ve dvou navržených cílech: „Cíl 12: Zajistit udržitelné vzorce výroby a spotřeby“ a „Cíl 16: Podporovat mírumilovné a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, poskytnout přístup ke spravedlnosti pro všechny a vybudovat efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních“. V těchto cílech je například explicitně zmíněn „volný přístup k informacím pro život v souladu s přírodou“.
Co se týče využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), je v dokumentu kladen velký důraz na jejich budoucí širší a efektivnější využívání. ICT je zde zmíněno celkem čtyřikrát ve čtyřech různých cílech: „Cíl 4: Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny“, „Cíl 5: Dosáhnout genderové rovnosti a podpořit všechny ženy a dívky“, „Cíl 9: Vybudovat resilientní infrastrukturu, podpořit inkluzivní a udržitelnou industrializaci a rozvíjet inovace“, „Cíl 17: Posílit prostředky k implementaci a revitalizovat globální partnerství pro udržitelný rozvoj“. Ve všech těchto cílech je ICT prezentována jako „umožňující technologie“ (enabling technology), která je využitelná v mnoha různých směrech. Aplikace ICT pro otevřené vzdělávání je tedy jednou z možností využití. Z této analýzy navrhované celosvětové agendy OSN je možné udělat závěr, že principy otevřeného vzdělávání podporují koncept žádoucího vývoje společnosti do roku 2030. To je v souladu se zjištěním studie Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), jež se zabývá korelacemi mezi jednotlivými Cíli udržitelného rozvoje a informačními a komunikačními technologiemi.[3] Detailnější úvod do problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů podává článek [Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Sachs, J. D. (2012). From Millennium Development Goals to Sustainable Development Goals. The Lancet, 379(9832), 2206–2211. http://doi.org/10.1016/S0140-6736(12)60685-0
- ↑ COL & UNESCO. (2011). Guidelines for Open Educational Resources (OER) in Higher Education. Commonwealth of Learning & UNESCO.
- ↑ http://www.itu.int/net4/wsis/sdg/
Tento text vznikl z článku Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. Envigogika, 10(4). (článek je k dispozici zde)
Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]
Petiška, E. (n.d.). Otevřené vzdělávání: Nástroj k udržitelnému rozvoji. Retrieved May 27, 2016, from http://www.udrzitelny-rozvoj.cz/clanky/otevrene-vzdelavani-nastroj-k-udrzitelnemu-rozvoji
