Syndrom sídelní kaše: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Průvodní charakteristikou tohoto syndromu je růst dopravy, který je dán poklesem dopravních nákladů, ale i různými politikami upřednostňující rozrůstání města. To vede zpravidla k vzniku předměstí, které díky cenovým rozdílům mezi centrem a předměstím zvyšuje dojíždění do zaměstnání, a tak se zvýší objem dopravy. Tím se nejen znečišťuje a degraduje životního prostředí přímo (výfukové plyny, výstavba nové infrastruktury apod.), ale zvyšuje se i objem toku energie a materiálu. | Průvodní charakteristikou tohoto syndromu je růst dopravy, který je dán poklesem dopravních nákladů, ale i různými politikami upřednostňující rozrůstání města. To vede zpravidla k vzniku předměstí, které díky cenovým rozdílům mezi centrem a předměstím zvyšuje dojíždění do zaměstnání, a tak se zvýší objem dopravy. Tím se nejen znečišťuje a degraduje životního prostředí přímo (výfukové plyny, výstavba nové infrastruktury apod.), ale zvyšuje se i objem toku energie a materiálu. | ||
Plánované rozpínání města nevylučuje, že nevzniknou problémy spojené s neplánovaným rozpínáním města, tzv. syndrom Favela. Rozdílem je, že syndrom | Plánované rozpínání města nevylučuje, že nevzniknou problémy spojené s neplánovaným rozpínáním města, tzv. syndrom Favela. Rozdílem je, že syndrom sídelní kaše je spojen s růstem městské infrastruktury a není nutně podmíněn růstem populace. | ||
Příkladem může být městská aglomerace Los Angeles, která je složena z více než 120 měst. Růst města znamenal jak soustavné rozrůstání infrastruktury a degradace životního prostředí, tak i socioekonomické dopady. | Příkladem může být městská aglomerace Los Angeles, která je složena z více než 120 měst. Růst města znamenal jak soustavné rozrůstání infrastruktury a degradace životního prostředí, tak i socioekonomické dopady. | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
*[[Syndromový koncept globálních změn]] | *[[Syndromový koncept globálních změn]] | ||
*[[Katanga syndrom]] | *[[Katanga syndrom]] | ||
=== Externí odkazy === | |||
*[http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADdeln%C3%AD_ka%C5%A1e Sídelní kaše na české Wikipedii] | |||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Urban_sprawl Urban sprawl na anglické Wikipedii] | |||
Aktuální verze z 11. 6. 2008, 20:41
Tento syndrom (angl. Urban Sprawl Syndrome) se řadí mezi rozvojové syndromy způsobené neudržitelným rozvojem – v tomto případě neudržitelným plánovaným rozvojem města.
Negativní dopady tohoto růstu jsou: zhutňování a neprodyšné uzavření půdy, rozpad přirozeného prostředí či ztráta biodiverzity.
Průvodní charakteristikou tohoto syndromu je růst dopravy, který je dán poklesem dopravních nákladů, ale i různými politikami upřednostňující rozrůstání města. To vede zpravidla k vzniku předměstí, které díky cenovým rozdílům mezi centrem a předměstím zvyšuje dojíždění do zaměstnání, a tak se zvýší objem dopravy. Tím se nejen znečišťuje a degraduje životního prostředí přímo (výfukové plyny, výstavba nové infrastruktury apod.), ale zvyšuje se i objem toku energie a materiálu.
Plánované rozpínání města nevylučuje, že nevzniknou problémy spojené s neplánovaným rozpínáním města, tzv. syndrom Favela. Rozdílem je, že syndrom sídelní kaše je spojen s růstem městské infrastruktury a není nutně podmíněn růstem populace.
Příkladem může být městská aglomerace Los Angeles, která je složena z více než 120 měst. Růst města znamenal jak soustavné rozrůstání infrastruktury a degradace životního prostředí, tak i socioekonomické dopady.
Symptomy[editovat | editovat zdroj]
Rozpad ekosystémů, kontaminace přízemním ozonem, úbytek stratosférického ozonu, znečištění vzduchu, posílení skleníkového efektu, kyselý déšť, kontaminace půdy, zhutňování a neprodyšnost půdy, zdravotní rizika, dopravní zácpa.